PŮVODNÍ ZPRÁVA | Vstup Ukrajiny do NATO není aktuální. Největší odpůrcem bude Maďarsko, říká expert pro EZ

Co by se stalo, kdyby v tento okamžik Ukrajina vstoupila do Severoatlantické aliance? To je otázka, kterou nyní zřejmě bilancuje v hlavě na straně jedné nejeden alianční lídr, ale na straně druhé i Kreml. Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že otázka vstupu Kyjeva do řad NATO neleží na stole. 

Bezpečnostní záruky, které Ukrajině poskytly Moskva, Washington a Londýn, když se v roce 1994 vzdávala svého jaderného arzenálu, byly podle Kyjeva bezcenné, píše agentura Reuters.

Země z východní Evropy si většinou myslí, že by Ukrajincům mělo být na summitu ve Vilniusu nabídnuto místo v Severoatlantické alianci. Na druhé straně stojí Němci a Spojené státy, které se podle Reuters obávají jakéhokoliv kroku – protože krok Kyjeva směrem do NATO by mohl vtáhnout celou alianci do války s Ruskem. 

Navíc ruský prezident Vladimir Putin označil rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím za hlavní důvod rozpoutání války proti Ukrajině v únoru loňského roku. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg už vyloučil formální pozvání Kyjeva. Stoltenberg totiž zdůraznil, že Ukrajina nebude moci vstoupit, dokud zuří válka s Ruskem. 

Doporučené články

Poprvé se o přístupu Ukrajiny začalo otevřeně hovořit v roce 2008 na summitu v Bukurešti, lídři NATO jí ale nepředložili Akční plán členství – tedy plán, který ji má k alianci do budoucna přiblížit. Země musí splnit politická, ekonomická a vojenská kritéria s tím, že musí potvrdit schopnost přispět k operacím NATO. 

Řada zemí ale navrhuje tento proces vynechat – v čele s Velkou Británií a Německem. Postup skrze Akční plán není nutný, Švédsko a Finsko byly dříve neutrální a do Aliance tak následně vstoupily přímo. 

Stoltenberg ale zdůraznil, že bezpečnostní záruky podle článku 5 – neboli útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny – poskytnou lídři Ukrajině až po válce. V tuto chvíli by Ukrajina tedy vtáhla chtě nechtě do války dalších 31 zemí. 

Reakce Kremlu na budoucí vstup Ukrajiny je nejistá. Podle slov Moskvy by ale způsobil problémy na mnoho let dopředu. Varovala před blíže nespecifikovanou reakcí, jíž by si zajistila bezpečnost. 

Expert: Vstup Ukrajiny není aktuální

Tomáš Řepa si nemyslí, že otázka okamžitého přístupu Ukrajiny do Severoatlantické je aktuální. „Jde o ty přístupové rozhovory a pozvánku do NATO. Než by Ukrajina splnila všechna kritéria a všichni stávající členové s jejím přistoupením souhlasili, tak to potrvá ještě velmi dlouho,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.

Nemyslí si, že by Ankara kladla podobný odpor k ukrajinskému přístupu jako v případě Švédska. „Turecko lavíruje, prodává zbraně Ukrajině. Erdogan si hraje na zprostředkovatele, ale velká část turecké společnosti by jednoznačný příklon k Rusku nesla hodně špatně už i z historických důvodů. Proto je Erdogan opatrný a myslím si, že v otázce Ukrajiny čeká hlavně na Američany.“

Zcela jiný případ je podle experta Maďarsko a cynická argumentace premiéra Viktora Orbána s odkazy na to, že Ukrajina není suverénní stát, když se není schopna ubránit sama. „To v tomto případě Maďarsko taky ne,“ zdůraznil. 

S odkazem na Budapešť zmínil, že Aliance prozatím nezná mechanismus vyloučení člena ze svých řad. „Ve své době jen Charles de Gaulle opustil NATO, ale pouze z vojenských struktur a ne politických. A hned vzápětí se tam zase Francie vrátila,“ připomněl.

Maďarsko podle Řepy čím dál více ztrácí všechny spojence. „A i tradiční tandem s Polskem už nefunguje právě kvůli Ukrajině.“

„Kdyby se okamžitě hypoteticky přidala do NATO, tak se sice dá teoreticky aktivovat článek 5, ale mám za to, že stát, který je ve válce, by stejně musel čekat, dokud válka neskončí, je totiž jasné, co by následovalo,“ doplnil. 

Řepa předpokládá, že se lídři na summitu ve Vilniusu příští týden shodnou na další vojenské pomoci pro Ukrajinu. „Některé státy budou hodně hlasitě podporovat dodávky F-16 a taky těžkých zbraní jako tanků a podobně,“ dodal. 

Související

Polská armáda, ilustrační fotografie

Největší noční útok války: Rusko zasáhlo západní Ukrajinu, Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.
Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023

Ukrajinci pouze poškodili naše bombardéry, tvrdí Moskva. Satelitní snímky ukazují opak

Ruské bombardéry byly při ukrajinském útoku poškozeny, nikoli zničeny, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Satelitní snímky však potvrzují vážné škody a devastaci. SBU tvrdí, že zničila 13 bombardérů, anonymní američtí činitelé hovoří o 20 zasažených a 10 zničených strojích. Podle nich byl útok „významný“ a mohl by přimět Moskvu k tvrdšímu postoji v jednáních.

Více souvisejících

Ukrajina Tomáš Řepa NATO Jens Stoltenberg Rusko Maďarsko Turecko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Putin schválil změnu strategie: Chce přeměnit Rusko v námořní velmoc

Ruský prezident Vladimir Putin odsouhlasil novou námořní strategii, jejímž cílem je do poloviny století plně obnovit ruský vliv jako jedné z předních světových námořních mocností. O schválení dokumentu s názvem Strategie rozvoje ruského námořnictva do roku 2050 informoval prezidentský poradce a někdejší šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev v rozhovoru pro vládní list Argumenty i fakty.

před 59 minutami

Donald Trump

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

"To nestačí, jsou to jen obyčejné útoky." Ruští prováleční blogeři požadují za operaci Pavučina masivní odvetu

Významní ruští propagandisté z tzv. Z-blogosféry, tedy prominentní proruští blogeři působící na Telegramu, ostře kritizují ruské ministerstvo obrany kvůli nočním úderům z 6. června, které Moskva prezentovala jako odplatu za mimořádně úspěšný ukrajinský útok na strategická letiště z 1. června. Podle těchto komentátorů ale šlo pouze o „rutinní“ bombardování, které ani zdaleka neodpovídá rozsahu škod způsobených operací „Pavučina“.

před 1 hodinou

Polská armáda, ilustrační fotografie

Největší noční útok války: Rusko zasáhlo západní Ukrajinu, Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.

před 2 hodinami

Donald Trump

Dohoda, jakou svět neviděl? Trumpovy sliby zůstaly jen na papíře

Před měsícem americký prezident Donald Trump a britský premiér Keir Starmer slavnostně oznámili „historickou“ obchodní dohodu, která měla okamžitě snížit cla na britské vývozy, jako jsou auta, ocel a hliník. Dnes, o čtyři týdny později, zůstávají všechna cla beze změny a neexistuje žádný jasný termín, kdy budou skutečně zrušena.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Greta Thunbergová na lodi Madleen

Izraelská armáda zadržela Gretu Thunbergovou

Izraelské ozbrojené síly zastavily a převzaly kontrolu nad lodí s humanitární pomocí směřující do Pásma Gazy. Na palubě plavidla s názvem „Madleen“ byli mimo jiné známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Všichni byli zadrženi a odvezeni do izraelského přístavu s tím, že budou vráceni zpět do svých domovských zemí.

před 4 hodinami

Amerikou otřásají rozsáhlé protesty

Třetí noc protestů v LA: V pohotovosti je námořní pěchota

V centru Los Angeles se i po setmění ozývají výbuchy a dusivá atmosféra přetrvává, zatímco policie se snaží potlačit pokračující protesty, které se táhnou již třetím dnem. Demonstrace vyvolaly imigrační razie prováděné americkými úřady. Protesty začaly v neděli klidně, ale odpoledne nabraly na síle, když se do ulic vydaly tisíce lidí.

před 5 hodinami

včera

Robert Fico

Slovensko vyhrožuje, že zablokuje sankce EU proti Rusku

Slovenský premiér Robert Fico v neděli prohlásil, že jeho vláda zablokuje jakékoli nové sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by poškodily zájmy Slovenské republiky. Fico tak opět naznačil, že pod jeho vedením se Bratislava nebude bezpodmínečně řídit společnou unijní linií vůči Moskvě.

včera

včera

Greta Thunbergová

Greta Thunbergová míří do Pásma Gazy. Loď zastavíme za každou cenu, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Joav Galant v neděli pohrozil, že armáda podnikne „jakékoli nezbytné kroky“ k zastavení humanitární lodi směřující do Pásma Gazy, na jejíž palubě se nachází i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Cílem mezinárodní mise je prolomení izraelské námořní blokády a doručení pomoci do obléhaného území.

včera

Karel Dvořák

Dvořák ze STAN o bitcoinovém daru věděl, tvrdí ANO a ODS

Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti naznačuje, že náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák byl informován o kontroverzní nabídce odsouzeného drogového dealera, který chtěl státu darovat část svých kryptoměn výměnou za navrácení hardwarové peněženky. Informace zazněla během nedělní televizní debaty na ČT, kde ji potvrdily jak místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová, tak i kandidátka na ministryni spravedlnosti Eva Decroix (ODS).

včera

Ruská agrese na Ukrajině.

Rusové údajně poprvé pronikli do centrální části Ukrajiny

Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že jednotky 90. tankové divize překročily hranici mezi okupovanou částí Doněcké oblasti a Dnipropetrovskem. Pokud by se tato zpráva potvrdila, šlo by o první ruský průnik do centrální části Ukrajiny od začátku invaze – oblast, o jejíž dobytí Moskva usiluje už řadu měsíců.

včera

Kanada

Kanada jako člen EU? Odstartovala neobvyklá kampaň

Německý europoslanec Joachim Streit nikdy nevkročil na kanadskou půdu, přesto se stal nejviditelnější tváří neobvyklého návrhu – usiluje o to, aby se Kanada připojila k Evropské unii. I když sám připouští, že je to „aspirační“ myšlenka, podle něj stojí za úvahu v době, kdy se mění geopolitická rovnováha a důvěra v USA kvůli Donaldu Trumpovi klesá.

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

Volby by vyhrálo ANO, koalice Spolu navzdory bitcoinové kauze posiluje

Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS by se v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny stalo vítězem hnutí ANO, které by získalo 30,1 % hlasů. S výraznějším odstupem následuje koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), jež si oproti předchozím měřením mírně polepšila a nyní dosahuje na 22,3 %. Reputační otřes v podobě bitcoinové kauzy, která se dotkla zejména ODS a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka, se zatím na preferencích Spolu výrazněji neprojevil.

včera

Oceán, ilustrační foto

Nečekaná dohra extrémního počasí: Hrozí ničivé dopady na celoplanetární úrovni, varují vědci

Na první pohled mohou mohutné mořské vlny působit jako fascinující přírodní úkaz, který potěší romantiky i dobrodruhy. Jenže pod povrchem se skrývá znepokojivá pravda. Nejnovější vědecké studie odhalují, že jižní oceán – divoký pás vod obklopující Antarktidu – čelí dramatické proměně. Vlny tam nejen rostou na výšce, ale i nabývají síly a rychlosti, což má ničivé dopady na celoplanetární úrovni.

včera

včera

Počasí: Do Česka dnes dorazí další silné bouřky

Dnes slavíme Medarda, a jak praví tradiční pranostika, „Medardova kápě čtyřicet dní kape“. Letos se ale podle meteorologů obavy z vytrvalého deště nenaplní – příští týden má být slunečný a postupně i teplejší. Na dnešní den ale Český hydrometeorologický ústav vydal kvůli hrozícím silným bouřkám výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí, která platí pro odpoledne a večer.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy