Válka mezi Izraelem a Hamásem vyvolává vlnu solidarity i protesty po celém světě

Demonstrace, shromáždění, protesty. Po celém světě vyrazili lidé do ulic poté, co militanti Hamásu o víkendu zahájili sérii brutálních útoků na Izrael, čímž vyostřili dlouhodobý konflikt přetavili ho do války.

Příznivci proizraelského i propalestinského hnutí po celém světě se shromáždili před ambasádami a vládními budovami a zaměřili pozornost světa na napětí mezi Izraelci a Palestinci, které existovalo již před založením Izraele v roce 1948, uvedla CNN.

Mnoho z nejznámějších světových památek bylo v posledních dnech nasvíceno modrobílými barvami izraelské vlajky jako projev solidarity.

Od pařížské Eiffelovy věže přes Operu v Sydney až po Bílý dům ve Washingtonu DC a newyorský Empire State Building, celý svět se sjednotil v podpoře, jakou mnozí v židovské komunitě nikdy neviděli.

Zatímco proizraelští příznivci projevy solidarity vítali, města musela posílit bezpečnost u židovských institucí. Guvernérka New Yorku Kathy Hochul v úterý uvedla, že byla informována státní policií, která podle ní monitoruje potenciální cíle a zranitelná místa po celém státě, včetně synagog, židovských muzeí a kulturních center.

Ve Francii, kde žije největší židovská populace v Evropě, byla oficiální reakce na útoky nekompromisní, prezident Emmanuel Macron rychle odsoudil Hamás a nabídl obnovenou solidaritu s Izraelem.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve středu oznámil, že bylo nasazeno 10 000 policistů na ochranu asi 500 židovských míst, včetně škol a synagog, po celé zemi.

Šéf pařížské policie Laurent Nuñez v úterý zakázal dvě propalestinská shromáždění, která se měla konat ve čtvrtek, kvůli obavám, že "taková shromáždění… budou dějištěm chování, hesel a činů zásadně protižidovské povahy, které podněcují rasovou nenávist a omlouvání teroristických útoků."

Rozhodnutí následovalo po podobných zákazech propalestinských protestů ze strany policie v Lyonu a Marseille z "důvodů veřejného pořádku."

Francie je přitom jen jednou z mnoha evropských zemí, včetně Spojeného království a Německa, kde byla posílena bezpečnostní opatření kvůli obavám z násilí vůči členům židovských komunit.

Úřady začaly jednaly poté, co videa na sociálních sítích ukázala, jak lidé nesoucí palestinské vlajky slaví v ulicích Berlína a Londýna po víkendovém útoku Hamásu.

Německý kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že německá vláda "nepřijme, když se zde na našich ulicích oslavují ohavné útoky proti Izraeli". Berlínská policie také posílila ochranu židovských institucí.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová uvedla, že "vláda udělá vše potřebné pro ochranu našich židovských komunit." "V britských ulicích musí být nulová tolerance k antisemitismu nebo glorifikaci terorismu," zdůraznila.

Mezitím bylo rodičům v některých britských židovských školách doporučeno, aby jejich děti na veřejnosti nenosily zjevné náboženské symboly. Rodičům bylo také doporučeno, aby z telefonů svých dětí odstranili sociální sítě, aby je ochránili před jakýmikoli explicitními videi, která mohou být v nadcházejících dnech sdílena.

K veřejným shromážděním se ale uchylují i palestinské skupiny, které ujistily, že neschvalují násilí, jako jsou zvěrstva, která se v sobotu odehrála v Izraeli. "Bezprostředním kontextem útoku z Gazy je zintenzivnění násilí ze strany Izraele od zvolení nejkrajnější pravicové extremistické vlády v jeho historii, zvolené na platformě přistoupení k účinné anexi Západního břehu," uvádí Palestine Solidarity. Campaign.

Skupina dodala, že jednala z touhy "ukončit veškeré násilí, zejména násilí vůči civilistům, ale uznáváme, že toho nebude nikdy dosaženo, pokud nebudou vyřešeny základní příčiny tohoto násilí."

"Situace uvnitř Gazy je strašná, protože domy a civilisté zůstávají nevybíravými cíli neustálého bombardování," řekl v úterý Nadim Zaghloul, ředitel nevládní organizace ActionAid Palestine.

"Jsme jen pár dní v krizi, ale bezprecedentní rozsah nepřátelských akcí ohrožuje humanitární nouzi v nepředstavitelném rozsahu, a to i v regionu, který je až příliš obeznámen s katastrofou. Díky ‚totální blokádě‘ ohlášené v Gaze budou více než dva miliony lidí uvrženy ještě více do krize a budou zcela odříznuti od potravin, elektřiny a paliva," dodal Zaghloul a vyzval k ukončení násilí a "bezpečnému průchodu humanitární pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebují."

Během probíhajících izraelských náletů bylo v Gaze vysídleno více než 263 000 lidí, přičemž se očekává, že jejich počet dále poroste, uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

Jde o více než desetinu populace v hustě osídlené enklávě. Mezi vysídlenými osobami hledá nejméně 175 486 lidí útočiště ve školách Agentury OSN pro pomoc a práci (UNRWA). Jde o nejvyšší počet vnitřně vysídlených Palestinců od 50denní eskalace nepřátelství v roce 2014, uvedl OCHA.

Nemocnice v Gaze jsou přetížené a trpí nedostatkem léků, zdravotnického materiálu a elektřiny, varovali Lékaři bez hranic (MSF) s tím že se v palestinské enklávě pod izraelským bombardováním rychle rozvíjí humanitární krize .

Avril Benoît, výkonná ředitelka Lékařů bez hranic v USA, ve svém prohlášení uvedla, že humanitární agentura Lékaři bez hranic "pozorují nedostatek vody, elektřiny a paliva, na které nemocnice spoléhají pro své generátory".

Klinika Lékařů bez hranic ve městě Gaza byla v pondělí "mírně poškozena" výbuchem, ale je stále funkční. Zdravotní sestra a řidič sanitky byli zabiti a několik dalších bylo zraněno, dodala.

Doporučené články

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Následující den oficiálně vyhlásil Izrael Hamásu válku.

Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se podařilo proniknout do města Sderot, kde dochází ke střetům s izraelskými silami. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele a izraelská armáda prohlásila, že je ve válečném stavu a bude se bránit. 

Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst. Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Dodal, že izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" proti Hamásu. Ministr obrany Yoav Gallant řekl, že "Hamás udělal vážnou chybu a zahájil válku proti státu Izrael. Izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Ten ještě několikrát vyslal na Izrael další salvu raket. Izraelské odvetné letecké útoky zasáhly jen za pondělí na 2400 cílů a vyhnaly z Gazy přes 100 000 Palestinců. Nemocnice v Gaze jsou zaplavené a potýkají se s výpadky elektřiny. 

Izraelská armáda v pondělí uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu úterního dne pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Související

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izrael Demonstrace

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

První předpověď počasí na příští víkend. Česko bude pod vlivem útvaru nad Alpami

První polovina probíhajícího víkendu byla na řadě míst propršená. Třetí červencový víkend by snad mohl přinést lepší počasí. Naznačuje to předběžná předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy