KOMENTÁŘ | Co hrozí Slovensku? Fico ho může posunout o desítky let zpět, nechápe ani smysl evropské integrace

Vítězství Roberta Fica může zdiskreditovat Slovensko v očích zahraničních partnerů a zemi izolovat, pokud bude naplňovat sliby z kampaně. Dnešní doba vyžaduje spolupráci se zahraničím, členství v Evropské unii každému členskému státu šetří prostředky. Budoucí obnova Ukrajiny je lukrativní, jenže o to Slováci mohou díky Ficově politice přijít. 

Za necelých čtyřiadvacet hodin půjdou Slováci k volebním urnám. Čeká je zásadní rozhodnutí o budoucím směřování země. 

K moci se může dostat bývalý premiér Robert Fico, jehož nejen slovenští občané obviňovali z vytvoření mafiánského státu. Roku 2018 sesednul z premiérského křesla ve stínu vraždy novináře Jána Kuciaka. 

Proti němu stojí zejména strana Progresívne Slovensko. Pro českého voliče může být zásadní sice kritické, ale poměrně odpovídající hodnocení Andreje Babiše, který stranu přirovnal k českým Pirátům. 

Pokud zvítězí Ficův Smer-SD, podle všeho se mnoho věcí změní. Slovensko se minimálně diplomaticky stane méně prozápadním, a více prorusky orientovaným. Fico stojí proti podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, svůj postoj hájí snahou o diplomatické řešení konfliktu.

Směřování tohoto komentáře je poněkud nevděčné. Slovensko totiž není v pozici, kdy by mělo politickou či diplomatickou iniciativu cokoliv změnit. Jeho chování na mezinárodní scéně není právě přesvědčivé, zahraniční média a pozorovatelé pozorně a se znepokojením vnímají jednání Roberta Fica.

Tak, jako Maďarsko není hybatelem západní politiky, nebude jím ani případné Ficovo Slovensko. Půjde o dvě země s demokratickým deficitem, vnímané jako černé ovce Evropy. Nezmění se západní přístup k Ukrajině, Fico případným vítězstvím nezíská politický kapitál, a už vůbec ne ten diplomatický. 

Tomu musíte zabránit, to si Slovensko nezaslouží. Babiš vyzýval Slováky, ať nevolí hlavní vyzyvatele Fica Andrej Babiš Fico využívá strachu z neznámého, píše Guardian. Děním na Slovensku hýbou i extrémisté Robert Fico

Jeho kampaň mu sice pomáhá v očích konzervativnějších voličů, zahraničí to ale tak nevnímá. Pro menší země jsou členství v mezinárodních organizacích zcela klíčové, pro Slovensko tedy znamená integrace v rámci Evropské unie otázku života a smrti. Odklon od Bruselu mu přidá kredity u několika desítek procent Slováků, možná Maďarů či značné menšiny Čechů. 

Závěr je jediný a velice jednoduchý – Fico Slovensko izoluje. Pokud jeho protiukrajinská a proruská politika projde u většiny slovenských zákonodárců, náš východní soused si pod sebou podřeže větev. Ztratí respekt v Bruselu, zahodí možnost podílet se na budoucí obnově Ukrajiny, která je – pokud budeme realističtí – velice lukrativní podnik.

Navíc, ekonomiku jakékoliv země v dnešní době neutváří síla domácí produkce, zásadní pro ni není ani členství v upadající koalici zemí typu Visegrádské čtyřky. Konzervativci zaměření na soběstačnost a hrdost své země potřebují pochopit, co tvoří hrubý domácí produkt, a jak důležitou roli v něm hraje zahraniční obchod. 

Členství v bloku jako je Evropská unie tento obchod osvobozuje od celních přirážek a reguluje obchod tak, aby na tom nebyla ztratná ani jedna země. Jakmile zboží přichází z nečlenské země, celní přirážka je účtovaná jednou. Tovar se tak může pohybovat po 27 zemích bez dalších nákladů. 

Nedělá to jen Fico, který odporuje evropské integraci, nýbrž i čeští podobně zaměření politici. Ekonomický, politický a diplomatický svět se od konce druhé světové války stal natolik komplexním a propojeným, že středně velké země jako Česko nebo Slovensko nemůže obstát v konkurenci a rozvíjet se. 

Argumenty jako konec cukrovarů a jiných fabrik z komunistické éry jsou absolutně liché. I tehdy jak Česko, tak Slovensko fungovaly na bázi zahraniční spolupráce – sice zejména se Sovětským svazem, Východním Německem a dalších zemí východního bloku, ale stále to byla zahraniční spolupráce se zahraniční klientelou. 

Od dnešní situace se komunistická éra liší rozmanitostí této klientely. Na trh jsme vpustili západní výrobky, což oběma zemím pomohlo „vyhrabat“ se z ekonomické mizérie. Není to vůbec o tom, že by východní výrobky byly horší – jsou stejně důležité jako ty západní. 

Přítomnost, a především kvantita a kvalita západních výrobků, zaručují v prvé řadě silnou konkurenci, díky které může naše ekonomika svobodně růst. Podobně jako si řada lidí nedokáže představit život bez Coca-Coly nebo McDonald’s, bez ázerbájdžánského plynu a arabské ropy se naše ekonomiky neobejdou. 

Nátlak na tradiční hodnoty a konzervatismus založený na tupém honu na absolutní suverenitu dnes nedává příliš velký smysl. Příkladem může jít Severní Korea, ideologie jejího lídra o absolutní suverenitě a soběstačnosti země ničí celou společnost a likviduje šanci země na důstojnou budoucnost. 

Zřejmě je to v zájmu všech Čechů, abychom vedle sebe měli silné a přátelské Slovensko, s nímž se dá jednat. Stejně tak je v zájmu Slováků, aby s ním jednalo silné a přátelské Česko. Ať volby dopadnou jakkoli, žádný z politiků u moci by neměl opomenout to, k čemu jsme se zavázali a co jsme si přáli nejen při vstupu do Evropské unie, nýbrž i roku 1989, kdy skončily desítky let útlaku a totality. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.
Bismarck (Foto: Bundesarchiv) Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Více souvisejících

komentář Robert Fico volby na Slovensku Slovensko Smer SD

Aktuálně se děje

před 5 minutami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 3 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Donald Trump

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

včera

Izraelská letadla.

Revoluce v moderním válčení. Analytici už rozebírají konflikt mezi Izraelem a Íránem

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno, se už nyní stává předmětem analýz předních bezpečnostních expertů. Nejde přitom jen o její vojenský dopad, ale především o způsob, jakým byla naplánována a provedena. Rozsáhlé a dlouhodobé izraelské přípravy mohou posloužit západním vojenským plánovačům, aby dokázali účinně operovat proti podobně silným soupeřům. 

včera

včera

Policie USA, ilustrační foto.

Tragédie při protestech v USA. Smrt náhodného kolemjdoucího vyšetřuje policie

Jedna oběť a jedno obvinění z vraždy – taková je bilance incidentu, který se odehrál během víkendového protestu hnutí „No Kings“ v americkém Salt Lake City ve státě Utah. Policie v sobotu večer zadržela čtyřiadvacetiletého Artura Gamboa, který byl obviněn z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž zemřel náhodný kolemjdoucí Arthur Folasa Ah Loo, módní návrhář ze Samoy.

včera

Metro

Metro na lince C nejezdí. Vlak usmrtil ženu v kolejišti

Metro na lince C nejezdí od dopoledních hodin v úseku mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Letňany. Došlo ke střetu vlaku s člověkem. Sražená žena přišla o život. Zavedena je náhradní doprava, kterou zajišťují autobusy a tramvaje. 

včera

Izraelci po prvním útoku podcenili možnosti Íránu. Jaderná zařízení jsou mimo dosah

Navzdory efektivní, pečlivě připravené a rozsáhlé izraelské ofenzivě, která v pátek zasáhla íránské vojenské velení, si Teherán udržel schopnost rychlé reakce. Během čtyř dnů vypálil až 370 balistických raket a stovky dronů. Izraelské ztráty přesáhly dvě desítky mrtvých, Írán hlásí 224 obětí. Analytici varují, že Izrael podcenil schopnost íránské armády přeskupit se. Varují i před limity vojenského zásahu proti íránskému jadernému programu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy