Psát si tahák na flašku? Ne, všechny hráče jsem si pamatoval, vzpomíná Čech. Proč by nešel do Saúdské Arábie?

První střelou, které kdy v profi fotbalu čelil, byla penalta. "Ve 13. minutě dal Vlado Labant gól. Potom si člověk říká: No, tak to začalo hezky, ale potom ten zápas se mi povedl a myslím si, že to byl důležitý milník v mé kariéře," říká Čech k zápasu, kdy v pouých sedmnácti letech vyběhl v dresu Blšan na zápas přímo proti Spartě na Letné.

Postupně se prý naučil zapamatovat si všechny hráče tak, jak pokutové kopy zahrávají. "Když nebyla všechna data, tak bylo video, takže jsme ty penalty prostě našli. Třeba před finále Ligy mistrů 2012 s Bayernem, tak jsem viděl všechny penalty Bayernu všech hráčů, kteří byli v té době v kádru od roku 2007. Všechny hráče jsem si pamatoval, to jsem se naučil. Protože dříve to nebylo zvykem, si něco vzít. Dneska to dělá skoro každý a napíšou si to na flašku."

Na současném fotbalu štve podle jeho vlastních slov jednačtyřicetiletého někdejšího hráče trend, kdy vše začíná moc brzy. "Už jsou děti, které ve dvanácti letech mají agenty, protože mají třeba velký talent a už se okolo nich motají kluby. To dítě ve dvanácti může být úplně naprostým fenoménem, v šestnácti nemusí hrát fotbal. Já hrál s kluky, které bych třeba ve čtrnácti letech všechny tipoval na národní tým a v osmnácti letech nehráli, protože jim fyzicky ujel vlak," vypráví.

"Když jsme hráli fotbal, tak tou motivací byl sport na prvním místě. Peníze se ani moc řešit nedaly. Dneska mi přijde, že spousta lidí jde dát dítě na fotbal kvůli tomu, kolik peněz se v něm objevuje a jaká by to mohla být výhoda, kdyby se ten fotbalista podařil. A to si myslím, že je ta špatná motivace. Tou musí být opravdu úspěch, který vychází z hráče samotného," dodává Čech.

Vedle české nejvyšší soutěže prošel i francouzskou ligou, než na dlouhá léta zakotvil v Premier League. Nejdříve v Chelsea, na závěr kariéry poté v městském rivalovi Arsenalu. Do saúdskoarabské ligy, která teď láká hvězdné hráče typu Neymar, by se ale Čech nehrnul.

Lionel Messi zase přestoupil do americké soutěže. "Tím, že u něj na tom všichni vydělají a peníze se jim vrátí, je to dobře. Je to dobrý byznysový tah. V tomhle se to dá akceptovat, protože to má opravdový plán a má to nějaký cíl, který je celkem jednoduše splnitelný," tvrdí bývalý brankář Sparty či Rennes.

"Když si vezmeme Saúdskou Arábii, tak jenom čas ukáže, jaké mají byznysové plány, jakým způsobem to můžou udržet. Oni mají úplně jiný možnosti. Finanční fair play, UEFA, na ně neplatí, takže oni si můžou upravit pravidla tak, jakým způsobem chtějí. Vesměs mají bezedný měšec, takže si to můžou dovolit," doplňuje Čech pro Českou televizi.

Druhá věc podle něj je, jakým způsobem to ovlivní evropský fotbal nebo světový fotbal. "Momentálně odchází hráči, kterým se kariéra blíží ke konci, takže tady ta nabídka dohrát, pomoct té lize se zviditelnit za obrovské peníze, tak chápu, že to udělají. Já bych řekl ne. V té době jsem odešel, protože jsem chtěl hrát, chtěl jsem hrát nejlepší ligu na světě, což byla Premier League."

Ostatně sám nyní v Anglii obdržel pozvánku do tamní Síně slávy. Pod patronátem univerzity v Římě nyní Čech pracuje na doktorátu. Jeho tématem je byznysová udržitelnost Ligy mistrů.

"Tak myslel jsem si, že mám tak půlku hotovou, ale bohužel se spustila akce Saúdská Arábie a vlastně mě to vrátilo trošičku na začátek. Samozřejmě, dnešní situace hodně nabourala všechno, co jsem dával dohromady, protože tohle je dost velká hybná síla, která samozřejmě může ovlivnit dost zásadním způsobem i udržitelnost Ligy mistrů," vypráví v rozhovoru pro Hyde Park Civilizace.

Kdyby mohl, zavedl by podle svých slov čistý herní čas. "To je jedno pravidlo, které bych změnil. Dvakrát třicet minut. Myslím si, že by to bylo ku prospěchu věci, protože když by byl poslední roh a všichni by věděli, že je dvanáct vteřin do konce, tak by nebyly dohady o tom, jestli měl rozhodčí nastavit sedm, osm, dvanáct, patnáct minut. Ono ve finále by musel nastavit dvacet, aby to bylo spravedlivé. Těžko se to ovlivní, když to není vidět, jak ten čas ubíhá," je přesvědčen bývalý gólman, který posledních třináct let po vážném zranění hlavy chytal se speciálně upravenou helmou.

O Čechovi se v minulosti v kuloárech spekulovalo jako o možném kandidátovi na post předsedy Fotbalové asociace ČR. On sám nyní tvrdí, že v budoucnu nevylučuje touhu po tom vést reprezentaci. "Vždycky je výzva třeba trénovat nároďák. Uvidí se, jestli někdy trénovat budu a jestli vůbec někdy třeba i tohle přijde do cesty," usmívá se.