Téměř dvě miliardy korun nechává odcházející generální ředitel České televize Petr Dvořák na účtech televize jako finanční rezervu pro svého nástupce ve funkci. Je to podstatně víc, než kolik měl za úkol v dlouhodobých plánech schválených Radou České televize. Plány předpokládaly, že na konci tohoto roku bude na účtu přibližně 700 milionů korun.
Dvořákův management peníze šetřil, aby televize lépe zvládla nejistotu v situaci vysoké inflace a politicky nedořešeného financování. Kromě úspor k této rezervě přispěly také úspěchy ve sporech s Finanční správou ohledně daně z přidané hodnoty vyměřené v letech 2011 až 2017.
Solidním finančním polštářem dobré zprávy nekončí. Nastupující generální ředitel Jan Souček bude mít od roku 2025 v televizním rozpočtu také 1,4 miliardy korun ročně navíc. To za předpokladu, že parlamentem projde vládou navržené zvýšení televizních poplatků a zavedení nových povinností pro firmy. V celkovém rozpočtu České televize budou potom výnosy z poplatků tvořit zhruba sedm miliard korun (dnes 5,7 miliardy). Další prostředky získá z omezené obchodní činnosti.
Co za tyto peníze Jan Souček pořídí? Na tiskové konferenci k nástupu do funkce řekl, že je nechce všechny utratit za výrobu pořadů, což by mohlo trochu zmírnit výtky komerčních televizních skupin. Jejich ředitelé se na červnové konferenci Digimedia obávali deformování cen na trhu.
Podle Součka by si Česká televize zasloužila investovat do dlouhodobě zanedbávaných oblastí. Ve špatném stavu je například sídlo televize na Kavčích horách, protože desítky let starý areál už se v některých částech dostává na hranu životnosti, nebo dokonce za ni. Obnova rozlehlých nemovitostí postupovala pomalu.
V nevyhovujících podmínkách působí mimo jiné klíčová část České televize, její zpravodajství. Výroba zpravodajství a sportu je totiž v bývalém objektu Výzkumného ústavu rozhlasu a televize, který pochází z konce 60. let. Menší budova v areálu Kavčích hor vznikala pro tehdejší personální, výrobní a technické podmínky, které byly s dnešními potřebami naprosto nesrovnatelné.
Televize už dříve popsala v materiálech pro Radu České televize, že technologické prostory v budově zpravodajství jsou v podstatě předělané kanceláře, a to se promítá do roztroušenosti jednotlivých střižen. Složitý je také systém chlazení a ventilace, ke kompromisům se muselo přistupovat při plánování kabelových tras.
Už management Petra Dvořáka přemýšlel nad tím, jak zpravodajství zajistit zázemí odpovídající digitální době. V loni schválených dlouhodobých plánech televize počítala s tím, že by pro zpravodajství rekonstruovala část objektu filmových laboratoří, jejichž provoz omezuje.
Jan Souček v této koncepci zřejmě bude pokračovat. „Budeme se muset velmi intenzivně zabývat revitalizací našich nemovitostí, investicemi do obnovy techniky. Kromě výstavby nového studia vedle objektu zpravodajství na Kavčích horách je to taky projekt a následně výstavba nového studia v Ostravě, tedy studiového komplexu,“ řekl minulý týden na tiskové konferenci.
Co se týče Ostravy, od loňského roku se v televizi diskutuje o dalším osudu výrobních kapacit v ostravské čtvrti Radvanice. Tamní režijní komplex má ještě SD technologii, osvětlovací technika studia je podle dřívějších údajů na hranici splnění současných bezpečnostních standardů. Kompletní obměna těchto technologií by si však vyžádala investice v desítkách milionů Kč. Management Petra Dvořáka připravil projekt odprodeje části areálu v Radvanicích, Rada České televize tento záměr vzala loni v říjnu na vědomí.
Návrat ČT3
Zlepšení finančního zázemí České televize přispěje také k opětovnému spuštění archivního programu ČT3. „Pokud tam nebude nějaká vyšší moc, která by tomu zabránila, tak bychom chtěli dát divákům ještě pátý kanál. ČT3 ale nebude úplně v podobě, jakou měla za covidu. Tehdy plnila určitou roli, která se vyčerpala tím, že jsme v jiné situaci,“ oznámil programový ředitel Milan Fridrich.
„Trojka by samozřejmě měla nadále přinášet velice důležité věci z našeho archivu, ale na druhou stranu by mohla být rádcem, průvodcem, pomocníkem seniorům a lidem, kteří se chtějí dívat na tohle poklidné vysílání,“ přiblížil.
Kromě vysílání archivu by měla restartovaná ČT3 mít vlastní pořady pro seniory. V nich se má věnovat mezigenerační komunikaci nebo mediální, finanční a digitální gramotnosti.
„V posledním roce vysílání se nám ČT3 podařilo velmi zlevnit, ale pokud ji budeme chtít obohatit, tak to samozřejmě taky něco bude stát. Musíte vnímat situaci kolem financování ČT3 komplexně. ČT3 byla určitým symbolem, a když skončila covidová atmosféra, převážil dojem, že by se mohla zrušit vzhledem k tomu, že se musí šetřit. Letošní rok nás naučil, že ČT3 měli diváci rádi, a jsem rád, že jsme se s Honzou Součkem shodli, že bychom ji chtěli do portfolia vrátit,“ dodal Milan Fridrich.
Stanice by se měla vrátit do éteru buď od podzimu roku 2024, nebo od ledna 2025. „Nikdo nemá v České republice tak velký audiovizuální fond, jako má Česká televize,“ zdůraznil Milan Fridrich. „Během existence ČT3 byla schopná vytěžit i věci, které se nehodí na jiné kanály, je to věc, ve které je dobré pokračovat,“ řekl.
S financováním ČT3 by mělo pomoci vysílání reklamy a komerční spolupráce. „Už v tuhle chvíli mám signály od některých komerčních subjektů z obchodní sféry, kteří by rádi spolupracovali s kanálem ČT3,“ podotkl nastupující generální ředitel Jan Souček. Obchodní oddělení má vhodnou strategii interně připravit v prvním pololetí roku 2024.
Co všechno má televize dělat
Vedení České televize chce příští rok také debatovat o úkolech veřejnoprávní televize v digitální době.
„V tuto chvíli začínáme pracovat na přípravě konference, která by měla spolu s dalšími relevantními partnery v českém mediálním prostředí definovat a zpřesnit roli veřejnoprávní televize v České republice pro další dekádu. Nejde tedy o debatu o tom, jak by měl vypadat zákon o České televizi, který v obecné rovině definuje základní úkoly. Chceme dosáhnout zpřesnění těch akcentů, které jsou před námi. Musí reflektovat celospolečenskou realitu okolo nás a v tak pokud možno stabilních dokumentech, jako je zákon, nemohou být definovány. Předpokládám, že tahle konference by se měla konat někdy už v prvním kvartálu roku 2024,“ oznámil Jan Souček na tiskové konferenci.
„Stáli jsme při přípravě novely před dvěma možnostmi. Jedna možnost byla, aby se zpřesňoval, měnil, doplňoval a rozšiřoval definiční okruh veřejné služby. My jsme seznali, že zákony (o České televizi a o Českém rozhlasu) vznikaly v době, kdy se ještě zákony psaly stručněji a možná o to výstižněji, takže do toho zasahovat jsme nechtěli,“ vysvětlil ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Jeho resort se přiklání spíše k britskému modelu. „Při diskuzích, které jsme vedli na ministerstvu, můj náměstek Michal Šašek, který se na té novele zásadně podílí, zmiňoval model, který je ve Velké Británii. Existuje tam určité memorandum, které upřesňuje veřejnou službu, kterou poskytuje v tomto případě BBC,“ naznačil ministr. Takové memorandum by ale určitě nevzniklo už příští rok, ostatně účinnost zákona se předpokládá až od ledna 2025.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU