Vilnius - Lídři NATO se dnes ve Vilniusu shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což tento proces zkrátí ze dvou kroků na jeden, oznámil generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak na summitu nezískal pozvánku k připojení ani jeho harmonogram. Lídři NATO také schválili plán obrany proti Rusku, vyžaduje zvýšené investice.
"Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství," řekl Stoltenberg novinářům. Generální tajemník to uvedl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval jako "absurdní" skutečnost, že aliance nestanovila časový plán dosažení ukrajinského členství. Po Stoltenbergově oznámení Zelenskyj uvedl, že Ukrajina NATO posílí.
"Budoucnost Ukrajiny je v NATO," uvádí se v prohlášení, na němž se dnes vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
"Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance," uvádí se v textu.
Stoltenberg zdůraznil, že nejdůležitější je zajistit, aby Ukrajina zvítězila v nynější válce s Ruskem, protože pokud se tak nestane, "nelze o členství vůbec jednat".
Ukrajina se nyní nemůže stát členem aliance nejen kvůli ruské invazi, ale také proto, že nesplňuje některé podmínky, uvedl Stoltenberg. "Jednou z nich je úroveň nebo rozsah, v jakém se zabývá modernizací obranných a bezpečnostních institucí a posílením své správy, včetně boje proti korupci," řekl.
Lídři sice neupřesnili konkrétní podmínky, které musí Ukrajina splnit, uvedli však, že aliance pomůže Kyjevu dosáhnout pokroku v oblasti vojenské interoperability i při dalších demokratických a bezpečnostních reformách.
V alianci již delší dobu panují rozpory ohledně přání Ukrajiny vstoupit do NATO rychle. Zatímco například pobaltské státy prosazují, aby Ukrajině byla vyjádřena výjimečně silná podpora a nabídnuta jasná cesta ke členství, USA a Německo vyzývají k opatrnosti.
Takzvaný Akční plán členství (MAP - Membership Action Plan) je předstupněm plného začlenění do NATO; zahrnuje doporučení a praktickou podporu ze strany NATO pro konkrétní země, které se chystají do aliance vstoupit. Ukrajina zájem o alianční členství projevila již v roce 2008, ale na tehdejším bukurešťském summitu NATO pozvánku nedostala. Do MAP byla v roce 2010 přizvána Bosna a Hercegovina, která v něm stále je. Například Černá Hora, která se k MAP připojila v roce 2009, se stala členem obranné aliance v roce 2017, a Severní Makedonie, která se MAP účastnila od roku 1999, se připojila k NATO až v roce 2020.
Lídři NATO schválili plán obrany proti Rusku, vyžaduje zvýšené investice
Členové NATO dnes na summitu ve Vilniusu schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nová strategie, kterou spojenci připravili pro případ ruského útoku a případně teroristické hrozby, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce a vyžaduje další zvyšování armádních rozpočtů, řekl Stoltenberg.
Nová strategie kolektivní obrany podrobně popisuje, jak by NATO v budoucnu bránilo každý kout svého území. Rozděluje alianci na tři geografické zóny, přičemž je chápána především jako odpověď na obavy z ruského útoku.
Plány navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla NATO a usilovat o rozšíření každé z nich až na 5000 vojáků. Spojenci včetně ČR nyní pracují na realizaci tohoto cíle a začínají oznamovat vlastní příspěvky.
V budoucnu má mezinárodní bojové skupiny podporovat více než 300.000 vojáků připravených zapojit se do akce maximálně do 30 dní. Ke konci loňského roku přitom bylo pod aliančním vedením kolem 40.000 vojáků. Stoltenberg poznamenal, že podmínkou pro dosažení aktuálních cílů bude také posílení obranného průmyslu, což je předmětem nového "akčního plánu".
"Abychom tohle všechno udělali, musíme více investovat do obrany," řekl generální tajemník aliance. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). K dosažení dvouprocentní hranice se členské země zavázaly v roce 2014, letos ovšem podle aktuálních odhadů tento cíl splní pouze 11 členů z 31. Česko se k nim chce přidat příští rok a nově požadavek zakotvilo v zákoně.
NATO po dlouhá léta nemělo potřebu formulovat rozsáhlé obranné plány, protože bojovalo jen v menších válkách v Afghánistánu a v Iráku a panovalo přesvědčení, že postsovětské Rusko už nepředstavuje existenční hrozbu. To se začalo měnit po ruské anexi Krymu v roce 2014 a definitivní zlom přišel s loňským ruským vpádem na Ukrajinu.
Nová strategie je projektem na několik let, zdůraznil minulý týden předseda aliančního vojenského výboru Rob Bauer. "Musíme pracovat na dosažení vyššího počtu sil s vyšší připraveností. Musíme provádět cvičení, musíme nakoupit prostředky, které potřebujeme. A to bude trvat. Není to zmáčknutí vypínače," řekl na brífinku v Bruselu.
