ČSÚ upravil statistiky, české ceny energií podle něj loni byly pod evropským průměrem

23 minut
Tisková konference ČSÚ k cenám energií
Zdroj: ČT24

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.

Předseda ČSÚ Marek Rojíček oznámil, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček zdůraznil, že novou metodiku schválil Eurostat.

Nabídkové a realizované ceny se podle Rojíčka v minulosti příliš nelišily, rozdíly mezi nimi ale začaly narůstat loni v důsledku napětí na energetickém trhu po ruské agresi na Ukrajinu. Nabídkové ceny obou komodit poté rychle vzrostly, průměrné ceny placené spotřebiteli ale byly nižší, mimo jiné díky dlouhodobým kontraktům s fixovanou cenou.

„Pokud nedochází k zásadním změnám na trhu, tak nabídkové ceny přibližně kopírují i ceny reálné. V turbulentní době, kdy je situace na energetickém trhu dynamická, se však rozdíl mezi nabídkovými a skutečně hrazenými cenami prohloubil,“ řekl Rojíček.

4 minuty
ČSÚ změnil způsob vykazování cen energií
Zdroj: ČT24

Podle propočtů ČSÚ byly ve druhém pololetí 2021 nabídkové ceny elektřiny 4790 korun za MWh, zatímco skutečně placené ceny 5255 korun za MWh. Ve druhém pololetí 2022 nabídkové ceny vzrostly na 9412 korun za MWh, zatímco realizované ceny byly 6488 korun za MWh. Při zohlednění úsporného tarifu, kterým vláda v posledních třech měsících roku kompenzovala domácnostem drahé energie, byla skutečně placená cena 4214 korun za MWh.

„U cen plynu byl rozdíl mezi metodikami ještě dramatičtější,“ pokračoval Rojíček. Ve druhém pololetí 2021 byly nabídkové ceny 1410 korun za MWh, realizované ceny 1499 korun za MWh. Ve druhém pololetí 2022 byly nabídkové ceny 4662 korun za MWh, skutečně placené 2610 korun za MWh.

V datech Eurostatu se Česko posunulo z prvního místa, které značilo největší meziroční nárůst cen zemního plynu ve druhé polovině loňského roku, na osmé. Konkrétně mezi Nizozemsko a Dánsko.

„Opravdu to asi lépe zachycuje realitu a zřejmě to i odpovídá praxi většiny států. Ostatně to, co ČSÚ dělal v minulých letech, nebylo vyloženě špatně. Zachycovalo to jiný pohled,“ konstatoval ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Nová metodika mění i mezinárodní srovnání cen energií

Nová metodika podle předsedy ČSÚ mění i mezinárodní srovnání cen energií. Zatímco podle nabídkových cen elektřiny bylo Česko ve druhém pololetí 2022 třetí nejdražší zemí EU s cenou 0,38 eur za kilowatthodinu (kWh), podle nové metodiky byla cena 0,26 eur za kWh. Evropský průměr byl 0,28 eur za kWh.

U plynu bylo Česko podle úvodní metodiky čtvrté nejdražší s průměrnou cenou 0,19 eur za kWh, podle nové metodiky se dostalo těsně pod evropský průměr 0,11 eur za kWh. V meziročním tempu zdražování sice Česko i podle nové metodiky patřilo v EU k nadprůměru, nepatřily mu ale přední příčky.

ČSÚ bude nadále publikovat i průměrné nabídkové ceny energií, za primární data ale bude do budoucna označovat realizované ceny, které také bude poskytovat Eurostatu pro mezinárodní srovnání.

Podle Rojíčka chce evropský statistický úřad po členských zemích Evropské unie právě data, která odpovídají skutečně realizovaným platbám za energie.

Premiér Petr Fiala (ODS) novou metodiku ČSÚ uvítal. Podle něj poskytne přesnější data, takže bude možné přijímat kvalifikovanější rozhodnutí. Podle něj také už nadále nebude moct opozice uplatňovat argument, že má Česko jedny z nejdražších energií v EU.

Rojíček také oznámil, že nová metodika sledování cen energií nebude mít vliv na statistiku spotřebitelských cen. ČSÚ podle něj získá kvalitnější datovou základnu, současně ale platí, že už dříve se při výpočtu inflace zohledňovaly skutečně placené ceny, a ne nabídkové ceny obchodníků.

Stát by podle Hospodářské komory měl usilovat o to, aby ceny elektřiny byly podobné cenám v okolních zemích. V budoucnosti hrozí dlouhodobě vysoké ceny energií a také to, že země se stane energeticky závislou na jiných státech a zahraničních dodavatelích. „Poptávka po energiích bude stoupat, ale ČR zatím nemá náhradu ani za uhelné elektrárny, ani za některé plynové a obnovitelné zdroje, kterým zanedlouho končí životnost,“ řekl ČTK mluvčí komory Miroslav Diro.

Fiala: Rozhodnutí o platbě za obnovitelné zdroje v příštím roce zatím nepadlo

Fiala dále uvedl, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo. Podle něj je potřeba vracet se k normálnímu stavu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo, aby platbu příští rok stejně jako letos odváděl stát, takže by ji lidé a firmy neměli obsaženou v cenách elektřiny. Proti je ministerstvo financí.

„Poplatek za obnovitelné zdroje je odpuštěn do konce letošního roku. Žádné další rozhodnutí v této věci nepadlo,“ vysvětlil Fiala. „My se musíme pomalu vracet k normálnímu stavu, jaký tu byl. Zvlášť když vidíme, že ceny energie klesají. My chceme, aby tento trend pokračoval, ale současně musíme myslet také na to, že ne všechno lze hradit ze státního rozpočtu, který má své výrazné limity,“ dodal.

Kvůli růstu cen na velkoobchodních burzách česká vláda pro letošní rok stanovila cenové stropy na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny s DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. Na začátku roku dodavatelé zpravidla nabízeli tyto ceny, během roku, po zlevnění energií na burze, ale postupně začali přicházet s levnějšími produkty.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo, aby náklady za obnovitelné zdroje příští rok stejně jako letos nesl stát. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to je asi 36 miliard korun. Podle ministerstva financí je ale návrh pro deficitní státní rozpočet příliš nákladný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v srpnu uvedl, že v příštím roce by se měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele.

Vláda musí objem peněz určený na financování podporovaných zdrojů energie schválit do 30. září, aby následně mohl ERÚ stanovit výši poplatku, který budou v následujícím roce zákazníci hradit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
12:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
včera v 08:30

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025

Příjmy státu od ukrajinských uprchlíků stále rostou

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
21. 5. 2025

KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření k Dukovanům

Korejská společnost KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Věc bude projednávána s ohledem na její povahu a význam prioritně, uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který napadené rozhodnutí vydal, kasační stížnost podávat nebude.
21. 5. 2025Aktualizováno21. 5. 2025

EDU II podala kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) podala kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální smlouvy o stavbě nových jaderných bloků. Soud podle ní nesprávně posoudil veřejný zájem na projektu. Případem se nyní bude zabývat Nejvyšší správní soud. Společnost KHNP, která loni v jaderném tendru uspěla, zatím podepsala se zástupci českých firem pouze smlouvy o budoucí spolupráci, kasační stížnost proti opatření chystá také.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025

Korejci podají kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Jihokorejská společnost KHNP v nejbližších dnech podá kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, zjistila ČT. Soud vydal předběžné opatření, kterým zakázal podepsat smlouvu na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Současná situace může podle firmy způsobit značné škody českým národním zájmům i jí jako společnosti. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu již podala společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025
Načítání...