Válka mezi Izraelem a Hamásem vyvolává vlnu solidarity i protesty po celém světě

Demonstrace, shromáždění, protesty. Po celém světě vyrazili lidé do ulic poté, co militanti Hamásu o víkendu zahájili sérii brutálních útoků na Izrael, čímž vyostřili dlouhodobý konflikt přetavili ho do války.

Příznivci proizraelského i propalestinského hnutí po celém světě se shromáždili před ambasádami a vládními budovami a zaměřili pozornost světa na napětí mezi Izraelci a Palestinci, které existovalo již před založením Izraele v roce 1948, uvedla CNN.

Mnoho z nejznámějších světových památek bylo v posledních dnech nasvíceno modrobílými barvami izraelské vlajky jako projev solidarity.

Od pařížské Eiffelovy věže přes Operu v Sydney až po Bílý dům ve Washingtonu DC a newyorský Empire State Building, celý svět se sjednotil v podpoře, jakou mnozí v židovské komunitě nikdy neviděli.

Zatímco proizraelští příznivci projevy solidarity vítali, města musela posílit bezpečnost u židovských institucí. Guvernérka New Yorku Kathy Hochul v úterý uvedla, že byla informována státní policií, která podle ní monitoruje potenciální cíle a zranitelná místa po celém státě, včetně synagog, židovských muzeí a kulturních center.

Ve Francii, kde žije největší židovská populace v Evropě, byla oficiální reakce na útoky nekompromisní, prezident Emmanuel Macron rychle odsoudil Hamás a nabídl obnovenou solidaritu s Izraelem.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve středu oznámil, že bylo nasazeno 10 000 policistů na ochranu asi 500 židovských míst, včetně škol a synagog, po celé zemi.

Šéf pařížské policie Laurent Nuñez v úterý zakázal dvě propalestinská shromáždění, která se měla konat ve čtvrtek, kvůli obavám, že "taková shromáždění… budou dějištěm chování, hesel a činů zásadně protižidovské povahy, které podněcují rasovou nenávist a omlouvání teroristických útoků."

Rozhodnutí následovalo po podobných zákazech propalestinských protestů ze strany policie v Lyonu a Marseille z "důvodů veřejného pořádku."

Francie je přitom jen jednou z mnoha evropských zemí, včetně Spojeného království a Německa, kde byla posílena bezpečnostní opatření kvůli obavám z násilí vůči členům židovských komunit.

Úřady začaly jednaly poté, co videa na sociálních sítích ukázala, jak lidé nesoucí palestinské vlajky slaví v ulicích Berlína a Londýna po víkendovém útoku Hamásu.

Německý kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že německá vláda "nepřijme, když se zde na našich ulicích oslavují ohavné útoky proti Izraeli". Berlínská policie také posílila ochranu židovských institucí.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová uvedla, že "vláda udělá vše potřebné pro ochranu našich židovských komunit." "V britských ulicích musí být nulová tolerance k antisemitismu nebo glorifikaci terorismu," zdůraznila.

Mezitím bylo rodičům v některých britských židovských školách doporučeno, aby jejich děti na veřejnosti nenosily zjevné náboženské symboly. Rodičům bylo také doporučeno, aby z telefonů svých dětí odstranili sociální sítě, aby je ochránili před jakýmikoli explicitními videi, která mohou být v nadcházejících dnech sdílena.

K veřejným shromážděním se ale uchylují i palestinské skupiny, které ujistily, že neschvalují násilí, jako jsou zvěrstva, která se v sobotu odehrála v Izraeli. "Bezprostředním kontextem útoku z Gazy je zintenzivnění násilí ze strany Izraele od zvolení nejkrajnější pravicové extremistické vlády v jeho historii, zvolené na platformě přistoupení k účinné anexi Západního břehu," uvádí Palestine Solidarity. Campaign.

Skupina dodala, že jednala z touhy "ukončit veškeré násilí, zejména násilí vůči civilistům, ale uznáváme, že toho nebude nikdy dosaženo, pokud nebudou vyřešeny základní příčiny tohoto násilí."

"Situace uvnitř Gazy je strašná, protože domy a civilisté zůstávají nevybíravými cíli neustálého bombardování," řekl v úterý Nadim Zaghloul, ředitel nevládní organizace ActionAid Palestine.

"Jsme jen pár dní v krizi, ale bezprecedentní rozsah nepřátelských akcí ohrožuje humanitární nouzi v nepředstavitelném rozsahu, a to i v regionu, který je až příliš obeznámen s katastrofou. Díky ‚totální blokádě‘ ohlášené v Gaze budou více než dva miliony lidí uvrženy ještě více do krize a budou zcela odříznuti od potravin, elektřiny a paliva," dodal Zaghloul a vyzval k ukončení násilí a "bezpečnému průchodu humanitární pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebují."

Během probíhajících izraelských náletů bylo v Gaze vysídleno více než 263 000 lidí, přičemž se očekává, že jejich počet dále poroste, uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

Jde o více než desetinu populace v hustě osídlené enklávě. Mezi vysídlenými osobami hledá nejméně 175 486 lidí útočiště ve školách Agentury OSN pro pomoc a práci (UNRWA). Jde o nejvyšší počet vnitřně vysídlených Palestinců od 50denní eskalace nepřátelství v roce 2014, uvedl OCHA.

Nemocnice v Gaze jsou přetížené a trpí nedostatkem léků, zdravotnického materiálu a elektřiny, varovali Lékaři bez hranic (MSF) s tím že se v palestinské enklávě pod izraelským bombardováním rychle rozvíjí humanitární krize .

Avril Benoît, výkonná ředitelka Lékařů bez hranic v USA, ve svém prohlášení uvedla, že humanitární agentura Lékaři bez hranic "pozorují nedostatek vody, elektřiny a paliva, na které nemocnice spoléhají pro své generátory".

Klinika Lékařů bez hranic ve městě Gaza byla v pondělí "mírně poškozena" výbuchem, ale je stále funkční. Zdravotní sestra a řidič sanitky byli zabiti a několik dalších bylo zraněno, dodala.

Doporučené články

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Následující den oficiálně vyhlásil Izrael Hamásu válku.

Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se podařilo proniknout do města Sderot, kde dochází ke střetům s izraelskými silami. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele a izraelská armáda prohlásila, že je ve válečném stavu a bude se bránit. 

Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst. Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Dodal, že izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" proti Hamásu. Ministr obrany Yoav Gallant řekl, že "Hamás udělal vážnou chybu a zahájil válku proti státu Izrael. Izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Ten ještě několikrát vyslal na Izrael další salvu raket. Izraelské odvetné letecké útoky zasáhly jen za pondělí na 2400 cílů a vyhnaly z Gazy přes 100 000 Palestinců. Nemocnice v Gaze jsou zaplavené a potýkají se s výpadky elektřiny. 

Izraelská armáda v pondělí uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu úterního dne pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izrael Demonstrace

Aktuálně se děje

včera

včera

Donald Trump

Trump přijede do Británie ještě letos. Bílý dům už přijal pozvánku

Britská královská rodina se chystá na velkou slávu. Americký prezident Donald Trump se ještě letos chystá na plnohodnotnou státní návštěvu Spojeného království. Nabité kalendáře šéfa Bílého domu a britského panovníka ale zapříčiní to, že návštěva rozhodně neproběhne v létě.  

včera

FC Liverpool hraje své domácí zápasy na stadionu Anfield Road.

Evropský fotbal má za sebou první velkou přestupovou bombu. Do Liverpoolu míří Wirtz

Úřadující anglický šampion Liverpool zaznamenal v rámci právě probíhajícího letního přestupového okna zatím největší přestup na evropské scéně. Od příští sezóny bude jeho dres nově oblékat i německý reprezentant Florian Wirtz. To proto, že je za něj anglický klub ochotný zaplatit minimálně 100 milionů liber (v přepočtu 2,9 miliardy korun). Když se k této sumě připočítají i bonusy, může mít výsledná částka výši až 116 milionů liber (3,4 miliardy korun). 

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Spartu opouští starší z bratří Rosických. Jiří měl na Letné na starost skauting

To, o čem se v posledních dnech mluvilo v zákulisí, se v pondělí potvrdilo. Ve fotbalové Spartě se rozloučili s hlavním skautem, přičemž tuto funkci od roku 2018 zastával starší bratr klubového sportovního manažera a bývalého reprezentanta Tomáše Jiří Rosický. Mělo se tak stát poté, co se na ukončení této spolupráce měl klub s Jiřím Rosickým dohodnout.

včera

včera

včera

Emmanuel Macron

Kdo skutečně vládne EU? "Merzcron" znovu oživuje francouzsko-německý motor Evropy

Jedním z ikonických symbolů evropské jednoty zůstává gesto francouzských a německých vůdců – třeba jako v roce 1984, kdy si François Mitterrand a Helmut Kohl podali ruce na bojišti u Verdunu. Tento obraz smíření nyní oživili noví protagonisté: francouzský prezident Emmanuel Macron a nový německý kancléř Friedrich Merz. Jejich vřelý stisk ruky a přátelské poplácání při setkání v Paříži začátkem května 2025 podle CNN signalizovalo víc než jen protokolární moment – znamenalo novou éru spolupráce.

včera

Vedení Bílého domu sleduje prováděnou akci amerických úderných sil (22.6.2025, Washington, USA).

Proč Trump a jeho poskoci tlačí svět k víře, že USA zničily íránský jaderný program?

Americký prezident Donald Trump se po víkendových náletech na Írán rozhodl vytvořit vlastní narativ: že jaderný program Teheránu byl „zcela zničen“ a že „žádná jiná armáda na světě by to nedokázala“. Ačkoli existují jisté známky toho, že americké útoky zasáhly některé klíčové části íránského programu, nezávislé zpravodajské zdroje zatím nepotvrdily, že by byl program skutečně eliminován. Přesto Trump tuto verzi tlačí dopředu s obvyklou energií a stylem, který připomíná jeho dřívější spory o volby v roce 2020.

včera

Fico na summitu EU

Summit EU v Bruselu: Litva chce Ukrajinu v Unii do pěti let, Fico hrozí zablokováním protiruských sankcí

Po středečním summitu NATO v Haagu se evropští lídři přesunuli na další klíčové jednání – tentokrát do Bruselu, kde dnes zasedá Evropská rada. Cesta dlouhá 176 kilometrů s přestupem v Rotterdamu trvá vlakem zhruba hodinu a půl. V srdci evropské diplomacie se nyní jedná o tématech, která budou zásadní pro směřování kontinentu v následujících měsících.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Hegseth se na tiskovce nemohl vynachválit Trumpa. Útok v Íránu označil za nejkomplexnější operaci v dějinách USA

Americký ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine dnes předstoupili před novináře, aby shrnuli jak výsledek amerického vojenského útoku na Írán, tak klíčové závěry nedávného summitu NATO. Hegseth označil zásah proti íránským jaderným komplexům za „rozhodující úspěch“, přičemž vyzdvihl roli prezidenta Donalda Trumpa jako hlavního architekta celé operace. Generál Caine se mezitím věnoval vojenské stránce útoku i detailům reakce na íránskou odvetu v oblasti Perského zálivu.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

První projev íránského ajatolláha: Zasadili jsme America facku, útoky nám nic neudělaly, prohlásil Chameneí

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí dnes poprvé od amerických útoků na jaderná zařízení a uzavření příměří s Izraelem promluvil k národu prostřednictvím videoprojevu. Jeho vystoupení odvysílala státní televize a podle očekávání se v něm tvrdě vymezil proti Spojeným státům i prezidentu Donaldu Trumpovi. Chameneí odmítl, že by americký útok znamenal vážné poškození íránských jaderných zařízení, a naznačil, že skutečným cílem Washingtonu bylo donutit Írán ke kapitulaci.

včera

včera

Čína

Místo lesů továrny, rakovina a deformované děti. Jak se žije ve městě, které má monopol na vzácné kovy?

Město Pao-tchou (Baotou), ležící na okraji pouště Gobi v severní Číně, je centrem čínského průmyslu vzácných zemin. V srdci této oblasti, domova 2,7 milionu obyvatel, se běžný život podobá mnoha jiným druhotřídním čínským městům. Moderní nákupní centra se západními značkami jako Starbucks a KFC kontrastují s rušnými ulicemi plnými místních restaurací a hrajících si dětí. Jakmile se však člověk vydá na periferii města, odhalí drsnější realitu: nekonečné továrny a kouřící komíny, které ukrývají jednu z nejdůležitějších karet Číny v globálním technologickém a geopolitickém soupeření – monopol na vzácné zeminy.

včera

včera

včera

OC Palladium

Policie uzavřela kvůli bombové hrozbě tři velká pražská nákupní centra

Čtvrteční ráno v Praze narušil rozsáhlý bezpečnostní zásah v několika velkých obchodních centrech. Důvodem je anonymní e-mail, který dorazil krátce před zahájením provozu a obsahoval výhrůžku umístěním výbušného zařízení. Policie následně uzavřela prostory obchodních domů na Chodově, Černém Mostě a v centru města v Palladiu na Náměstí Republiky.

včera

Rubl, ilustrační foto

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zachovat obraz ekonomické stability země, ale realita, jak ji začínají nahlas popisovat i jeho nejbližší spolupracovníci, ukazuje pravý opak. Vzácné a veřejné varování ze strany dvou vysokých ruských ekonomických představitelů, šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové a ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, signalizuje, že ruská válečná ekonomika se začíná otřásat v základech. 

včera

Evropa se bojí Merze. Nevěří, že s Trumpem vyjedná vyváženou dohodu

Německý kancléř Friedrich Merz vyvíjí silný tlak na Brusel, aby do několika dní uzavřel obchodní dohodu se Spojenými státy. Obává se, že pokud Evropská unie nebude jednat rychle, skončí s výrazně horší dohodou než ostatní, přičemž hlavní výhody si zajistí americký prezident Donald Trump. V samotné EU ale roste nervozita, že výsledek bude silně nevyvážený – ve prospěch Washingtonu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy