Praha - Úspěšné působení České republiky na mezinárodní scéně je nemyslitelné bez dvou pilířů, na kterých stojí český stát, a to bezpečnosti a prosperity. Při zahájení porady ekonomických diplomatů v Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Během deseti let je podle něj třeba proměnit českou ekonomiku postavenou na spalování fosilních paliv v moderní, zelenou a konkurenceschopnou.
Bezpečnost Česka zajišťuje robustní bezpečnostní systém, dobré vztahy se spojenci, silný obranný průmysl, uvedl Lipavský. Symbolizuje to podle něj i členství v Severoatlantické alianci (NATO). Prosperitu pak přináší silný podnikatelský sektor a stát vytvářející vhodné podmínky pro jeho fungování, poznamenal.
Česko má podle ministra deset let na to, proměnit fungování hospodářství z ekonomiky postavené na spalování fosilních paliv v ekonomiku moderní, zelenou a konkurenceschopnou. S podnikateli a širší odbornou veřejností je podle šéfa diplomacie také třeba diskutovat o způsobu a časovém rámci přijetí eura. Přinese to stabilní makroekonomické prostředí, míní Lipavský.
Vývoz z Česka je podle ministra dlouhodobě postaven na subdodávkách s nízkou přidanou hodnotou. "Pro další vývoj české ekonomiky je naprosto nezbytné podporovat české firmy exportující zboží a služby s vysokou přidanou hodnotou," uvedl.
Za nutné považuje posílit postavení českých univerzit a zvýšit potenciál celé společnosti, aby lidé mohli snadněji pracovat například na částečné úvazky nebo aby exekuce nevyřazovaly lidi z pracovního procesu. Naplno je podle Lipavského nutné využít potenciál ukrajinských válečných uprchlíků a vytvořit flexibilní systém pracovní migrace pro nejkvalifikovanější profese.
Zásadní pro budoucnost českého hospodářství podle Lipavského je, aby se ekonomická diplomacie věnovala vědě, výzkumu a inovací. "Úspěch a prosperita naší země v příštích letech bude přímo záviset na naší schopnosti zapojit se do mezinárodních vědeckých společností, být součástí moderního aplikovaného výzkumu a vytvářet produkty, služby a software s vysokou přidanou hodnotou," míní ministr.
Apeloval také na transatlantickou spolupráci, hledání příležitostí v Indii nebo Africe. Hlavní úlohou ekonomických diplomatů je podle Lipavského budování značky Česko ve světě. "Značky, která staví na slavné minulosti, kdy například Československo doslova obulo celý svět a dodávalo do světa nejmodernější stroje, zbraně, celé továrny. Značky, která dnes ve světě znamená spolehlivost, nápaditost, vysokou přidanou hodnotu. Značky, která je podpořena tím, že Česko je členem nejprestižnějších mezinárodních organizací," dodal.
Náměstek: Česko se dodávkami na Ukrajinu zbavuje ruské techniky a modernizuje
Absurdní a nesmyslná ruská válka na Ukrajině je pro český obranný průmysl výzvou, ale také příležitostí. Česko se dodávkami vojenského materiálu z armádních skladů zbavuje zastaralé ruské techniky a modernizuje armádu tím, že ji nahrazuje západními stroji. Na dnešní konferenci při poradě ekonomických diplomatů v Praze to řekl náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v únoru při bilanční tiskové konferenci řekla, že úřad do té doby poskytl Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanonových houfnic. Premiér Petr Fiala (ODS) současně oznámil, že vládní vojenská pomoc Ukrajině činila od začátku ruské invaze deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal český obranný průmysl zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun.
Česko se podle Blažkovce dokáže aktivně zbavovat ruské techniky, která je na sklonku životnosti, šetří i náklady za ekologickou likvidaci materiálu. "V prvopočátcích konfliktu to bylo zejména strašně důležité, protože ukrajinští vojáci byli zvyklí na ruskou techniku, neuměli obsluhovat a manipulovat se západní technikou," uvedl náměstek. "Ušetřilo jim to strašně moc času v rámci jejich bojů," doplnil.
S ohledem na konflikt na Ukrajině podle náměstka spousta evropských zemí zažila budíček a uvědomila si, že výdaje na obranu byly hodně podhodnocené. Podle návrhu rozpočtu na příští rok stoupne rozpočet českého ministerstva obrany o 48 miliard korun kvůli naplnění zákona, podle něhož musí obranné výdaje dosahovat dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
"To nese velkou příležitost zejména pro české firmy, které mají silnou historii a tradici ve světě," míní Blažkovec. Česko patří mezi největší podporovatele Ukrajiny. Kromě zásob z armádních skladů je v zemi aktivní český obranný průmysl, který dodává své zboží, výrobky a produkty. Pro firmy a průmysl jako takový bude znamenat další široké otevření pomyslných dveří na různých trzích to, pokud produkty prokážou svoji kvalitu v boji, dodal náměstek.
Langšádlová připravuje priority výzkumu zaměřené na společenské výzvy
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) připravuje nové priority orientovaného výzkumu. Zaměří se na řešení naléhavých společenských výzev, například v energetice, změně klimatu či obraně. Řekla to při dnešní poradě ekonomických diplomatů v Černínském paláci v Praze.
V minulosti bylo stanoveno zhruba 170 priorit orientovaného výzkumu, což bylo podle Langšádlové příliš. "Proto se dnes zaměřujeme na podporu řešení společenských výzev, které jsou nejnaléhavější," poznamenala. Zmínila energetiku, změnu klimatu, obranu, bezpečnost, ochranu demokratického vývoje, stárnutí populace či nové technologie.
Česko podle ministryně může nabídnout velký potenciál pro mezinárodní spolupráci využitím velkých výzkumných infrastruktur. Důležitá je také spolupráce v evropských projektech a propojování českých vědců a výzkumných pracovišť se zahraničními.
Za zásadní považuje Langšádlová posílení strategické autonomie. "Jsem přesvědčena, že jsou oblasti, kde je naše závislost příliš vysoká na nedemokratických režimech," uvedla a zmínila polovodiče, oblast umělé inteligence nebo farmacii.
Do Prahy dorazili čeští ekonomičtí, zemědělští a vědečtí diplomaté, ale také zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest. Po dnešní celodenní konferenci jsou v úterý a ve středu na programu porady diskusní tematické a sektorové kulaté stoly. Čtvrtek a pátek mají ekonomičtí diplomaté vyhrazené na individuální konzultace s exportéry.
