Jeruzalém/Gaza - V palestinském Pásmu Gazy, které Izrael od 7. října masivně ostřeluje v odvetě za útok hnutí Hamás, se dál zhoršuje humanitární krize. Některé nemocnice už kvůli totální blokádě přestaly fungovat, další jsou přeplněné tisícovkami zraněných. Přes 4000 lidí podle palestinských úřadů kvůli ostřelování zemřelo. Stále není jasné, kdy izraelská armáda zahájí pozemní operaci v Gaze. Bojuje totiž i na hranici s Libanonem, kde se ostřeluje s hnutím Hizballáh, spřízněným s Hamásem. Řada zemí včetně Česka vyzvala své občany, aby opustili Libanon. Napětí sílí i na Západním břehu Jordánu.
Ani dnes se neotevřel jediný možný přechod pro humanitární pomoc do Pásma Gazy z Egypta. Dnes ho navštívil generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož by se přechod měl otevřít snad v sobotu. "Máme tu dva miliony lidí, kteří nesmírně trpí. Není tam voda, potraviny, léky ani palivo," řekl Guterres. Rovněž šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) dnes vyzval k urychlenému otevření přechodu Rafáh. "Další odklad způsobí větší utrpení a více úmrtí," uvedl Tedros Adhanom Ghebreyesus. Na egyptské straně hranice přitom čeká už více než stovka kamionů s humanitární pomocí pro obyvatele Pásma Gazy, kteří se po výzvě Izraele z minulého týdne přesunuli na jih.
Humanitární krizí v Pásmu Gazy se má zabývat sobotní mírový summit v Káhiře, jehož se zúčastní politici arabských a evropských zemí. Seznam účastníků stále roste. Dnes svůj příjezd potvrdili mimo jiné šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás, jehož strana Fatah už řadu let vede spory s hnutím Hamás, předseda Evropské rady Charles Michel a šéf unijní diplomacie Josep Borrell, ministryně zahraničí Francie, Německa a Japonska či italská premiérka Giorgia Meloniová.
Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes prohlásil, že jedním z cílů izraelské vojenské kampaně je ukončit odpovědnost Izraele za Pásmo Gazy a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim. Izrael kontroluje 90 procent pozemních i námořních hranic tohoto palestinského území a před zahájením současných válečných operací zásoboval Pásmo většinou elektřiny, která se tam spotřebovávala. Nejmenovaný izraelský činitel listu Financial Times řekl, že přechody z Pásma Gazy do Izraele, které fungovaly před válkou, nebudou znovu otevřeny, a Izrael nebude poskytovat Gazanům práci.
Izraelská armáda dnes nařídila evakuaci obyvatel asi dvacetitisícového města Kirjat Šmona na severu země u libanonské hranice, kde už v pondělí oznámila evakuace 28 obcí. Kvůli bezpečnostní situaci na libanonsko-izraelské hranici dnes vyzvaly další země své občany, aby urychleně Libanon opustili. Ke čtvrtečním výzvám Kanady, USA, Británie, Německa či Francie se dnes připojily Nizozemsko, Dánsko či Norsko. Rovněž české ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Libanonu k rychlému opuštění země a upozornilo, že v případě další eskalace nelze zaručit fungování letiště v Bejrútu.
Napětí roste i na Západním břehu Jordánu, kde Palestinci demonstrují proti bombardování Gazy a kde izraelská armáda ještě víc zesílila razie proti palestinským radikálům. Dnes oznámila, že tam od 7. října zadržela 584 hledaných Palestinců, z nichž 375 bylo podle ní spřízněných s Hamásem. Ministerstvo zdravotnictví Palestinské autonomie, která sídlí v Ramalláhu na Západním břehu, dnes uvedlo, že od 7. října zabily izraelské jednotky na Západním břehu přes 75 Palestinců.
Západní břeh sousedí s Jordánskem, jemuž do roku 1967 patřil. Dnes server Ynet informoval o protestujících v Jordánsku, kteří se chtěli dostat k hranici. Zabránily jim v tom jordánské bezpečnostní složky. Podobný protest se tam konal už minulý týden v den tradičních pátečních muslimských modliteb. V Jordánsku žije také na dva miliony palestinských uprchlíků. Demonstrace proti izraelskému bombardování Pásma Gazy se dnes konaly i v Egyptě či Iráku.
Ve městě Gaza byl v noci na dnešek při ostřelování poškozen pravoslavný kostel, v němž se před izraelským bombardováním skrýval dosud nejasný počet Palestinců. Pravoslavný jeruzalémský patriarchát útok odsoudil, ale neuvedl, kolik obětí si vyžádal. Podle Hamásu se v kostele skrývalo nejméně 500 křesťanů a muslimů a 18 Palestinců zemřelo. Izraelská armáda sdělila, že zprávy ověřuje.
Americká vláda dnes požádala Kongres o uvolnění více než 100 miliard dolarů (přes 2,3 bilionu Kč) na naléhavé problémy. V částce je kromě podpory pro Ukrajinu zahrnuto 10,6 miliardy na zbraně pro Izrael a devět miliard na humanitární pomoc v Izraeli, Pásmu Gazy i na Ukrajině.
Izraelská vláda dnes schválila opatření, které jí umožní dočasně zakázat působení zahraničních médií v zemi, pokud se bude domnívat, že škodí národní bezpečnosti. Opatření inicioval ministr komunikací kvůli katarské televizi Al-Džazíra, kterou obvinil, že pomáhá Hamásu s jeho propagandou.
Podle průzkumu izraelského deníku Maariv se 80 procent Izraelců domnívá, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl přijmout zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních složek, jež přispělo k překvapivému útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Ten si vyžádal na 1400 obětí. Pro pozemní operaci armády se vyslovilo 65 procent dotazovaných a 21 procent bylo proti.
