O kolik klesla voda kvůli dolu Turów? Iniciativa mluví o ekologické újmě a jiných datech pro Česko a Polsko

Těžba v polském příhraničním hnědouhelném dole Turów způsobuje na území Česka ekologickou újmu. Tvrdí to iniciativa Společně pro vodu. Vyplývá to podle ní z ročního měření poklesu spodní vody. Monitorovací období končí v pátek a podle iniciativy vycházejí data v Česku a v Polsku rozdílně. Společně pro vodu se obává, že bude česká vláda vycházet z přeshraničních dat.

Uhelná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důl Túrow zatím stále funguje. Přerušení těžby už nařídil Evropský soud, Polsko má za každý den těžby navíc platit Česku 13 milionů korun

Důl Túrow zatím stále funguje. Přerušení těžby už nařídil Evropský soud, Polsko má za každý den těžby navíc platit Česku 13 milionů korun | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Na obou stranách stěny u dolu Turów jsou vrty, pomocí kterých odborníci měří případný pokles hladiny spodní vody. Z celoročního monitoringu má podle iniciativy Společně pro vodu vyplynout, jestli podzemní stěna zabránila úbytku vody na českém příhraničí. Výsledky tohoto měření budou stěžejní pro další případná opatření.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zástupci iniciativy Společně pro vodu na jednání v Praze mimo jiné uvedli, že se čísla z měření odlišují od výsledků na polské straně. Potřeba je podle nich vycházet z čísel na české straně dolu Turów

Podle iniciativy se z výsledků měření zjistilo, že stěna pravděpodobně není tak funkční, jak si polská strana myslela. Iniciativa tak poukazuje na problém s úbytkem vody, který řeší obyvatelé obce Uhelná na Frýdlantsku. Z vrtu v Uhelné podle nich ubyvá voda.

Zástupci iniciativy v úterý na jednání v Praze uvedli, že se čísla z měření odlišují od výsledků na polské straně. Potřeba je podle nich vycházet z čísel na české straně dolu, nikoliv na polské. Zástupci iniciativy se obávají, že česká vláda bude vycházet právě z polských dat.

Tvrdí to hydrolog Adam Říčka z Masarykovy univerzity v Brně. Není podle něj důležité to, jaká je hladina vody u stěny u dolu, ale kolik podzemní vody mají obyvatelé příhraničí.

Společně pro vodu

Iniciativu Společně pro vodu tvoří Sousedský spolek Uhelná, ekologické Hnutí Duha a také zájmové právnické sdružení Frank Bold. Mezi jeho příznivce patří například ekologická organizace Greenpeace nebo společnost přátel přírody Čmelák.

„Z dosavadních měření poskytnutých ministerstvem životního prostředí a Českou geologickou službou je zřejmé, že trend ve vývoji hladiny podzemních vod pozorovaný na vrtech situovaných na nátokové straně těsnící stěny se liší od vývoje hladiny ve vrtech na českém území,“ připomíná.

„Stavme debatu na faktech a datech. Zdůrazňujeme a opakujeme, že funkčnost podzemní stěny zcela v souladu se zněním dohody prověří Česká republika po roce jejího pilotního fungování,“ reagovala mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.

Iniciativa Společně pro vodu navrhuje, aby ministerstvo životního prostředí zveřejnilo do 15. července veškeré informace, které má od uzavření dohody, a aby při rozhodování o funkčnosti stěny pracovalo se všemi daty, která má k dispozici. Roční monitorovací období, které má vyhodnotit funkčnost stěny, končí v pátek 30. června 2023.

Iniciativa Společně pro vodu také požaduje, aby vláda navrhla Polsku buď rozšíření stěny, nebo omezení těžby. Podle nich by také Poláci měli vytvořit aktuální hydrogeologický model, na základě kterého budou preventivně snižovat ekologickou újmu.

826 milionů korun

V únoru 2021 Česko kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovalo Polsko u Soudního dvora Evropské unie a generální advokát dal žalobě za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Soudní dvůr poté rozhodl, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit.

Důl Turów může ohrozit životní prostředí, rozhodl správní soud ve Varšavě. Elektrárna se chce odvolat

Číst článek

Polsko to odmítlo a Soudní dvůr mu vyměřil pokutu půl milionu eur denně. Jednání Prahy a Varšavy nakonec vyústilo v podpis česko-polské dohody, v rámci které poslali Poláci do Libereckého kraje kompenzaci 35 milionů eur (826 milionů korun). Obce ale tvrdí že peníze si nechal kraj a do zasažených míst je dosud neposlal.

Peníze by mělo hejtmanství použít na vybudování potřebné vodárenské infrastruktury v příhraničí.

Johana Tománková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme