Ukrajina povolala do zbraně velké množství mužů, kteří teď chybí v civilních povoláních. Na jejich místa proto nastupují ženy. Platí to i v tradičně mužských profesích, jako je horník v černouhelném dole. Situaci hornic zmapoval zpravodaj ČT David Miřejovský.
Válka nahnala některé Ukrajinky do dolů. Horníci museli odejít bojovat s Rusy
3 minuty
Události ČT: Z mužů jsou vojáci, Ukrajinky tak plní jejich místa v dolech
Ukrajinky vykonávají 370 metrů pod zemí technické profese. Fyzicky náročné činnosti jsou dále určeny pouze mužům. Třeba hornice Káťa své nové zaměstnání nevnímá jako něco neobvyklého, protože v dolech pracují téměř všichni muži z její rodiny. Na místo hornice nastoupila po rodičovské dovolené se dvěma dětmi. „Jenom mačkám čudlíky,“ popisuje žena.
Do dolu Káťu přivedl manžel, který na šachtě také pracuje. Často se sejdou na společné směně. „Ovládám stroje, vedle kterých jsou lidé. Není to legrace. Musím dávat pozor na to, co dělám,“ konstatovala Káťa.
Energetická bezpečnost Ukrajiny v ohrožení
Důlní společnost zaměstnává na čtyři tisíce lidí. Když mužům začaly přicházet povolávací rozkazy, byla ohrožena těžba černého uhlí a tím i energetická bezpečnost země. „Tisícovka našich zaměstnanců dnes bojuje na frontě. V našem důlním podniku to zapříčinilo citelný nedostatek pracovníků,“ uvedl ředitel důlní společnosti Vasil.
Bezpečnost na jednom z úseků má na starosti hornice Lena. Matka tří dětí byla před rokem drobnou podnikatelkou. Když manžel, horník, odešel do války, nastoupila místo něj. „Horník, to je podle mě mužská profese. Je to fyzicky těžká práce. My jsme teď tady, abychom jim pomohly. Myslím si, že ženy jinak na šachtu nepatří,“ hodnotí situaci Lena.
Pod zem už fárá 113 žen. Dřív byly úřednicemi, barmankami, nebo třeba vychovatelkami dětí jako dvacetiletá Karina, která plánovala, že hornicí bude jen krátce, aby pomohla své zemi. Práce se jí ale zalíbila a na odchod teď nemyslí. „Snažím se porozumět hornickému povolání. Ráda bych se v této profesi dále zdokonalovala,“ říká Karina.
Přítomnost žen oceňují i sami horníci. Uznávají, že teď na pracovišti daleko více uklízejí a dávají si pozor, jak se vyjadřují. „Nemůžu křičet na dívku stejně jako na kluka. S jejich příchodem se moje impulzivní vystupování trochu zmírnilo,“ myslí si předák důlní party Dmitrij.
Před válkou byl předákem 150 horníků. Čtyřicet z nich už bylo povoláno do služby. Jeden z nich padl a dva jsou nezvěstní. Důlní společnost předpokládá, že armáda povolá ještě další její mužské zaměstnance, nábor žen proto běží dále.
