Paříž - Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by umožnilo financovat boj proti chudobě a klimatickým změnám. Řekl to v rozhovoru s francouzskými médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který dnes skončil v Paříži. Podle Macrona přineslo setkání zástupců zhruba 40 zemí například shodu na přenechání 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) z rezerv Mezinárodního měnového fondu (MMF) rozvojovým státům. Francouzský prezident rovněž uvedl, že mezi zeměmi panuje souhlas na hluboké reformě světového finančního systému, napsala AFP.
Podle Macrona "je třeba mezinárodní zdanění", které by financovalo ochranu klimatu a boj proti chudobě. Zmínil se například o zavedení mezinárodní daně z emisí v námořní dopravě či o zdanění prodeje letenek a finančních transakcí. Některé z těchto daní již Francie zavedla, zůstala však osamocená, poukázal prezident. "Mezinárodní zdanění v jedné zemi nefunguje," řekl. Podle agentury AP by o dani za emise v lodní dopravě mohla jednat Mezinárodní námořní organizace (IMO) již v červenci a její globální výnos by mohl činit až 100 miliard dolarů.
Podle agentury AFP však zavedení daně z emisí námořní přepravy nefiguruje mezi iniciativami, na kterých se shodnou všechny země, které byly zastoupené na summitu. Na závěrečné tiskové konferenci například americká ministryně financí Janet Yellenová označila zavedení daně za "konstruktivní nápad", kterým se USA budou zabývat.
Podle Macrona dvoudenní summit v Paříži dosáhl některých konkrétních výsledků. Zmínil například dohodu rozvinutých států o přenechání zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights - SDR) MMF v hodnotě 100 miliard dolarů "zranitelným zemím". Dosažení dohody oznámila ve čtvrtek výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Právě 100 miliard dolarů je částka, kterou by bohaté státy měly podle výsledků konference OSN o klimatu z roku 2021 každoročně mobilizovat na projekty pro ochranu klimatu v chudých zemích.
Na závěr summitu francouzský prezident uvedl, že mezi přítomnými zeměmi panuje souhlas s hlubokou reformou světového finančního systému směrem k větší efektivitě a rovnosti. "Je nutné začít s prací hned," řekl Macron. Zmínil možnost zavést doložky, který by počítaly s pozastavením splácení dluhu v případě, že zemi postihne přírodní katastrofa. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva například kritizoval současné fungování MMF a Světové banky.
"Prioritou je, aby velké rozvojové země přestaly používat uhlí," uvedl Macron. Zároveň kritizoval blíže nespecifikované "evropské země, které obnovují provoz uhelných elektráren". "To je naprosto scestné," řekl v rozhovoru.
Za další výsledek jednání summitu označil Macron restrukturalizaci dluhu Zambie, která trvala roky, či podporu ve výši 2,5 miliardy eur (59 miliard korun) Senegalu na rozvoj obnovitelných energií. Restrukturalizaci zambijského dluhu se podařilo dojednat to díky tomu, že se v Paříži setkali u jednoho stolu všichni velcí věřitelé africké země, a to včetně Číny, poznamenal prezident.
Macron se domnívá, že pro rozvojové země, které mají vysoké zahraniční zadlužení, je nutné nalézt "udržitelný způsob financování". "Pokud najednou dluh zrušíte, tak den poté už nebude nikdo půjčovat," řekl. Podle něj by nikdo neměl "být postaven před volbu mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou".
Summit podle Macrona ukázal mezinárodní izolaci Ruska, které v Paříži nemělo svého zástupce. Rusko se kvůli válce na Ukrajině stalo "jedinou koloniální mocností 21. století", prohlásil francouzský prezident. Podle jeho názoru v současné době, kdy Ukrajina vede protiofenzívu, nemá smysl jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. "Samozřejmě, že bych (mu) zvednul telefon," odpověděl nicméně na otázku, co by udělal, kdyby telefonát přišel z Kremlu. Obnova dialogu s Moskvou je podle něj možná jen v případě, že Rusko začne znovu respektovat mezinárodní právo, což by znamenalo ukončení invaze na ukrajinském území.
