Rusové přepisují historii a potlačují ukrajinskou státnost. Zakrývání vlastních lží jim ale moc nejde

Válka na Ukrajině v ruských úřadech podnítila potřebu přepisování historie. Nové školní učebnice pro školy v Rusku už nebudou obsahovat zmínky o Kyjevu a Ukrajině. Kreml se dlouhodobě snaží potlačovat ukrajinský národ. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno při pohledu na mapu ze 17. století tvrdil, že Ukrajina nikdy neexistovala. I na této mapě ale nápis Ukrajina je. Kyjev rovněž. 

Rusové nyní začali doslova „přepisovat historii“. Server Euronews informoval, že někteří ruští vydavatelé učebnic z nich odstraňují zmínky o Kyjevu a Ukrajině.

Jako příklad může sloužit vymazání částí historie Kyjevské Rusi, která zahrnovala dnešní Bělorusko, Ukrajinu a Rusko. Minulé vydání obsahovalo, že „Příběh Bygonských let napsal nestor, mnich z Kyjevského kláštera“. Nová verze už popisuje pouze jakéhosi mnicha Nestora bez uvedení působiště.

Zmínka o princi Igorovi, který „začal vládnout Kyjevu“ je pozměněna. V nové verzi učebnice „začal vládnout Rusku“. Další změna je o něco méně tvrdá – ve starší verzi učebnice kníže Vladimir pokřtil všechny lidi v Kyjevě, nová verze informuje o „hlavním městě“.

Fotografie těchto změn zachytila analytička Mariia Kramarenko na twitteru.

Zaměstnanci nakladatelství Prosvěcenije řekli, že jim bylo nařízeno odstranit „nevhodné“ odkazy na Ukrajinu a Kyjev ze všech školních učebnic. „Máme za úkol, aby to vypadalo, že Ukrajina prostě neexistuje. Je nesmírně problematické, když v učebnici o nějaké zemi prostě nejsou žádné informace. Dítě vyrůstá bez jakýchkoli znalostí o této zemi, bylo by pro něj mnohem snazší uvěřit televizi,“ prozradil jeden ze zaměstnanců pod podmínkou anonymity.

Jeden z nich podotkl, že změny jsou nejnáročnější u učebnic dějepisu. Odstranit zmínky o Ukrajině a Kyjevě bez snížení kvality materiálu je často nemožné. Redaktoři si tak namísto produktivnější práce musí hrát s úpravami formulací, aby hráli „bezpečněji“, jak přiblížil zaměstnanec.

„Pokud je to ale možné, je lepší Ukrajinu nezmiňovat vůbec. Nyní se v učebnicích Kyjev zmiňuje většinou v souvislosti s Kyjevskou Rusí a osvobozením města za druhé světové války. Klidně můžeme popisovat, jak sovětská armáda zachránila Kyjev, ale o nezávislé Ukrajině nemůže být řeč,“ přiznal jeden z redaktorů nakladatelství Prosvěcenije.

Zaměstnanci tohoto nakladatelství už začátkem dubna obdrželi dopisy od svých nadřízených, aby ze svých pracovních e-mailových podpisů odstranili odkazy na účty na Facebooku či Instagramu. Odstranit zmínky o zablokovaných sociálních sítích museli i z učebnic.

Tentýž proces probíhal v roce 2014. „Po anexi Krymu se všude vkládaly pasáže o Krymu. Musíte pochopit, že učebnice dějepisu a společenských věd jsou nejnáchylnější k cenzuře ze všech knih. Jakmile se kyvadlo rozhoupe, učebnice jsou okamžitě novelizovány,“ podotýká další ze zaměstnanců.

Ukrajina má svou historii

Koncem května navíc Business Insider přiblížil tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že staré mapy prokazují neexistenci Ukrajiny. Řekl to při setkání s předsedou ruského ústavního soudu Valerijem Zorkinem.

Seděli společně nad mapou Evropy ze 17. století, vytvořenou kartografem francouzského krále Ludvíka XIV. Hubertem Jaillotem. V rámci ospravedlňování invaze na Ukrajinu tvrdil, že podle dané mapy Ukrajina není skutečnou zemí.

„Sovětská vláda vytvořila sovětskou Ukrajinu. To je každému dobře známo. Do té doby žádná Ukrajina v dějinách lidstva neexistovala,“ popisoval Putin.

Mapa ale ve skutečnosti Ukrajinu ukazuje. Text, který kartograf pro toto území použil, říká: „Ukrajina nebo země Kozáků“. Umístěna je hned vedle řeky Dněpr, která protéká i územím dnešní Ukrajiny. Nedaleko je vidět i Kyjev.

Na začátku invaze Putin označil Rusy a Ukrajince za „jeden národ“, rozdělený nepřátelskými zahraničními mocnostmi. „V sedmnáctém století, kdy byla mapa vyrobena, měla Ukrajina kulturu a jazyk odlišný od Ruska a kozácké kmeny se domáhaly nezávislosti na polských vládcích a Moskvě,“ vysvětlil historik Bjorn Alexander Düben.

Roku 1790 Ruské impérium zabralo většinu dnešního ukrajinského území. Ukrajina následně vyhlásila nezávislost v roce 1917, nedlouho po bolševické revoluci v Rusku. Následně ji zabral Sovětský svaz a osamostatnila se až v roce 1991. Moskva tento krok akceptovala.

Policie šla i po dítěti

Ruské úřady dokážou postihovat i nevinnou dětskou tvořivost. Máša Moskalevová, žákyně šesté třídy, už loni v hodině výtvarné výchovy nakreslila obrázek ženy a dítěte pod raketovou palbou. Letos ji dvakrát převezli do dětského útulku v Efremově v Tulské oblasti, zatímco jejího otce vyslýchala FSB, psal ruský opoziční server Mediazona. Dne 1. března tohoto roku muže definitivně zatkli a dívka skončila v dětském domově. Následně ho ruské represivní orgány umístily do domácího vězení s obviněním z diskreditace ruské armády.

Alexej Moskalev, otec Máši, popisoval celou situaci v rozhovoru pro OVD-Info. „Učitelka běžela za ředitelem, který zavolal policii. Učitelka výtvarné výchovy okamžitě začala mé dívce vyhrožovat, takže když přijeli policisté a čekali na ni u vchodu a ptali se všech dětí na jména, okamžitě pochopila, o co jde. Podařilo se jí vyklouznout a uvedla falešné jméno. Když přiběhla domů, udýchaná řekla: ‚Tati, policie mě málem chytila za to, že jsem nakreslila obrázek.‘ Dcera byla vyděšená a já jí slíbil, že druhý den přijdu do školy a počkám na ni až do konce vyučování,“ vylíčil Alexej.

Související

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

Více souvisejících

Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 4 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 4 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 6 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 11 hodinami

včera

včera

Tragédie na Chrudimsku. Srazila se čtyři auta, jeden ze řidičů nepřežil

Tragickou srážku čtyř vozidel na Chrudimsku vyšetřují policisté od úterních brzkých odpoledních hodin. Jeden člověk nehodu nepřežil, další dva lidé skončili se zraněním v nemocnici. Na místě zasahovaly veškeré záchranné složky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy