Západ je říší lží, hřímal Lavrov v OSN. Odmítl mírový plán Ukrajiny i obnovení obilné dohody

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil ukrajinský mírový plán a nejnovější návrhy OSN ohledně obnovení černomořské obilné dohody za "nerealistické". Na tiskové konferenci, která následovala po týdnu intenzivní diplomacie během zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, Lavrov obvinil Západ, že vede na Ukrajině válku proti Rusku a nazval ho "říší lží".

Lavrov prohlásil, že desetibodový plán, který Kyjev prosazuje, není proveditelný a není realistický. Podle něj není možné ho realizovat, ačkoli je jediným základem pro jednání. Zdůraznil, že pokud Kyjev a jeho západní spojenci na tomto postoji trvají, konflikt se rozhodne na bojišti.

Zelenskyj svůj plán poprvé ohlásil v listopadu na summitu velkých ekonomik G20. Mírový plán Ukrajiny zahrnuje například radiační a jadernou bezpečnost s důrazem na obnovení bezpečnosti v okolí Záporožské jaderné elektrárny, potravinovou bezpečnost včetně zajištění vývozu ukrajinského obilí do nejchudších států světa, energetickou bezpečnost s důrazem na omezení cen ruských energetických zdrojů a na pomoc s obnovou zničené ukrajinské energetické infrastruktury, propuštění všech vězňů a lidí deportovaných do Ruska včetně válečných zajatců a dětí či obnovu ukrajinské územní celistvosti nebo stažení ruských vojsk z Ukrajiny, ukončení násilností a obnovu ukrajinských státních hranic s Ruskem.

Doporučené články

Šéf ruské diplomacie také uvedl, že Rusko opustilo černomořskou obilnou dohodu, protože nebyly splněny sliby, které byly dány Rusku, včetně zrušení sankcí proti ruské bance a jejího opětovného začlenění do globálního systému SWIFT. Nejnovější návrhy OSN ohledně obnovení koridoru pro přepravu ukrajinských zemědělských produktů označil za nerealistické.

Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

Doporučené články

Generální tajemník OSN António Guterres přitom už před několika týdny podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.

Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. 

Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Doporučené články

Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Lavrov také oznámil, že v říjnu navštíví Severní Koreu, aby pokračoval v jednáních se severokorejským protějškem na základě dohod uzavřených mezi prezidentem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Na tiskové konferenci Lavrov obvinil západní země, že vedou proti Rusku na Ukrajině válku. Uvedl, že západní země podporují Kyjev finanční pomocí, dodávkami zbraní a údajně i "žoldnéři" ze západních zemí. 

Související

Volby, ilustrační fotografie. Analýza

Podzimní volby v ohrožení? Cizí mocnosti zintenzivňují své vlivové operace, Čína se rychle učí

Vliv cizích mocností na české volby letos dosahuje nebývalé intenzity. Rusko i Čína kombinují dezinformační kampaně, podporu spřízněných politiků a mediální operace s cílem oslabit prozápadní orientaci země. Podle expertů využívají například klonování zpravodajských webů, virální obsah na TikToku či placené cesty pro influencery. Vedle tradičních aktérů, jako jsou Tomio Okamura či Jaroslav Foldyna, se k šiřitelům proruských a pročínských narativů přidávají i Kateřina Konečná nebo Andrej Babiš, který sice přímo Moskvu nepodporuje, ale stále častěji využívá euroskeptickou rétoriku.
Rubl, ilustrační foto

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zachovat obraz ekonomické stability země, ale realita, jak ji začínají nahlas popisovat i jeho nejbližší spolupracovníci, ukazuje pravý opak. Vzácné a veřejné varování ze strany dvou vysokých ruských ekonomických představitelů, šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové a ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, signalizuje, že ruská válečná ekonomika se začíná otřásat v základech. 

Více souvisejících

Rusko Sergej Lavrov válka na Ukrajině Ukrajina OSN

Aktuálně se děje

včera

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Evropské země "ponižujícím způsobem podlézají Trumpovi." Kritici cupují summit NATO

Týdenní summit NATO v Haagu se podle některých pozorovatelů do dějin nezapíše ani tak kvůli diskusím o obranných výdajích, jako spíše pro bezprecedentní míru podlézavosti vůči Donaldu Trumpovi. Ačkoliv se podle výsledků zdá, že strategie lichotek zafungovala, reakce na veřejnosti i mezi experty jsou spíše rozpačité – nebo přímo výsměšné.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Írán přiznal vážné škody na jaderných zařízeních po útocích USA a Izraele

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí ve čtvrtek večer v rozhovoru pro státní televizi přiznal, že nedávné nálety Spojených států a Izraele způsobily „nadměrné a vážné“ škody na několika jaderných zařízeních. Na místě podle něj pracuje íránská Organizace pro atomovou energii, která rozsah poškození vyhodnocuje.

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

BRICS rozšiřuje úsilí o omezení dolaru. Globální dominance americké měny zůstává navzdory sankcím a vyhrocené bezpečnostní situaci stabilní

Skupina BRICS se snaží oslabit dominanci amerického dolaru a vytvořit alternativní finanční systém pro rozvojové trhy. Přesto většina globálních transakcí zůstává v dolarech díky jeho stabilitě a likviditě. Snahy o tzv. de-dolarizaci posiluje rostoucí geopolitické napětí a zkušenost Ruska se sankcemi. Klíčovou roli hraje čínský renminbi, i když jeho globální význam zatím zůstává omezený.

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Podzimní volby v ohrožení? Cizí mocnosti zintenzivňují své vlivové operace, Čína se rychle učí

Vliv cizích mocností na české volby letos dosahuje nebývalé intenzity. Rusko i Čína kombinují dezinformační kampaně, podporu spřízněných politiků a mediální operace s cílem oslabit prozápadní orientaci země. Podle expertů využívají například klonování zpravodajských webů, virální obsah na TikToku či placené cesty pro influencery. Vedle tradičních aktérů, jako jsou Tomio Okamura či Jaroslav Foldyna, se k šiřitelům proruských a pročínských narativů přidávají i Kateřina Konečná nebo Andrej Babiš, který sice přímo Moskvu nepodporuje, ale stále častěji využívá euroskeptickou rétoriku.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Přelomové vítězství pro Trumpa: Nejvyšší soud USA omezil pravomoci soudců blokovat prezidentské příkazy

Nejvyšší soud Spojených států dnes v poměru 6:3 rozhodl, že federální soudci již nebudou moci celonárodně blokovat prezidentské příkazy. Verdikt přináší zásadní vítězství prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho administrativě, především ve věci sporného příkazu omezujícího právo na automatické občanství pro děti nelegálních přistěhovalců narozené na území USA.

včera

včera

Donald Trump

Trump mění USA k obrazu svému. Dramaticky rozšiřuje možnosti deportací

Spojené státy zažívají zásadní změny v přístupu k imigraci. Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem tvrdého zásahu proti nelegálnímu přistěhovalectví, postupně odhaluje rozsáhlý plán deportací, který se dotkne milionů lidí – včetně těch, kteří donedávna žili v zemi zcela legálně.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jak žijí a pracují ukrajinští hasiči ve válečných podmínkách?

Už více než tři roky čelí ukrajinští hasiči bezprostředním důsledkům ruské letecké války. Navzdory tomu, že se stále mluví o možnosti příměří, ruské útoky z nebe se v posledních týdnech a měsících ještě zintenzivnily. Fotograf serveru The Guardian Jelle Krings po celou tuto dobu doprovází hasiče napříč Ukrajinou a ve svých snímcích zachycuje, jak se záchranná služba změnila v první linii konfliktu — ohroženou, ale nezbytnou.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura zažil nepříjemnost na mítinku. Důchodce o něj rozbil vejce

Nevoli vůči politikům umí lidé projevit všelijak. V pondělí se o tom přesvědčil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během předvolebního mítinku koalice Spolu, kterou občanští demokraté tvoří s KDU-ČSL a TOP 09, v Kopřivnici. Důchodce tam o člena Fialovy vlády rozbil několik vajec a skončil v rukou policistů. 

včera

včera

včera

Robert Fico

Maďarsko a Slovensko zablokovaly sankce proti Rusku

Evropská unie se nedokázala dohodnout na novém balíčku sankcí proti Rusku. Osmnáctý soubor opatření, který měl být podle diplomatů jedním z nejtvrdších od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, zablokovaly Maďarsko a Slovensko. Obě země se postavily proti plánům na postupné ukončení dovozu ruské energie, čímž fakticky paralyzovaly další postup Unie vůči Moskvě.

včera

Donald Trump

USA a Írán na pozadí útoků tajně jednají. Trump nabízí Teheránu desítky miliard dolarů

V zákulisí geopolitického napětí a po nedávných amerických úderech na íránská jaderná zařízení se znovu rozbíhají tajná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Podle čtyř zdrojů obeznámených se situací zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa nabídnout Teheránu přístup až ke 30 miliardám dolarů na vybudování civilního jaderného energetického programu výměnou za ukončení obohacování uranu.

včera

Írán, ilustrační foto

Opravdu Íránci nenávidí Ameriku? Expert popsal, jak vypadá život v tak trochu záhadné zemi

V době, kdy napětí mezi Západem a Íránem opět eskaluje po americko-izraelských útocích na íránská jaderná zařízení, se v médiích často objevují jednoznačné soudy o tom, co si Íránci přejí a čemu věří. Realita každodenního života v Íránu je však podle antropologa Simona Theobalda, který v zemi několik měsíců žil a zkoumal ji, mnohem složitější a méně černobílá.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Skrytá tvář izraelsko-amerických úderů: Íránský jaderný program bude fungovat ve větším utajení a bez dozoru MAAE

Útoky izraelských a amerických sil na íránská jaderná zařízení přinesly částečný taktický úspěch, ovšem jejich skutečný dopad zůstává nejasný. Komplex Fordo byl vážně poškozen, ale Írán pravděpodobně i nadále obohacuje uran a odmítl další spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Mezinárodní dohled se tak rozpadl a diplomatické cesty jsou minimálně dočasně zablokované. Útok měl tedy důsledky, které mohou být v dlouhodobém horizontu kontraproduktivní a velmi nebezpečné.

včera

Pentagon zveřejnil nové detaily o útocích USA na Írán. Svět ale čeká na úplně jiné odpovědi

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek zveřejnilo nové informace o přípravách a provedení rozsáhlého leteckého útoku na tři íránská jaderná zařízení. Zároveň však Pentagon ponechal nezodpovězené zásadní otázky ohledně skutečného dopadu těchto úderů na íránský jaderný program. Zatímco prezident Donald Trump ohlásil operaci jako historicky úspěšnou a prohlásil, že „zničila“ íránský jaderný potenciál, představitelé armády se drželi zdrženlivější rétoriky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy