Jiří Leschtina: Vyšetřovací komise na Zemana? S křížkem po funuse
Skupina vládních poslanců navrhla a má šanci prosadit na plénu Sněmovny vyšetřovací komisi, která by se zabývala prezidentským desetiletím Miloše Zemana. Což o to, Zemanova hradní éra byla navýsost temnou kapitolou a zřejmě i nejtěžší zkouškou pro naši novodobou demokracii. Teď jde o to, co nového mohou odhalit poslanci v nepřeberných excesech a intrikách bývalé hlavy státu.
Zemanovo prezidentské počínání se totiž vyznačovalo značnou otevřeností. Tedy v tom smyslu, že jeho nátlak na ústavní partnery a další složky politického systému byl přímočarý a když útočil, tak s dech beroucí bezohledností.
Čtěte také
Jeho úsilí o únos státu z demokratického Západu do sféry Putinova Ruska a blízkosti komunistické Číny bylo neskrývané, systematické a neochvějně důsledné. Stejně tak se nesnažil zamaskovat svůj další cíl – za pomoci porušování Ústavy dosáhnout faktické změny parlamentního systému na systém poloprezidentský či rovnou prezidentský.
Samozřejmě na riskantní a špinavou práci měl Zeman své protřelé věrné, ať už to byl Vratislav Mynář nebo Martin Nejedlý. Stačí si vzpomenout na Mynářovy pokusy ovlivnit vysoce postavené soudce ve prospěch zájmů Hradu.
Nebo na aféru ze sklonku Zemanova mandátu, kdy policie zjistila, že v Kanceláři prezidenta republiky byla v rozporu s předpisy skartovaná tajná zpráva o výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.
Čtěte také
Oba případy ale zevrubně prověřovaly vyšetřovací orgány, aniž by dokázaly shromáždit takové důkazy, aby mohly někoho obvinit z trestného činu. A bylo by naivní předpokládat, že sněmovní vyšetřovací komise v těchto i dalších pokleslostech exprezidenta a jeho kamarily objeví něco převratného.
Skutečně smysluplnou příležitost na zhodnocení Zemanových útoků na instrumenty parlamentní demokracie už v době jeho mandátu promeškala minulá Poslanecká sněmovna. A to když na podzim 2019 smetla hlasy hnutí ANO, SPD, komunistů a sociálních demokratů ústavní žalobu na prezidenta, kterou ve spolupráci s ústavními právníky připravil a následně schválil Senát.
Čtěte také
Žaloba obsahovala sedm skutků, které podle senátorů dokazovaly Zemanovo systematické a kontinuální porušování Ústavy. Součástí argumentačního řetězce mimo jiné bylo ustavení Zemanovy vzdorovlády pod vedením Jiřího Rusnoka po volbách v roce 2013, prodlužování existence sněmovnou odmítnuté první vlády Andreje Babiše nebo případy, kdy Zeman odmítl jmenovat ministry navržené premiérem.
Kompetenci do rukou Senátu
Právě tehdy ale Poslanecká sněmovna zhatila šanci, aby Ústavní soud, zhodnotil prezidentovy kroky. Což by asi nevedlo k tomu, že by Zemana zbavil úřadu. Ale mohl autoritativně vyložit meze Ústavy, a jasněji tak vymezit pravidla pro všechny prezidenty budoucí.
Tahle ztracená příležitost nabízí sněmovním politikům jedno kruciální téma: zda kompetenci pohnat prezidenta před Ústavní soud nesvěřit výhradně do rukou Senátu. Tak jak tomu bylo před uzákoněním přímé prezidentské volby.
Takové vypuštění vlastního rybníku by v případě Poslanecké sněmovny bylo impozantním státnickým činem. Spíš než toho se ale od ní můžeme dočkat opozdilého a veskrze neplodného vyšetřování vysloužilého prezidenta, který již do vývoje země nezasáhne.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
