Arménský parlament podle agentury Anadolu schválil ratifikaci Římského statutu, na jehož základě vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), což znamená, že Arménie bude podléhat jeho jurisdikci. Plán Arménie přistoupit k ICC, která nedávno vydala zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, byl kritizován Ruskem.
Předseda parlamentu Alen Simonjan oznámil, že pro ratifikaci hlasovalo 60 poslanců, zatímco 20 bylo proti. Arménský představitel Jegiše Kirakosjan, zodpovědný za mezinárodněprávní otázky v kanceláři premiéra, ratifikaci označil jako krok zaměřený proti ázerbájdžánským vojákům, kteří se podle něj dopustili válečných zločinů na území Arménie.
Rusko už dříve upozornilo, že rozhodnutí Arménie podepsat Římský statut, který na jaře letošního roku vydal zatýkací rozkaz na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s nelegálními deportacemi ukrajinských dětí, by vnímalo jako "mimořádně nepřátelský krok".
"Rozhodnutí takového druhu jsou z našeho pohledu mimořádně nepřátelská," prohlásil podle médií mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Arménský premiér Nikol Pašinjan opakovaně avizoval, že Jerevan ratifikuje Římský statut v plném rozsahu. Pašinjan přitom upozorňoval, že ratifikace tohoto dokumentu nemá žádnou souvislost se vztahy mezi Arménií a Ruskem, ale souvisí s bezpečností Arménie.
Pašinjan navíc nedávno nepřímo kritizoval dlouholetého spojence, Rusko, když označil současný systém arménské zahraniční politiky za neefektivní. "Systém vnější bezpečnosti, do kterého je Arménie zapojena, je neefektivní v souvislosti s ochranou naší bezpečnosti a arménských zájmů," uvedl Pašinjan několik dní poté, co Ázerbájdžán dosáhl vítězství ve sporném regionu Náhorní Karabach.
Pašinjan tak signalizoval odklon od Ruska v rámci změny ve směřování zahraniční politiky. Arménie je přitom součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), která se skládá ze šesti postsovětských zemí a dominuje jí Rusko.
To ale odmítlo přijít Arménii na pomoc v nejnovějším konfliktu v Náhorním Karabachu. Moskva navíc uvedla, že samotný Jerevan uznává, že toto sporné území je částí Ázerbájdžánu.
"Všem je jasné, že nástroje OZKB a nástroje arménsko-ruské vojensko-politické spolupráce jsou neefektivní pro ochranu vnější bezpečnosti Arménie, " uvedl Pašinjan. "Musíme transformovat a rozšířit nástroje vnější a vnitřní bezpečnosti Arménie ve spolupráci se všemi partnery, kteří jsou připraveni na oboustranně výhodné kroky,“ řekl arménský premiér.
"Toto rozhodnutí není mířeno přímo proti OZKB a Rusku. Souvisí se zájmy naší země a její vnější bezpečností. Přijímání takových rozhodnutí je naším svrchovaným právem,“ dodal Pašinjan.
Baku v polovině září spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.
Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.
Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění.
Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.
Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.
Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.
Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.
Související
Putin vyslyšel Pašinjana. Stahuje ruská vojska z částí Arménie
Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Výrobky Shein mohou být zdraví nebezpečné, oznámil Soul
před 43 minutami
Na Ukrajině v utajení působí vojenští instruktoři z Francie a Polska, prohlásil Putin
před 1 hodinou
V Evropě prudce roste počet případů spalniček. V ohrožení jsou miliony dětí, varuje WHO
před 1 hodinou
Švédsko pozastavilo plány na poskytnutí svých gripenů Ukrajině
před 2 hodinami
Putin: Pokud povolíte Ukrajině použít zbraně k útokům na nás, bude to mít následky
Aktualizováno před 2 hodinami
Polsko nevylučuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu
před 3 hodinami
Třicet stíhaček F-16 z Belgie bude smět Ukrajina používat pouze na svém území, sdělil premiér De Croo
před 3 hodinami
Rusko zabaví finanční aktiva dvou velkých evropských bankovních skupin působících v zemi
před 4 hodinami
Izraelské tanky vstoupily do centra Rafahu
před 4 hodinami
Španělsko a Norsko oficiálně uznaly palestinský stát
před 5 hodinami
Pozitivní vývoj u Roberta Fica. Úřad vlády prozradil novinky
před 6 hodinami
Reklamní větev kauzy Čapí hnízdo je definitivně u konce
před 6 hodinami
Sněmovna jedná o důchodové reformě. Každý další odklad by byl problém, tvrdí Jurečka
před 7 hodinami
Pavel ve čtvrtek vyznamená generálního tajemníka NATO Stoltenberga
před 7 hodinami
Španělská vláda oficiálně uzná palestinský stát, oznámil Sánchez. Podílíte se na genocidě, reaguje Izrael
před 7 hodinami
Exprezident Zeman se omluvy od Stehlíkové nedočká, rozhodl soud
před 8 hodinami
Z Rafahu kvůli izraelské invazi uteklo přes milion obyvatel
před 8 hodinami
Borrell: Ukrajina podle válečného práva může útočit na Rusko
před 9 hodinami
Německo odmítlo vybudovat na Ukrajině obranný štít NATO. Nechce provokovat Rusko
před 10 hodinami
Jak porazit rakovinu? Zachránit by nás mohla chřipka nebo rýma
Medicínský výzkum při hledání léčby rakoviny zkoumá různé možnosti, mezi kterými je i využití virů způsobujících běžná onemocnění. Upozornil na to vědecký server Medical Xpress.
Zdroj: Libor Novák