Země NATO ujišťovaly Zelenského o pokračující vojenské pomoci

foto Zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu 11. října 2023.

Brusel - Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance dnes ujišťovali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že budou jeho zemi nadále poskytovat vojenskou pomoc. Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že Zelenskyj navštívil velitelství NATO poprvé od loňského února, kdy Rusko vojensky napadlo jeho vlast. Do Bruselu přijel nečekaně v době, kdy se Ukrajina připravuje na další válečnou zimu a pozornost Západu poutá situace na Blízkém východě a důsledky útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael.

Fotogalerie

Zelenskyj dorazil do Bruselu rovněž v době politických turbulencí v americkém Kongresu, který zatím nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev kvůli sporům týkajícím se nového amerického rozpočtu. Ministr obrany Spojených států Lloyd Austin dnes v Bruselu řekl, že USA budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. "Pokud jde o naši schopnost nadále podporovat jak úsilí na Ukrajině, tak i úsilí v Izraeli, rozhodně můžeme dělat obojí a budeme dělat obojí," řekl Austin.

Podobně se vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož je podpora Ukrajiny v bezpečnostním zájmu členů aliance. "Máme schopnosti a sílu řešit různé výzvy současně. Nemáme ten luxus, abychom si vybrali pouze jednu hrozbu a jednu výzvu," pronesl Stoltenberg.

Zelenskyj podle Reuters po účasti na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců pěti desítek zemí, které dodávkami zbraní podporují zemi bránící se ruské agresi, ujištění politiků uvítal. Nicméně připustil nejistotu. "Moje otázka zněla... bude vaše podpora menší než nyní?" řekl ukrajinský prezident novinářům. "Partneři říkají 'ne'. Ale kdo ví, jak to bude? Myslím, že to nikdo neví," poznamenal.

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina potřebuje více systémů protivzdušné obrany. Jeho země se totiž připravuje na potenciální ruské vzdušné útoky na energetickou síť, kterým čelila během poslední zimy. A potřebuje také dělostřelectvo a munici, aby ukrajinská armáda mohla pokračovat v boji proti ruskému agresorovi.

Stoltenberg poukázal na řadu čerstvých příslibů vojenské pomoci, které mají ukázat pokračující podporu členů NATO Kyjevu. Austin dnes oznámil nový obranný balíček pro Ukrajinu v hodnotě 200 milionů dolarů (zhruba 4,6 miliard korun), včetně munice pro protivzdušnou obranu a zbraní proti ruským bezpilotním letounům.

Německo v předvečer schůzky oznámilo nový balík zbrojní pomoci Ukrajině v hodnotě zhruba jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč), který mimo jiné zahrnuje nové systémy protivzdušné obrany. Skupina zemí vedená Británií oznámila pomoc s odminováním ukrajinského území, píše Reuters. Zelenskyj podle ní rovněž získal příslib dodávky stíhacích letounů F-16 od Dánska a Belgie, ačkoliv druhá jmenovaná země je hodlá dodat až v roce 2025.

Zelenského přítomnost na jednání kontaktní skupiny, kterého se zúčastnil poprvé, poukázala na rostoucí obavy z trhlin v dosud pevné mezinárodní podpoře Kyjeva v jeho boji proti ruské invazi i obavy, že se ukrajinským silám nepodařilo s blížící se zimou dosáhnout zásadního pokroku v protiofenzivě, napsala agentura AP. S ohledem na situaci v Izraeli dnes Zelenskyj podle médií uvedl, že "všichni mají obavy" z toho, že západní pomoc Ukrajině bude ve světle konfliktu mezi Izraelem a Hamásem slábnout. "Myslím, že s tím i Rusko počítá, s rozdělením podpory," řekl ukrajinský prezident.

Pokud byl útok na plynovod úmyslný, NATO bude reagovat, řekl Stoltenberg

Pokud se prokáže, že poškození plynovodu, který spojuje Finsko a Estonsko, bylo úmyslným útokem, bude na věc Severoatlantická aliance reagovat. Před dnešním zasedáním ministrů obrany NATO v Bruselu to řekl šéf aliance Jens Stoltenberg. Plynovod Balticconnector byl v neděli brzy ráno odstaven kvůli neobvyklému poklesu tlaku plynu. Opravy zaberou nejméně pět měsíců, oznámili dnes podle agentury Reuters jeho provozovatelé.

Finský premiér Petteri Orpo uvedl, že únik plynu byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem, vyšetřování je ale teprve v počáteční fázi. Také finský úřad pro vyšetřování naznačil, že se přiklání k verzi úmyslného poškození infrastruktury. Dnes ale podle Reuters uvedl, že je ještě příliš brzy na to, aby vyloučil verzi nehody.

"Nyní je důležité zjistit, co se stalo a jak se to mohlo stát. Pokud se prokáže, že se jedná o záměrný útok na kritickou infrastrukturu NATO, bude to samozřejmě vážné a bude to znamenat jednotnou a odhodlanou reakci NATO," řekl Stoltenberg. Jak dodal, ohledně celé události je v kontaktu s i finským prezidentem Saulim Niinistöem.

Plynovod Balticconnector je dlouhý 77 kilometrů a vede mezi finským městem Inkoo a estonským Paldiski. Plyn může téct plynovodem oběma směry, a to v závislosti na tom, kde je větší poptávka.

Opravy poškozeného plynovodu potrvají nejméně pět měsíců, oznámili jeho provozovatelé, finská firma Gasgrid Finland a estonská Elering. Odstávku prodloužily do 1. dubna příštího roku. Poškozen byl vedle plynovodu také podmořský telekomunikační kabel.

Loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici ruská obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. List The New York Times později napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Také Kyjev ale jakékoli zapojení do věci odmítá.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 22.06.2025 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je neděle 22. června 2025

Očekáváme v 03:00 15°C

Celá předpověď