Na zmrzlině si v Česku pochutnáváme již téměř 200 let

K letním měsícům dnes neodmyslitelně patří zmrzlina. Tuto ledovou pochoutku znali již staří Egypťané nebo obyvatelé antických států. V Čechách se začala zmrzlina poprvé vyrábět v první třetině 19. století a již tehdy se těšila velké oblibě.

Kolébkou zmrzliny je Itálie, odkud se šířila do celé Evropy, a to prý zásluhou italské vévodkyně Kateřiny Medicejské, která na dvůr svého manžela a francouzského krále Jindřicha Orleánského přivedla své vyhlášené italské cukráře a mistry zmrzlináře. Kateřina Medicejská údajně zmrzlinu tak moc milovala, že si bez ní nedokázala ve Francii představit život. Brzy si ledovou pochoutku oblíbila i celá Francie.

Již v 17. století byla ve francouzských a anglických kavárnách k dostání zmrzlina, brzy v těchto zemích vznikaly i specializované „zmrzlinové salony“. V nabídkách těchto podniků se objevovaly smetanové zmrzliny s vanilkou a čokoládou i svěží ovocné sorbety, tedy přibližně takové druhy zmrzlin, které známe i dnes.

V první polovině 18. století se zmrzlina začala vyrábět a prodávat ve Vídni, kde ji ve své kavárně nabízel jistý Johann Jakob Tarone. Zákazníci si u něj mohli dopřát zmrzlinu vanilkovou, čokoládovou, malinovou nebo citronovou. Protože byla zmrzlina velice drahá (ostatně jako všechny další produkty v cukrárnách a kavárnách), mohli si ji dovolit pouze lidé z nejvyšších a nejbohatších společenských kruhů. Z Taroneho vídeňské kavárny se dodnes zachoval ceník, a tak víme, že cena zmrzliny se tehdy pohybovala od 12 do 30 krejcarů.

Z Vídně se zmrzlina dostala do Čech, a to se značným zpožděním, takřka stoletým. První zmínky o výrobě zmrzliny na našem území pocházejí z roku 1827. Tehdy začal zmrzlinu v Praze na Novém Městě prodávat ve svém podniku kavárník Philipp Paska (nebo také počeštěně Paška). Jeho kavárna Paska’s Kaffeehaus na tehdejší pražské Ovocné ulici měla v nabídce převážně ovocné sorbety, které se těšily velké oblibě. Nutno zmínit, že Paskova kavárna patřila ve své době k těm nejluxusnějším, čemuž odpovídaly i ceny sortimentu. Zmrzlina zde (podle velikosti porce) stála od 18 krejcarů do 2 zlatých. U Pasky si nechávali zámožní zákazníci také vyrábět zmrzlinu na zakázku dle svých speciálních požadavků.

Ve 30. letech 19. století se v Praze pak výroby zmrzliny ujalo několik cukrářů. Laurenz Köpf ji zařadil na nabídkový lístek ve své cukrárně na Týnské ulici, na Malé Straně ji vyráběl cukrář Dominik Kaukal, na Starém Městě Michael Hascha a později i jeho synové a vnukové. Výbornou zmrzlinou prosluli cukráři Johann Michael Hermann a jeho syn Jindřich, který se dokonce stal c. k. dvorním cukrářem. Rodina Hermannova provozovala podnik na Koňském trhu a zmrzlinu vyráběla na zakázku významných rodin i bufetu Královského zemského německého divadla. Na konci 19. století již nabízela zmrzlinu v Praze většina cukrářů a kavárníků.

Ve 20. letech 20. století se v Praze v souvislosti se zmrzlinou začal šířit trend pouličního prodeje ledové pochoutky ze speciálních pojízdných vozíčků. Zpočátku s těmito stánky jezdili výhradně italští zmrzlináři, kteří již prodávali kopečkovou zmrzlinu v oplatkovém kornoutu, kterou známe dnes. Postupem času přestaly být zmrzlinové vozíky dominantou Italů, ale tento fenomén převzali i pražští cukráři. Ve 30. letech minulého století již prý stál zmrzlinář s pojízdným obchůdkem na takřka každé pražské ulici. O takovém pouličním prodeji zmrzliny se zmiňoval i dobový tisk, dne 27. června 1930 vyšla například tato zpráva:

„Není však třeba honositi se pověstí starého pamětníka, abychom si uvědomili, že dříve bývala zmrzlina u nás v Praze vzácností, aspoň ona rozvážená v bílém vozíku. Začal s tímto pouličním prodejem ital. starší muž, který dávno již je asi na pravdě boží, ale dosud utkvěl jistě v myslích mnohých Pražanů, pamatujících jeho širák, korpulentní menší postavu, bílý vous, lámanou češtinu, ale velmi dobrou zmrzlinu. Objevoval se v pražských ulicích jen když skutečně byla již velká parna a zvonkem upozorňoval na svůj příjezd.“

Související

Zmrzlina, ilustrační fotografie.

Zmrzlina jako sváteční dezert. Dělala ji už Magdalena Dobromila Rettigová

V horkých letních dnech si vydatně dopřáváme osvěžující zmrzlinu. Tuto ledovou pochoutku si oblíbili lidé již před 200 lety. Zmrzlina byla v minulosti poměrně drahou až luxusní záležitostí, kterou si mohly dovolit jen zámožné vrstvy společnosti. Mnohé šikovné hospodyňky v 19. století začaly vyrábět zmrzlinu samy doma, a to podle osvědčených receptů Magdaleny Dobromily Rettigové coby sváteční dezert v letním období.

Více souvisejících

zmrzlina historie

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

před 49 minutami

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 4 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 18 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku

Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je ruský imperialismus největší hrozbou pro bezpečnost a je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina bránila proti ruské agresi. Uvedl to po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem v Budapešti. Szijjártó potvrdil postoj Maďarska, které není ochotno dodávat zbraně Ukrajině.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy