Spotřební daň na naftu šla nahoru. Kde ceny pohonných hmot vystřelily nejvíc?

Od 1. srpna se opět zvýšila spotřební daň na naftu.

O necelé dvě koruny v úterý na většině benzínek zdražila nafta. Od 1. srpna se na ni totiž zvýšila spotřební daň. A zatímco řidiči na poslední chvíli hledali, kde ještě natankovat za nižší ceny, podle části ekonomů mohl být stát i tvrdší.

Koruna padesát spotřební daně, třicet haléřů na DPH. Navýšení ceny o skoro dvě koruny se čekalo už přes noc. Zdražování se ale nakonec lišilo benzínka od benzínky. Zatímco některé zvýšily cenu o korunu osmdesát, jinde se nezměnila.

ČTĚTE TAKÉ: Nafta může skokově zdražit i o pět korun, míní ekonomové. Dopravci se bojí o práci

„Můžeme nad tím vždycky přemýšlet tak, že jsou to různé šarže benzinu nebo nafty podle toho, kdy se nakoupily. A od toho se také odvíjí cena. Výrazným faktorem je i lokální konkurence,“ vysvětloval ekonom Petr Bartoň.

Zdražovalo se tak, jak se zavážely nové zásoby. Ceny rostly rychle hlavně u velkých řetězců. A někteří řidiči nižší cenu nestihli doslova o desítky minut. „Mrzí mě to, ale co nadělám,“ popsal CNN Prima NEWS jeden z dotázaných šoférů. „Jasně, že levnější je lepší, ale žíly nám to nerve,“ uvedl další.

Spotřební daň na naftu se vrací na úroveň před loňským červnem. „V době, kdy nafta stála kolem 45 či 47 korun za litr, dávalo smysl snížení spotřební daně, které tlačilo cenu pohonných hmot dolů. V současné době ale není pro jakékoliv daňové úlevy důvod,“ vysvětlil ekonom Pavel Peterka.

To Bartoň by přitom ještě přitvrdil. Spotřební daň na naftu je i nyní nižší než na benzín. A stát tak podle něj část řidičů zbytečně zvýhodňuje. „Státy to zdůvodňují tak, že se z nafty, protože má nižší spotřebu, emituje i méně CO2. Když lidé ušetří na spotřebě, jsou už dostatečně motivováni k tomu, aby jezdili z pohledu CO2 ekologičtějším vozidlem,“ uvádí ekonom. Stát si od změny slibuje příjmy 800 milionů měsíčně, za rok tedy skoro deset miliard korun.

Tagy: