Schránka se vzorky z planetky Bennu úspěšně přistála na Zemi

Schránka se vzorky prachu a hornin, které americká sonda OSIRIS-REx nabrala v roce 2020 na planetce Bennu, v neděli po sedmileté misi úspěšně přistála na Zemi. Ukázal to přímý přenos amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Je to poprvé, co se Spojeným státům podařilo na cizí planetce sesbírat materiál a dopravit ho zpět na Zemi ke zkoumání. Vůbec poprvé se to v roce 2010 podařilo Japonsku.

Schránku se vzorky vypustila sonda během svého průletu kolem Země ve vzdálenosti zhruba sto tisíc kilometrů. O čtyři hodiny později, v 8:52 místního času (16:52 SELČ), tedy tři minuty před původně plánovaným přistáním, dosedla malá schránka ve vytyčené vojenské oblasti v poušti amerického státu Utah.

Představitelé NASA podle agentury AP poté uvedli, že padák se otevřel ve čtyřikrát větší výšce, než se předpokládalo – asi 6100 metrů nad zemským povrchem– v souladu s tempem zpomalování při sestupu. Později tým pověřený vyzvednutím schránky potvrdil, že je neporušená a nepoškozená.

Mateřská loď se mezitím vydala na novou misi OSIRIS-APEX k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů.

3 minuty
Události ČT: Vzorky z planetky Bennu dorazily na Zemi
Zdroj: ČT24

Čtvrt kila horniny

Zajištěné vzorky budou v pondělí převezeny do nové laboratoře v Johnsonově vesmírném středisku NASA v texaském Houstonu. V tomto komplexu jsou již umístěny stovky kilogramů měsíčních hornin, které před více než půlstoletím nasbírali astronauti z programu Apollo.

Vědci odhadují, že v pouzdře z Bennu se nacházejí úlomky z této na uhlík bohaté planetky nejméně v množství, které by se vešlo do jednoho šálku, a o hmotnosti okolo dvou set padesáti gramů. Jistotu ale budou mít až po otevření schránky. Část vzorku se vysypala a odletěla, když jich sonda při sběru nabrala příliš velké množství a kamení zablokovalo víko schránky.

Pohled do minulosti Sluneční soustavy

Mise NASA umožní vědcům zjistit, z jakých látek se planetka Bennu skládá, je ale i pohledem do hluboké minulosti z počátků Sluneční soustavy, který se zachoval ve vesmírném vakuu.

Díky těmto vzorkům „se blížíme pochopení jejího raného chemického složení, vzniku vody a molekul, na kterých je založen život“, řekl astronom Daniel Brown z Nottingham Trent University v Anglii.

„(Přivezené vzorky) jsou zajímavé v tom, že se formovaly v té vzdálenější části Sluneční soustavy a neprošly nějakými geologickými přeměnami. To znamená, že ten materiál nebyl přetavený,“ dodal astronom Petr Fatka z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.

Sonda OSIRIS-REx odstartovala z mysu Canaveral na Floridě v roce 2016. K planetce dorazila po dvou letech a v roce 2020 pak předvedla několikahodinový manévr, při kterém sestoupila z oběžné dráhy planetky a pomocí robotické paže sesbírala z jejího povrchu výzkumný materiál. Během své pouti urazila celkem 6,2 miliardy kilometrů.

Vzorky z Bennu chtějí zkoumat i Češi

Kamínky a prach, které nyní dosedly na Zemi, představují dosud největší zásilku hornin z jiného tělesa, než je Měsíc. Japonsko, jediná další země, která dopravila na Zemi vzorky z planetky, nasbírala během dvou misí množství, které by se vešlo přibližně na čajovou lžičku. Dvojice japonských sond Hayabusa je přivezla z planetek Ikotawa a Ryugu.

Část vzorku z Ryugu měli možnost analyzovat i čeští vědci. Asi milimetr velké zrnko jim prozradilo mimo jiné to, že se planetka ve své historii musela potkat s vodou.

„Na počátku byly nějaké ultramafické minerály, většinou to byly nějaké olivíny, pyroxeny, které poté hydrolýzou vodou daly vzniknout právě těmto jílovým minerálům,“ dodal Lukáš Petera z oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Právě porovnání vzorků ze dvou různých planetek je podle vědců klíčové. Proto chtějí zažádat i o vzorky z Bennu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva průmyslu a obchodu a vyjádření ČRa.
před 2 hhodinami

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
před 3 hhodinami

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
před 5 hhodinami

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...