Berlín - Německý kancléř Olaf Scholz dnes v projevu k německým poslancům vyzval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby jeho země ratifikovala švédský vstup do Severoatlantické aliance. Kancléř chce, aby se Švédsko červencového summitu NATO ve Vilniusu zúčastnilo už jako řádný alianční člen.
"Jsem přesvědčen, že Švédsko by ve Vilniusu mělo sedět u stolu vedle Finska jako člen," řekl Scholz. "Apeluji proto na tureckého prezidenta Erdogana, aby Švédsku uvolnil cestu do NATO," dodal kancléř.
Švédsko společně s Finskem požádalo o vstup do aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Zatímco Finsko se již členem NATO stalo, přistoupení Švédska prozatím blokují Turecko s Maďarskem.
Turecká vláda viní Stockholm z toho, že dlouhodobě poskytuje útočiště tureckým disidentům, které Ankara označuje za teroristy. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nicméně stále věří, že skandinávská země se stane členem aliance do červencového summitu v Litvě. Podobně se tento týden v pondělí vyjádřil Scholz, který se Stoltenbergem jednal v Berlíně.
Ukrajina potřebuje udržitelnou podporu včetně moderních zbraní
Ukrajina ke své obraně před ruskou invazí potřebuje jistotu udržitelné podpory včetně dodávek moderních zbraní, její rychlý vstup do Severoatlantické aliance ještě před skončením války ale není možný.
"Naším cílem je dlouhodobě udržitelná zbrojní podpora Ukrajiny včetně dodávek moderních západních zbraní," řekl Scholz s tím, že na takovém řešení Německo spolupracuje s partnery v Evropské unii a také ve skupině velkých světových ekonomik G7.
Scholz poslancům rovněž řekl, že se na nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Vilniusu chce zaměřit na posílení bojových kapacit Ukrajiny, což považuje za prioritu. Naopak členství Ukrajiny v alianci není podle kancléře tématem, dokud země bojuje s Ruskem. Doplnil, že to uznává i Kyjev.
Kancléř zopakoval své dřívější ujištění, že Německo bude Ukrajinu ekonomicky, humanitárně i vojensky podporovat, dokud to bude nutné. Uvedl, že Německo již zemi poskytlo pomoc v hodnotě 16,8 miliardy eur (398,3 miliardy Kč), což z Německa po USA činí druhého největšího podporovatele.
Scholz chce rychlou dohodu na migračním kompromisu s Evropským parlamentem
Scholz chce ještě před evropskými volbami v nadcházejícím roce dosáhnout s Evropským parlamentem jednotného postoje ohledně migračního kompromisu, na kterém se tento měsíc dohodli ministři vnitra unijních zemí. Reformu migračních pravidel Evropské unie označil za historickou a prohlásil, že reforma díky udržení otevřených vnitrounijních hranic bude výhodná pro všechny členské země.
"Je to historická jednota, protože ukazuje, že rozdílné postoje uvnitř Evropské unie na kontroverzní témata je možné překonat," řekl Scholz o migračním kompromisu. "Vím, že ani v tomto domě (německém parlamentu) není kompromis bez kontroverzí. Je ale důležitý, aby si Evropa udržela schopnost jednat. A je důležitý, protože stávající azylový systém je zcela nefunkční," uvedl.
Nový systém podle Scholze ulehčí migrační tlak na Německo a pomůže také státům na vnější hranici Evropské unie, které se cítily pod tlakem migrace opuštěné. "Nový systém odpovědnosti za vnější hranice nás všechny spojí solidaritou," uvedl s tím, že kdo se na solidárním přijímání běženců nebude chtít podílet, bude se muset zapojit finančně. "A to je správné, protože z tohoto nakonec budou těžit všechny členské státy díky otevřeným vnitřním hranicím unie," zdůraznil.
"Není možné mít jedno bez druhého, proto je kompromis dosažený v Bruselu tak důležitý. A proto ho budu na unijním summitu hájit a zasazovat se o to, abychom ještě před evropskými volbami v příštím roce dospěli k jednotnému postoji s Evropským parlamentem," řekl kancléř.
Evropská unie podle Scholze potřebuje mít rychle a hned na vnějších hranicích jasno, kdo z příchozích je válečný uprchlík, kdo utíká před politickým útlakem a kdo nemá na unijní ochranu nárok. Poznamenal také, že je pro zastavení neregulérní migrace a zároveň chce posílit legální přistěhovalectví v zájmu pracovních trhů.
