Syn Prigožina údajně zdědil majetek svého otce i ohromný ruský dluh

Pětadvacetiletý Pavel Prigožin zdědil podle ruských kanálů na platformě Telegram spojovaných s Wagnerovou skupinou po svém otci Jevgeniji Prigožinovi aktiva i kontrolu nad rozsáhlým podnikatelským impériem včetně vedení této ruské žoldnéřské skupiny. Uvedl to server CNN.

Jeden ze zmíněných kanálů tvrdí, že se mu podařilo získat kopii Prigožinova závěti. V ní - s notářským razítkem ze 2. března - je Prigožinův syn Pavel označen za jediného dědice rozsáhlého majetku svého otce, a to včetně převzetí vedení nad Vagnerovou skupinou. Pavel podle těchto zdrojů údajně o vydání svého dědictví požádal 8. září.

Kanál na Telegramu také uvedl, že Pavel je připraven vymáhat všechny stávající dluhy vůči svému tátovi, přičemž odhadl, že ruské ministerstvo obrany dluží Prigožinovu obchodnímu impériu až 763 milionů eur.

I americká expertní skupina Institut pro studium války (ISW) v pondělí informovala, že Pavel Prigožin zřejmě podniká kroky k převzetí velení wagnerovců. ISW se ve svém tvrzení odvolávala na kanál na Telegramu spojovaný s wagnerovci, podle kterého Prigožinův syn jedná s ruskou Národní gardou (Rosgvardija) o znovuzapojení do bojů na Ukrajině.

Doporučené články

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek jednal o pozici šéfa wagnerovců s někdejším členem vedení Andrejem Troševem, to se ale podle Institutu pro studium války (IWS) u členů skupiny nesetkalo s kladným ohlasem.

Některým členům Wagnerovy skupiny se ale nelíbilo Putinovo objetí s Troševem a navrhli alternativního vůdce. Prominentní kanál Telegram spojený s wagnerovci podle ISW oznámil, že Pavel Prigožin převzal velení skupiny a vyjednává o návratu wagnerovců zpět na Ukrajinu. 

Zdroj také uvedl, že wagnerovci nebudou muset podepisovat smlouvy s ruským ministerstvem obrany, které byly předmětem sporů mezi úřady a Jevgenijem Prigožinem, a že skupina si "zachová své jméno, symboly, ideologii, velitele, vedení a stávající standardní operační principy."

Doporučené články

Postoj wagnerovců v otázce velení je ale zřejmě nejednotný. Podle analytiků mají sice někteří zaměstnanci Wagnerovy skupiny zájem shromáždit se kolem této alternativy, sám Prigožin ale údajně také není nezávislý a je pod vlivem šéfa Wagnerovy bezpečnostní služby Michaila Vatanina.

Server Sky News upozornil, že stále ani není jasné, co si o vztazích mezi wagnerovci a ruskou vládou myslí Kreml. Šéf Rosgvardie Viktor Zolotov ale údajně zvažuje, že umožní wagnerovcům, aby se připojily k národní gardě jako samostatná jednotka.

Rosgvardija je přitom podřízena prezidentské administrativě, sama o sobě ale není schopna wagnerovce vybavit. Výstroj a zásoby by jim tak muselo poskytnout ministerstvo obrany, s nímž měl i kvůli nedostatečnému zásobování během působení u Bachmutu bývalý velitel žoldáků problém.

Doporučené články

Působení pod ministerstvem přitom ale řadě žoldáků není po chuti a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden sám přiznal, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. To podle agentury Reuters ukazuje, že se ruské vedení snaží dát najevo, že získalo kontrolu nad žoldnéřskou skupinou, která se v červnu neúspěšně pokusila provést ozbrojenou vzpouru.

Krátce po ní Putin wagnerovcům, kteří se osvědčili zejména v bojích na Ukrajině, nabídl možnost dále bojovat, nicméně naznačil, že by si přál, aby se do vedení skupiny místo Jevgenije Prigožina postavil právě Trošev.

Podle Kremlu se čtvrteční schůzky Putina s Troševem účastnil ještě náměstek ministerstva obrany Junus-Bek Jevkurov. Putin se na Troševa obrátil s tím, že už dříve mluvili o tom, že se bude zabývat "formováním dobrovolnických jednotek, které mohou plnit různé bojové úkoly, především samozřejmě v zóně "speciální vojenské operace".

Doporučené články

Speciální vojenskou operací Moskva nazývá ruskou invazi na Ukrajinu. Putin připomněl, že Trošev sám v takové jednotce více než rok bojoval. "Víte,... jak se to dělá, víte, které problémy je třeba řešit předem, aby práce na bojišti šla co nejlépe a co nejúspěšněji".

Trošev je veterán válek v Afghánistánu a Čečensku, za operace v Sýrii dostal v roce 2016 nejvyšší ruské vyznamenání, Hrdina Ruské federace. V rámci Wagnerovy skupiny působil jako náčelník jejího štábu.

Prigožin zemřel v srpnu při letecké nehodě. Letadlo s ním na palubě se zřítilo v Tverské oblasti a příčina neštěstí není dosud známá. Nevyjádřili se k ní ani vyšetřovatelé. Na internetu a v médiích se ale objevily spekulace, zejména v souvislosti s Prigožinovými konflikty s Putinem, že letoun mohl být sestřelen nebo že na jeho palubě mohla explodovat bomba. Podle některých ruských médií je právě tato možnost nyní považována za nejpravděpodobnější.

O budoucnosti wagnerovců se od té doby vedou dlouhé debaty. Polský premiér Mateusz Morawiecki dlouhodobě tvrdí, že žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny přešli pod přímé velení šéfa Kremlu Vladimira Putina. Podle Morawieckeho se tak ale mělo stát už po smrti Prigožina.

Britská rozvědka už před pár týdny na sociální síti X připustila možný extrémně destabilizující efekt Prigožinovy pravděpodobné smrti na Wagnerovu skupinu. "Jeho osobní vlastnosti, jako je hyperaktivita, výjimečná drzost, snaha o dosažení výsledků a extrémní brutalita, byly pro Wagnera typické a je nepravděpodobné, že by se jim vyrovnal nějaký jeho nástupce," píše.

"Smrt Prigožina by měla téměř jistě hluboký destabilizující dopad na skupinu Wagner. Wagnerovo velitelské vakuum by ještě umocnily zprávy, že zemřel také zakladatel a polní velitel Dimitrij Utkin a šéf logistiky Valerij Čekalov," dodává britská rozvědka komunikující prostřednictvím ministerstva obrany.

Související

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.
Vladimir Putin

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ

Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jevgenij Prigožin

Aktuálně se děje

před 48 minutami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 3 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Donald Trump

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

včera

Izraelská letadla.

Revoluce v moderním válčení. Analytici už rozebírají konflikt mezi Izraelem a Íránem

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno, se už nyní stává předmětem analýz předních bezpečnostních expertů. Nejde přitom jen o její vojenský dopad, ale především o způsob, jakým byla naplánována a provedena. Rozsáhlé a dlouhodobé izraelské přípravy mohou posloužit západním vojenským plánovačům, aby dokázali účinně operovat proti podobně silným soupeřům. 

včera

včera

Policie USA, ilustrační foto.

Tragédie při protestech v USA. Smrt náhodného kolemjdoucího vyšetřuje policie

Jedna oběť a jedno obvinění z vraždy – taková je bilance incidentu, který se odehrál během víkendového protestu hnutí „No Kings“ v americkém Salt Lake City ve státě Utah. Policie v sobotu večer zadržela čtyřiadvacetiletého Artura Gamboa, který byl obviněn z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž zemřel náhodný kolemjdoucí Arthur Folasa Ah Loo, módní návrhář ze Samoy.

včera

Metro

Metro na lince C nejezdí. Vlak usmrtil ženu v kolejišti

Metro na lince C nejezdí od dopoledních hodin v úseku mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Letňany. Došlo ke střetu vlaku s člověkem. Sražená žena přišla o život. Zavedena je náhradní doprava, kterou zajišťují autobusy a tramvaje. 

včera

Izraelci po prvním útoku podcenili možnosti Íránu. Jaderná zařízení jsou mimo dosah

Navzdory efektivní, pečlivě připravené a rozsáhlé izraelské ofenzivě, která v pátek zasáhla íránské vojenské velení, si Teherán udržel schopnost rychlé reakce. Během čtyř dnů vypálil až 370 balistických raket a stovky dronů. Izraelské ztráty přesáhly dvě desítky mrtvých, Írán hlásí 224 obětí. Analytici varují, že Izrael podcenil schopnost íránské armády přeskupit se. Varují i před limity vojenského zásahu proti íránskému jadernému programu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy