Pozemky pro čínské lázně v Pasohlávkách by měl kraj koupit zpět, míní Pavel

foto Prezident Petr Pavel pokračoval 27. září 2023 ve dvoudenní návštěvě Jihomoravského kraje návštěvou obce Hrušky na Břeclavsku. Na snímku foto s krojovanými před debatou s občany obcí zasažených tornádem.

Brno - Čínská společnost RiseSun, která má v Pasohlávkách na Brněnsku postavit lázeňský komplex odhadem za dvě miliardy korun, chce pozemky prodat švýcarským fondům. Novinářům to na závěr své návštěvy v Jihomoravském kraji řekl prezident Petr Pavel. Podle něj by kraj měl koupit pozemky zpět. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) uvedl, že investor zatím o prodání projektu nerozhodl.

"S panem hejtmanem jsme se bavili o tom, že čínský investor má teď snahu svůj majetek tady přeprodat švýcarským fondům. Neznám detaily, ale ve vztahu k tomu, jak se vyvíjely ohlášené čínské investice v Česku a jak se dnes Čína staví k naší zemi, tak bych viděl možná jako rozumné řešení, pokud by kraj pozemky odkoupil zpátky a nakládal s nimi opět jako český vlastník, než abychom se bavili s někým, v koho asi nemůžeme mít plnou důvěru," řekl Pavel.

Podle hejtmanových informací je investor v určité fázi projektu připraven projekt prodat. "Osobně si myslím, že pokud by to nastalo, tak by kraj měl zvážit i možnost získat pozemky zpět. Investor ale zatím rozhodnutí v této věci neudělal, takže jsme o tom ani v rámci kraje ani s nimi nejednali," napsal na dotaz ČTK Grolich.

Vznik čínských lázní se začal řešit už za hejtmana Michala Haška (ČSSD), poté pokračoval za předešlého hejtmana Bohumila Šimka (ANO) a pokračuje i nyní za Grolicha. Společnost Thermal Pasohlávky, která byla kraje a obce Pasohlávky, Číňanům prodala část pozemků pro stavbu lázní, z prodeje chtěla financovat stavbu blízkého sanatoria. Projekt na lázně má územní rozhodnutí, s jejich dokončením se počítá v roce 2027.

Lidé v Hruškách se prezidenta ptali na OSN i na obvyklou snídani

Více než dvě stovky lidí z obcí postižených před dvěma lety tornádem přišly dopoledne do školní tělocvičny v Hruškách na Břeclavsku na debatu s prezidentem Petrem Pavlem. Dospělí se ptali na válku na Ukrajině, základní vojenskou službu, klimatickou krizi i obvyklou snídani, děti zajímalo, zda je těžké být prezidentem nebo jakou má prezident oblíbenou písničku.

Dnešní program prezidentského páru začal setkáním se zástupci obcí postižených tornádem, zástupci integrovaného záchranného systému i dobrovolníků. "Bavili jsme se o tom, jaké si lze vzít ze situace poučení, abychom příště, až se někde stane přírodní katastrofa, ať už povodně, bouřka s kroupami nebo třeba tornádo, mohli reagovat pružněji, rychleji, abychom pomohli lidem co nejrychleji situaci zvládnout," shrnul na začátku debaty s občany téma předchozí schůzky Petr Pavel.

Připomněl také, že to není jeho první návštěva v oblasti zasažené tornádem, navštívil ji už pár dní po katastrofě, znovu po roce od tornáda a nyní vidí vývoj, jakým zasažené obce prošly. "Vidím, kolik se udělalo práce, teď to vypadá mnohem veseleji, ale šrámy na duši zůstávají dál," poznamenal prezident.

Většinu času vyměřeného debatě s lidmi vyplnily dotazy publika. První dotazy směřovaly k pomoci armády po tornádu i k úvahám o obnovení základní vojenské služby. To ale prezident odmítl. "Naše zkušenost s povinnou vojenskou službou je taková, že jakmile je něco povinné, snažíme se to nějak ošvejkovat. Oproti tomu vidíme, že dobrovolníci, kteří jsou například členy aktivních záloh, dělají věci s mnohem větším odhodláním a v případě potřeby jsou připraveni udělat maximum. Vhodnější cestou je tak spíš vytvořit více možností pro ty, kdo se chtějí připojit k obraně státu než nutit k výcviku tisíce branců," uvedl Pavel. Doplnil, že povinná vojenská služba představuje také velice nákladnou záležitost, na niž není armáda v současnosti vybavena.

Lidé se ptali také na návštěvu OSN z minulého týdne a situaci v Radě bezpečnosti OSN, kde má Rusko právo veta. "Na shromáždění jsme se s výjimkou Ruska shodli, že je třeba urychlit reformy v Radě bezpečnosti. Nastavení z roku 1945, kdy vznikla, už neodráží realitu světa," řekl Pavel.

Debatu svými dotazy oživily děti z Hrušek, které zajímalo, čím chtěl Petr Pavel jako malý být, zda má nějakou oblíbenou písničku nebo zda je těžké být prezidentem. "Zdá se to být krásná práce, ale vyžaduje hodně času a trpělivosti, protože cokoliv uděláš, se vždycky někomu nebude líbit. Je to práce nevděčná, ale na druhou stranu, když potkáš lidi, kteří tvou práci oceňují, říkáš si, že to stojí za to," odpověděl prezident.

Méně vážný dotaz vznesl i jeden z dospělých účastníků debaty, když se prezidenta ptal na jeho obvyklou snídani a oběd a zda mu do jejich volby vstupuje manželka. "Nikdy jsem neměl možnost si zvyknout na pravidelný režim, takže jím tehdy, kdy se dá, to, co zrovna je. Snídám a obědvám to, co se zrovna najde, ale když si mohu vybrat, tak bych si nevybral koprovku," řekl Pavel.

Po debatě jej obklopili lidé s žádostmi o autogram nebo fotografii, několik selfie umožnil žákům čekajícím před budovou prezident i při odchodu z debaty.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 21.04.2025 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pondělí 21. dubna 2025

Očekáváme v 14:00 18°C

Celá předpověď