Členské státy Evropské unie mají obavy kvůli rozsáhlému rozšíření, které může v budoucích letech blok čekat. Za připojení Ukrajiny a zemí západního Balkánu nejsilněji lobbují Paříž s Berlínem, jiné země jsou skeptické hlavně kvůli potřebným reformám zemědělské politiky a pravidel kolektivního rozhodování.
Ve čtvrtek začalo třetí zasedání Evropského politického společenství, tentokrát ve španělské Granadě. Fórum bylo vytvořené coby reakce na ruskou agresi proti Ukrajině a zahrnuje evropské lídry nejen z EU, nýbrž i států evropského kontinentu. Je to tedy unikátní platforma, kde se mohou sejít například lídři Turecka a Řecka nebo Kosova a Srbska, tedy zemí, které mezi sebou mají velice napjaté vztahy.
Hlavními postavami jsou francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Oba se zasazují o rozšíření Evropské unie a podle serveru Politico před nimi leží těžký úkol, a to přesvědčit lídry ostatních zemí, kteří se cítí ohrožení zejména kvůli změnám zemědělské politiky a pravidel kolektivního rozhodování.
Politico upozorňuje, že napříč Evropskou unií narůstá populismus, a Macron i Scholz se musí vydat i po této dráze. Nutné je balancovat mezi euroidealismem a tvrdým pragmatismem – některé země pevně stojí za vstupem Ukrajiny a dalších zemí, zatímco jiné vykazují jen nízkou podporu tomuto kroku.
Francie nyní usiluje o dohodu na prohlášení o potřebách reforem při úvahách o rozšíření. „Je třeba vyřešit mnoho věcí do roku 2030. Proces rozšíření je třeba učinit důvěryhodnějším, s reformami kandidátských zemí a v EU. Francouzský prezident tvrdil, že rozšíření by mělo proběhnout co nejrychleji. Nejsem si však jistá, že stanovení data je tou nejlegitimnější otázkou,“ poznamenal jeden z Macronových poradců.
Předseda Evropské rady Charles Michel míní, že „by EU měla být připravena na rozšíření do roku 2030“. Na tomto datu ale vůbec nepanuje shoda. „Irsko je sice pro rozšíření, ale méně by se mu líbilo stanovení data 2030, do kterého by se měla unie rozšířit na 30 členů. Kandidátské země musí na základě zásluh změřit a splnit všechna kritéria před zahájením jednání,“ vylíčil šéf irské diplomacie Peter Burke.
Nadšení z možného rozšíření není vůbec vysoké. „Míra nadšení pro rozšiřování a reformy EU je ve skutečnosti poměrně nízká. Scholz a Macron ve skutečnosti nechtějí reformovat ani rozšiřovat – ale uvědomují si, že pokud něco neudělají, EU by se mohla rozpadnout,“ přiblížil profesor Evropské unie Alberto Alemanno z obchodní školy HEC ve Francii.
Z kandidátských zemí pro změnu přichází netrpělivost. Velice kritický je například turecký prezident Recep Tayip Erdogan. „EU je stejně spolehlivá jako Rusko, nechala Turecko čekat 40 let,“ poznamenal. Turecko se o členství v EU uchází dlouhodobě, nedaří se mu ovšem plnit podmínky určené Evropskou komisí.
Je to především Francie a Německo, kdo si přeje, aby se Ukrajina a další země reformovaly ještě před vstupem. Podle serveru Politico v opozici stojí severské a pobaltské země, které chtějí v prvé řadě připojení, reformy až následně.
Belgický premiér Alexander De Croo má ale o průběhu jasno. „Můžete začít diskutovat s Ukrajinou, pokud to bude založeno na zásluhách a pokud to bude spojeno s vnitřní reformou Unie. Pak můžeme jednat. Připojující země musí udělat své domácí úkoly – ale my musíme také udělat své domácí úkoly. Pokud si uděláme domácí úkoly, můžeme zahájit diskuzi,“ prohlásil.
Související
Evropská unie definitivně ukončila spor s Varšavou o právní stát
Zásah policie v Evropském parlamentu kvůli Rusku a Voice of Europe
EU (Evropská unie) , summit Evropského politického společenství (EPC) , Ukrajina , Německo , Francie
Aktuálně se děje
včera
Počet případů horečky dengue strmě stoupá. Podle WHO je situace alarmující
včera
Smrt v leteckém motoru. Na veřejnost pronikly děsivé detaily, nešlo o náhodu
včera
Donald Trump: „Žijeme ve fašistickém státě." Mnohá media jeho projev přerušila kvůli údajnému lhaní
včera
Hamás chce uzavřít dohodu, pokud Izrael zastaví válku v Gaze
včera
Verdikt soudu Trumpovi pomohl. Dárci mu poslali miliony, má podporu jako nikdy dřív
Aktualizováno včera
Už nyní jsme vítězi války na Ukrajině, tvrdí NATO. A kde jsme vyhráli, ptá se Maďarsko
včera
Úrokové sazby: Snazší začátky v investování díky vyšším úrokům u XTB
včera
Izraelská armáda potvrdila rozšíření pozemní operace do centra Rafahu
včera
Kokain nalezený ve Sněmovně hýbe poslanci. Nejedeme na drogách, tvrdí Babiš
včera
Kamera zachytila brutální útok v Německu: Muž pobodal kritika islámu, pak napadl policistu
včera
Sebeobrana není eskalace, ale základní právo, prohlásil Stoltenberg po Orbánově kritice
včera
Rusko údajně letos obsadilo víc ukrajinského území, než za celý loňský rok
včera
Orbán vzkazuje Stoltenbergovi: NATO nás má chránit, ne vtahovat do světového konfliktu
včera
Počasí způsobí problémy na západě. Meteorologové zpřísnili výstrahu
včera
První americký prezident vinný z trestného činu. Co to pro Trumpa znamená?
včera
Zeman chtěl po Fialovi abolice, potvrzují odtajněné dokumenty
včera
Německá vláda také povolí Ukrajině použít její zbraně k útokům v Rusku
včera
Čína se nezúčastní mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku
včera
Fico je doma, potvrdila banskobystrická nemocnice
včera
USA povolily Ukrajině používat jejich zbraně k útokům v Rusku
Spojené státy udělily Ukrajině povolení využít jimi dodané zbraně k útokům na území Ruska, avšak výlučně v blízkosti města Charkov, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný zdroj z USA. Podle agentury Reuters jde o zvrat v postoji amerického prezidenta Joea Bidena, který dosud rozhodně odmítal umožnit Ukrajině využívat americké zbraně k úderům na území Ruska.
Zdroj: Libor Novák