
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na půdě Rady bezpečnosti OSN označil ruskou vojenskou invazi za " zločineckou" a prohásil, že by Moskvě mělo být odebráno právo veta. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se ale brání a tvrdí, že jde o legitimní nástroj.
"Většina světa zná pravdu o této válce," uvedl Zelenskyj na schůzce bezpečnostní rady k válce na Ukrajině. "Je to zločinecká a nevyprovokovaná agrese Ruska proti našemu státu, zaměřená na obsazení ukrajinského území a zdrojů," dodal.
Ukrajinský prezident zároveň vyzval k udělení pravomoci Valnému shromáždění OSN překonat právo veta Ruska. Podle něj jde o "nezbytný krok". "Je nemožné zastavit válku, protože veškeré úsilí je vetováno agresorem," uvedl Zelenskyj. "Právo veta v rukou agresora je to, co zatlačilo OSN do slepé uličky," dodal.
"Bohužel toto křeslo v Radě bezpečnosti, které Rusko nezákonně obsazuje prostřednictvím zákulisních manipulací po rozpadu Sovětského svazu, bylo obsazeno lháři, jejichž úkolem je očistit agresi a genocidu," cituje Zelenského France24.
Současný systém v OSN podle něj znamená, že ostatní členové organizace mají menší vliv než právo veta Ruska. "Vím, že OSN dokáže víc. Jsem přesvědčen, že Charta OSN může skutečně fungovat. V zájmu míru a bezpečnosti na celém světě," uvedl Zelenskyj.
Odebrat Rusku právo veta by bylo nesmírně obtížné, přičemž i Zelenskyj přiznává, že Moskva se "dobrovolně nevzdá tohoto ukradeného privilegia." V minulosti se už ale něco podobného stalo. Valné shromáždění v roce 1971 převedlo na Čínu právo veta z tehdejšího Tchaj-wanu, který byl tehdy považován za zástupce komunistické vlády.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale právo veta své země v Radě bezpečnosti OSN považuje za "legitimní nástroj" mezinárodních vztahů. "Použití práva veta je absolutně legitimní nástroj stanovený v Listině (OSN)," reagoval podle médií Lavrov.
Právo veta je mechanismus, kterým některé státy v rámci Organizace spojených národů (OSN) mohou zablokovat nebo odložit přijetí určitých rozhodnutí. Toto právo veta má pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kterými jsou Spojené státy, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie. Tyto země jsou také známé jako "stálí členové Rady bezpečnosti" a mají právo veta v otázkách týkajících se míru a bezpečnosti.
Právo veta umožňuje těmto pěti státům zablokovat jakékoli rozhodnutí Rady bezpečnosti, které se neslučuje s jejich vlastními zájmy nebo politickými cíli. To znamená, že i když většina členů Rady bezpečnosti hlasuje pro určité opatření, může být toto opatření zablokováno, pokud alespoň jeden ze stálých členů použije právo veta.
Tento mechanismus práva veta byl zaveden ve snaze zajistit, aby velké mocnosti měly určitý vliv na rozhodování v mezinárodních otázkách a aby se zabránilo jednostranným akcím nebo rozhodnutím, které by mohly ohrozit mezinárodní mír a stabilitu. Kritici tohoto mechanismu ale tvrdí, že může vést k blokádě důležitých opatření v případech, kdy jsou rozdílné zájmy stálých členů Rady bezpečnosti v rozporu s globálním zájmem.
Související

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

Šéf OSN: Jsem "vážně znepokojen" americkým útokem na Írán
OSN , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Sergej Lavrov
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Exploze osvítily oblohu nad Dauhá. Írán provedl odvetu za americký útok
včera

Trump se ptá, zda slyšel dobře. Ostře reagoval na slova Medveděva o jaderných zbraních
včera

Policie překazila možný útok cizince v Praze. Cílem mělo být hlavní nádraží
včera

Prázdninové počasí nenaváže na závěr června. Rozdíl bude několik stupňů
včera

Zelenskyj měl v Polsku zemřít. Ukrajinci tvrdí, že zmařili atentát
včera

Na Mladoboleslavsku narazil autobus do stromu. Několik lidí se zranilo
včera

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů
včera

Napětí na Blízkém východě roste: Írán a Izrael na sebe dál útočí, USA otevřeně hovoří o změně režimu
včera

"Korunní princ Íránu" se chce ujmout vlády. Reza Pahlaví vyzval svět, aby svrhnul Chameneího
včera

Zelenskyj přijel do Británie jednat s králem, premiérem Starmerem i ukrajinskými vojáky
včera

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom
včera

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem
včera

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku
včera

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek
včera

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci
včera

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové
včera

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo
včera

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza
včera

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě
včera
Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?
Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.
Zdroj: Libor Novák