Británie chce v Černém moři zastrašit Rusko. Kvůli obilné dohodě chystá potravinový summit

Vláda Spojeného království po rozhovoru britského premiéra Rishiho Sunaka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámila, že britská armáda a bezpečnostní služby budou monitorovat Černé moře. Chtějí tak odstrašit Rusko od útoků na nákladní lodě, které převážejí obilí z Ukrajiny do rozvojových států. 

Británie oznámila, že Londýn bude v listopadu hostitelem summitu o celosvětové potravinové bezpečnosti. Jde o reakci na červencové rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina neobnovit černomořskou obilnou dohodu s Ukrajinou, která dovolovala nákladným lodím i během války vyvážet obilí z ukrajinských přístavů bez obav z ruského útoku.

Britský premiér Sunak uvedl, že odstoupení Ruska od obilné dohody "způsobuje obrovské utrpení milionům lidí". "Obilná iniciativa zajistila přibližně 30 milionů tun potravin více než 45 zemím, které to opravdu potřebovaly. A teď už žádné nejsou," řekl podle Reuters.

"Vidíte, že odkdy (Putin) odstoupil od dohody, nastalo dramatické zvýšení cen potravin. Jen minulý měsíc Rusové zničili více obilí, než které by dokázalo nasytit milion lidí za rok. To jsou následky toho, co dělá Rusko," dodal Sunak.

Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

V červenci ale definitivně přestala platit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken tehdy ruský krok označil za bezohledný. "Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám," prohlásil

Generální tajemník OSN António Guterres také podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.

Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. 

Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Putin se kvůli dohodě také setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.

Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.

64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Rishi Sunak Rusko obilí, pšenice

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Švýcaři výhrou nad Finy rozhodli o čtvrtfinálovém soupeři pro Česko. Jsou jím USA

V úterý se odehrály poslední zápasy v rámci skupin na letošním hokejovém světovém šampionátu v Praze a Ostravě. Ty tak rozhodly o tom, s kým se kdo utká ve čtvrtfinále, což zajímalo především českou reprezentaci. Ta se nakonec utká ve čtvrtek od 20:20 v Praze s neoblíbenými Američany, přičemž o tom rozhodl úterní večerní duel Švýcarska s Finskem, kde země helvétského kříže vyhrála 3:1 zásluhou Kevina Fialy, jenž nejen dvakrát skóroval, ale i jednou asistoval.

před 2 hodinami

Palestina

Spor o Palestinu: Německo vznik státu podporuje, USA jsou opatrnější

Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že palestinský stát by měl vzniknout po přímých jednáních mezi stranami, a nikoli jednostranným uznáním, uvedl ve středu Bílý dům. Reagoval tak na oznámení Irska, Španělska a Norska, že tento měsíc uznají státnost Palestiny, píše agentura Reuters.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid

V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Palestina

Francie: Palestina není stát. Nesplnila podmínky pro uznání

Podmínky pro uznání Palestiny jako státu zatím nebyly splněny, uvedl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné po oznámení několika evropských zemí, že tak učiní v naději na přinesení míru na Blízký východ. Uvedla to agentura Reuters.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna schválila změnu pravidel oddlužení. Bude trvat kratší dobu

Doba oddlužení se má zkrátit z pěti na pouhé tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci ve středu schválili vládní novelu insolvenčního zákona, která má ovšem své kritiky. Podle nich totiž zhorší pozici věřitelů, například samoživitelů či bytových družstev. Předlohu ještě musí posoudit Senát.  

před 5 hodinami

Robert Fico

Ficův stav je stále vážný. Převoz do Bratislavy je vyloučený

Stav slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD) je stabilizovaný, ale zůstává vážný, odpovídající rozsahu a vážnosti zranění, které utrpěl. Po jednání Rady bezpečnosti SR to novinářům řekl místopředseda vlády a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Za požárem nákupního centra ve Varšavě mohou stát ruské tajné služby

Polsko vyšetřuje "poměrně pravděpodobné" zapojení ruských speciálních služeb do nedávného požáru nákupního centra ve Varšavě, oznámil v úterý polský premiér Donald Tusk. Informuje o tom agentura PAP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy