‚Německá ledová královna.‘ Šéfka Evropské komise von der Leyenová vyniká v hledání kompromisů
V unijní metropoli se narodila, aby se do ní vrátila a stanula v čele Evropské komise jako první žena. Ursula von der Leyenová v úterý po čase zavítá do Česka, sejde se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Od pracující matky sedmi dětí a milovnice poníků přes post německé ministryně obrany až k pozici šéfky unijní exekutivy, taková je její bilance. Životní cestu von der Leyenové přibližuje web iROZHLAS.cz.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navštíví v úterý krátce Česko. Setká s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ohledně konkrétních detailů schůzky byl Úřad vlády skoupý na slovo. Uvedl pouze, že bude premiér s předsedkyní Komise mluvit o „aktuálních tématech týkajících se evropské politiky“.
green deal
Dohoda týkající se přechodu EU k obnovitelným zdrojům energií, obsahující soubor opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v členských státech. Jedná se o soubor opatření, které upravují aktivity v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zdanění tak, aby se Unie mohla podílet na snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % (vychází přitom z úrovně v roce 1990).
Von der Leyenová bude také hlavním řečníkem na konferenci Green Deal Summit Prague 2023, kterou pořádají Hospodářské noviny. Kromě šéfky Komise na akci promluví také český premiér, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška i zástupci byznysu.
Téma konference Zelená dohoda (Green Deal) je pro šéfku Evropské komise jednou z priorit již od jejího nástupu do funkce v roce 2019. Boj s klimatickými změnami tehdy označila za existenční otázku, která si žádá okamžité řešení.
„Jsem ráda, že paní předsedkyně přijíždí do Prahy na pozvání premiéra Fialy, aby se osobně zapojila do české veřejné diskuse o naší odpovědi na změny klimatu a s tím související podpoře průmyslu v ekonomické transformaci,“ řekla Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v Česku.
Druhý domov v Bruselu
Co je zač žena, která pátým rokem povede tzv. evropskou vládu? Web iROZHLAS.cz nabízí její profil.
„Pro mě je to jako návrat domů,“ pronesla Ursula von der Leyenová vzápětí poté, co usedla do čela Evropské komise na podzim v roce 2019.
Brusel, ve kterém nyní 64letá Němka úřaduje, jí není ani trochu cizí. Narodila se totiž právě tam, do rodiny s politickým zázemím. Její otec Ernst Albrecht pracoval jako šéf kabinetu v Komisi Evropského hospodářského společenství (předchůdce současné podoby EU – pozn. red.).
V rodinném kruhu se jí říkalo Röschen, což je zdrobnělina jména Rose, tedy „růžička“. „Vypadala jako mladá dívka předurčená stát se ženou v domácnosti po boku mocného muže,“ komentovala odbornice na evropské a mezinárodní vztahy Constanze Stelzenmüllerová.
Výroční projev šéfky Komise bude nakopnutí před cílem, předpovídají europoslanci Peksa a Niedermayer
Číst článek
Místo toho ale von der Leyenová udělala pravý opak a opanovala nejvyšší křeslo eurokomisaře. Evropská témata ji provázela už na studiích European School of Brussels, pak se zaměřila na ekonomiku a zdravotnictví.
Během dokončování školy si vzala Heika von der Leyena a v 28 letech se stala pracující matkou, když porodila první ze sedmi dětí.
Stereotypy o ‚mužských postech‘
Do aktivní politiky se začala zapojovat ve čtyřiceti letech. Angažovala se v Dolním Sasku, kde kráčela ve stopách svého otce, který tam působil od roku 1976 do 1990 jako zemský premiér. Ursula von der Leyenová stanula v roce 2004 ve vedení Křesťanské demokratické unie (CDU).
Zastávala hned několik postů ve spolkové vládě – na pozici ministryně rodinných záležitostí, seniorů, žen a mládeže v prvním kabinetu Angely Merkelové, poté spravovala resort práce a sociálních věcí. Do politického působení promlouval i její osobní život. Jakožto ministryni rodinných záležitostí ji třeba velmi ovlivnilo, že je mámou sedmi dětí.
Nejdelší štaci absolvovala na ministerstvu obrany. V čele resortu stanula jako první žena, pozici zastávala od roku 2013 až do počátku svého působení v Komisi. Musela tak formovat německou pozici po ruské anexi Krymu nebo řešit migrační vlnu.
A následovalo hned další prvenství: nejvyšší křeslo v Evropské komisi. Premiéři a prezidenti členských zemí ji vybrali na pozici předsedkyně, stala se tak první šéfkou této unijní instituce.
I přes její bohaté politické zkušenosti se však čas od času nevyhne připomínce, že politika je stále ještě mužská záležitost. Když se na jaře 2021 vydala na návštěvu Turecka spolu s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, prezident Recep Tayyip Erdogan si nejprve všímal pouze Michela, a von der Leyenovou dokonce nechali sedět stranou.
Vůči nerovnému zacházení se posléze vymezila. „Jsem předsedkyně Evropské komise a očekávám, že se ke mně bude takto přistupovat,“ řekla rázně.
Není divu, rovnost mezi pohlavími si vytkla současná Komise jako jednu z priorit. Dokonce si také prosadila, že složení eurokomisařů pod jejím vedením musí být rovně zastoupeno.
Klid, pevná ruka a konsenzus
Mimo to důležitý bod představuje také otázka řešení klimatické krize (již dříve zmíněný Green Deal). Von der Leyenová ale se svým týmem musela řešit akutní krize, třeba tu spojenou s pandemií covidu-19 nebo ruskou invazi na Ukrajinu.
Budeme stát při Ukrajině, potvrdila von der Leyenová ve své zprávě. Unie je podle ní odvážná a dbá práv žen
Číst článek
Jinak kritizovaná unijní byrokracie před rokem a půl zareagovala bryskně, směrem k Moskvě mířily první sankce hned v den překročení ukrajinských hranic. Šéfka Komise několikrát navštívila válkou zmítanou zemi, nejen v Kyjevě se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zasloužila se o udělení statusu kandidátské země Ukrajině.
Pandemie ji ukázala v barvách klidného a zároveň pevného lídra, který umí najít řešení, ruský vpád na Ukrajinu pak nechal vyniknout její schopnost hledat konsenzus napříč členskými státy. Časopis The Time o von der Leyenové v této souvislosti píše jako o „hlasu morálky“. Pro svůj tvrdý přístup si od britských médií zase vysloužila přezdívku „německá ledová královna“.
Před dvěma týdny pronesla projev o Stavu Unie (SOTEU), který pronášela coby šéfka současné Evropské komise naposledy. Mluví se však o tom, že by mohla na současném postu setrvat ještě dalších pět let. Její pokračování v budově Berlaymontu ale závisí na výsledku voleb do Evropského parlamentu a zastoupení jednotlivých frakcí.
Pokud by její Evropská lidová strana pohořela a von der Leyenová by místo šéfky Komise přece jen opustila, spekuluje se o ní také jako o možné nástupkyni po Jensi Stoltenbergovi. Jakožto bývalé ministryni obrany by jí nejvyšší post v čele NATO jistě nebyl proti srsti.
Šéfka unijní exekutivy byla v Praze letos už počátkem května. Tehdy se setkala s prezidentem Petrem Pavlem a krátce i s premiérem Fialou. Hovořili spolu zejména o válce na Ukrajině, ale také o energetice.
