Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi. Pokud Ukrajina padne, světu prý hrozí třetí světová válka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. Varoval také před třetí světovou válkou.

"Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.

Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj. 

Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území. 

Zelenskyj už dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí, pokud bude docházet k nepřátelským akcím na ruském území. Na nedávnou otázku celostátní ukrajinské televize, zda by se válka měla přesunout na území Ruska, Zelenskyj odpověděl: "Existuje velké riziko, že zůstaneme definitivně sami." Dodal ale, že jakákoli válka, bez ohledu na to, kde je, s sebou nese ztráty a "se vším se musí počítat."

Doporučené články

Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.

Možnost ukrajinských útoků na ruské území některé partery dlouhodobě znervózňuje a promítá se i do dodávek zbraní. V posledních týdnech se o územní celistvosti v tomto ohledu spekulovalo například při dodávek střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Ty ukrajinským silám poskytly novou schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti, britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že jde pouze o reakci na záměrné zacílení Ruska na civilní národní infrastrukturu a o přiměřenou odpověď.

Velká Británie tak poskytla Ukrajině dodávky raket až po ujištění od ukrajinské vlády, že tyto rakety budou použity pouze na suverénním území Ukrajiny, nikoli k úderům proti ruskému území. Podobné obavy panovaly i při dodávkách salvových raketových systémů HIMARS, jejichž software i hardware byl Spojenými státy původně upraven tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety doletu delšího než 80 kilometrů. 

USA se zdráhaly Ukrajině poskytnout rakety delšího doletu právě kvůli obavám z eskalace, pokud by Ukrajina zbraně použila k útoku na ruské území. Zelenskyj přitom již dříve slíbil, že armáda tak neučiní. Rusko se však v poslední době ocitá pod téměř každodenním útokem dronů mířících na Moskvu. Podle tamních médií se je daří sestřelovat, Ukrajina se ale k těmto útokům nehlásí.

První světová s drony

"Dnes se válka vede na 700 mil dlouhé frontě. 20 procent Ukrajiny je stále okupováno Ruskem. Právě tam měly Západem darované tanky prorazit a rozřezat ruskou sílu na polovinu. Obrněný postup ale zastavily zákopy, minová pole a dělostřelectvo. Nyní je to dělostřelecký souboj, kdy každá strana vystřelí asi 40 000 granátů denně," uvedl dále v rozhovoru Zelenskyj s tím, že ukrajinská pěchota krvácí. "Je to první světová válka s drony," dodal.

Podle předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Marka Milleyho má ukrajinská armáda na svou protiofenzívu 30 až 45 dní, než se počasí zhorší a začne bránit dalším operacím. Milley poznamenal, že Ukrajinci postupují pomaleji, než se očekávalo, ale těžké boje stále pokračují.

Milley to uvedl před několika dny pro BBC s tím, že je příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda protiofenzíva Kyjeva selhala. Podle něj Ukrajina postupuje vytrvale skrze ruské obranné linie a konflikt je dlouhý, pomalý a těžký s mnoha ztrátami, což bylo ale očekávané.

Doporučené články

To připouští i Zelenskyj. "Budu k vám zcela upřímný. Máme iniciativu. To je plus. Zastavili jsme ruskou ofenzívu a přešli jsme do protiofenzívy. Navzdory tomu ale nejde moc rychle. Je důležité, abychom se každý den posouvali vpřed a osvobozovali území," uvedl.

Omezeného času na protiútok si je ale vědom. "Musíme osvobodit co nejvíce našeho území a postoupit vpřed. Nemůžeme ztrácet čas. Zapomeňte na počasí a podobně. V místech, kterými se v obrněném vozidle nedostaneme, musíme létat. Pokud nemůžeme létat, pošleme drony. Nesmíme dát Putinovi pauzu," vysvětlil.

Moderátor následně uvedl, že Rusové utrpěli těžké ztráty, aniž by se uchýlili k jaderným zbraním. Zelenského se zeptal, zda věří, že hrozba jaderné války je pro tuto chvíli za námi. "Myslím, že (Putin) bude pokračovat ve vyhrožování. Čeká, až se Spojené státy stanou méně stabilními. Myslí si, že se tak stane během amerických voleb. Bude hledat nestabilitu v Evropě a Spojených státech amerických. Využije riziko použití jaderných zbraní k podpoře této (nestability). Bude vyhrožovat dál," uvedl.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Von der Leyenová čelí kvůli plánované reformě masivní kritice. Bouří se i Česko

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen čelí stále větší kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur z regionálních fondů EU. S blížícím se představením nového sedmiletého rozpočtu se čtrnáct členských států – včetně Polska, Itálie a Španělska – důrazně postavilo proti navrhovanému sloučení zemědělských a regionálních fondů do jednotného národního balíčku.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump bude dnes mluvit s Putinem, zítra se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se dnes chystá telefonicky spojit se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle agentury Reuters půjde o jejich šestý veřejně známý rozhovor od Trumpovy lednové inaugurace. Naposledy spolu hovořili v polovině června.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

OSN

OSN: Globální firmy profitují na genocidě v Gaze

Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesca Albanese ve čtvrtek představila zásadní zprávu, v níž tvrdí, že mnohé globální korporace profitují z „ekonomiky genocidy“ v Gaze. Zároveň vyzvala k sankcím, zbrojnímu embargu proti Izraeli a k trestnímu stíhání jednotlivých firem a jejich vedení.

před 4 hodinami

Evropská unie

EU čelí vnitřním rozporům, mohou podkopat schopnost čelit tvrdému tlaku Trumpa

Evropská unie čelí vnitřním rozporům, které mohou podkopat její schopnost čelit tvrdému tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa při rozhodujících obchodních jednáních ve Washingtonu. Ačkoli se Brusel na veřejnosti snaží působit jednotně, zákulisní neshody mezi členskými státy ohrožují dosažení společné dohody ještě před stanoveným termínem.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trumpova velkolepá reforma míří do finále. Kritici bijí na poplach, opozice mluví o dohodě s ďáblem

Americká Sněmovna reprezentantů v noci pokročila v projednávání mohutného zákona prezidenta Donalda Trumpa, který je středobodem jeho domácí agendy. Legislativní balík, nazývaný samotným prezidentem jako „Big Beautiful Bill“, prošel poslední procedurální překážkou a směřuje k závěrečnému hlasování. Pro návrh hlasovalo 219 zákonodárců, proti bylo 213, přičemž čtyři z pěti republikánských odpůrců návrh nakonec podpořili.

před 6 hodinami

Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Prezident Petr Pavel udělil čtyři nové milosti

Prezident republiky Petr Pavel využil svou ústavní pravomoc a udělil čtyři nové milosti. Celkově tak od začátku svého funkčního období rozhodl o sedmnácti případech omilostnění. Nejnovější udělené milosti se týkají převážně žen v tíživé sociální nebo zdravotní situaci, jejichž odsouzení by mělo závažné dopady na jejich rodiny.

před 7 hodinami

Svrab

Počet případů svrabu dál roste. Proč se začal šířit Českem?

Nepříjemné kožní onemocnění svrab, lidově známé jako prašivina, se v letošním roce začalo šířit nejen v Praze, ale po celé České republice výrazně rychleji než v minulých letech. Způsobuje ho parazitický roztoč zákožka svrabová, který napadá lidskou pokožku a způsobuje intenzivní svědění, nejčastěji v noci a v teple. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) za šířením nemoci stojí kombinace faktorů, včetně oslabené imunity obyvatel, zvýšené turistiky nebo nižší lékařské ostražitosti.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Trumpovy daňové škrty mohou spustit finanční krizi, varuje ekonom

Navzdory klesajícím úrokovým sazbám a růstu dovozních cel vykazují americké finanční trhy varovné signály. Výnosy z dluhopisů rostou, dolar oslabuje a cena zlata stoupá – to vše podle ekonoma Desmonda Lachmana z American Enterprise Institute naznačuje, že zahraniční investoři ztrácejí důvěru v rozpočtovou politiku prezidenta Donalda Trumpa.

před 9 hodinami

Důsledky útoku na íránský jaderný objekt v Isfahánu.

Pentagon: Útoky na Írán zpomalily jeho jaderný program až o dva roky

Pentagon ve středu uvedl, že americké nálety na tři klíčová zařízení íránského jaderného programu, ke kterým došlo minulý měsíc, podle zpravodajských odhadů posunuly vývoj schopnosti Teheránu získat jadernou zbraň o jeden až dva roky. Na tiskové konferenci to prohlásil hlavní mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí přejde z tropů do bouřek. Mohou být i velmi silné, varuje ČHMÚ

Začíná poslední den tropické epizody, která sužovala Česko v dosavadním průběhu týdne. I dnes budou teploty na některých místech šplhat nad třicítku, dorazí však studená fronta, která přinese ochlazení či bouřky. Ty mohou být i velmi silné. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Na Slovensko opět vyjel populární autovlak.

Autem, nebo vlakem? Češi míří na Slovensko, za volantem sedět nemusí

Dvouměsíční školní prázdniny jsou v plném proudu, nastává čas letních dovolených. Jednou z populárních zahraničních destinací je sousední Slovensko, kam lidé nejčastěji vyrážejí autem. Spousta z nich přitom nejspíš ani neví, že autem se k Jadranu mohou dostat i bez toho, aniž by kdokoliv seděl za volantem. 

včera

včera

Metro od čtvrtka nepojede tak, jak jsou lidé zvyklí. V plánu jsou dvě výluky

Dvě na sebe navazující výluky zásadně ovlivní v dalším průběhu tohoto týdne provoz metra na lince C. Vlaky nebudou jezdit mezi stanicemi Nádraží Holešovice a I. P. Pavlova, respektive Pražského povstání. S omezením provozu je třeba počítat od čtvrtka až do neděle. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy