Brusel - Evropská unie musí pokročit v debatách o tom, jak by mohla využít zisky ze zmrazených ruských aktiv na podporu obnovy Ukrajiny sužované ruskou agresí. Shodli se na tom lídři členských zemí, kteří na summitu vyzvali Evropskou komisi k urychlení práce na konkrétních návrzích. Zároveň zopakovali odhodlání pokračovat v ekonomické i vojenské podpoře Kyjeva, jakkoli v konkrétních bodech nejsou zcela jednotní. Podle českého premiéra Petra Fialy summit ukázal, kdo je agresor a podpořil právo Izraele na obranu.
Fotogalerie
"Je zapotřebí rozhodující pokrok," uvádí závěry přijaté sedmadvaceti prezidenty a předsedy vlád na konto zmrazených aktiv. Evropská rada tento bod letos zmiňuje již poněkolikáté. V době, kdy se o potenciálním využití ruských majetků ve prospěch Kyjeva debatuje v unii již déle než rok, však dnes zvolila důraznější formulaci.
EU od loňské ruské invaze zablokovala aktiva ruské centrální banky v celkovém objemu přes 200 miliard eur (skoro pět bilionů Kč), přičemž prostředky kontrolují soukromé společnosti, převážně v Belgii. Přímé zabavení těchto majetků se z právních důvodů zdá být vyloučené, místo toho sílí debaty o možnosti silně zdanit zisky, které zmrazené majetky daným finančním institucím generují. Převedení takovýchto zisků Ukrajině už ohlásil belgický premiér Alexander De Croo, který Kyjevu slíbil více než dvě miliardy eur.
Unijní lídři nyní vyzvali komisi, aby urychlila "práci s cílem předložit návrhy". Konkrétní termín pro předložení právního textu nevytyčili, uvedli však, že je třeba postupovat v koordinaci s partnery. Spojené státy a také Británie variantě se zdaněním zisků plynoucích z ruských majetků v posledních týdnech vyjádřily podporu.
Evropská komise nicméně dosud s konkrétním návrhem nepřišla, zatímco přetrvávají obavy ohledně možného soudního přezkumu a dopadů uvedeného postupu na finanční trhy. Podle zjištění webu Politico unijní exekutiva minulý měsíc pracovala na návrhu, který by od bank kontrolujících ruská aktiva vyžadoval pouze oddělení souvisejících zisků ve svém účetnictví.
Český premiér Petr Fiala po jednání Evropské rady nechtěl komentovat, zda je s postupem komise spokojen. "Podporuji hledání toho řešení, stejně jako řada dalších zemí, ale ta otázka není jednoduchá právně. Tady nejde úplně o politické rozhodnutí, ale jde o právní aspekty... a ty zatím všechny nejsou ošetřeny," řekl na dotaz ČTK.
Na poválečnou obnovu Ukrajiny bude podle odhadů zapotřebí stovek miliard eur, přičemž EU slibuje, že se na projektu bude výrazně podílet. Letos na jaře Evropská komise společně s OSN, Světovou bankou a ukrajinskou vládou prezentovala analýzu, podle které se očekávané výdaje vyšplhaly na téměř 400 miliard eur.
O potřebě využít na tento účel ruské prostředky podléhajícím západním sankcím mluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když ve čtvrtek na dálku promluvil k unijním lídrům. "Všechna aktiva teroristického státu a jeho spolupracovníků ve všech dostupných jurisdikcích musí být zmrazena a použita na odškodnění za škody způsobené ruským terorem," řekl.
Ukrajina se ruské agresi brání už déle než 20 měsíců a unie jí pravidelně při zasedáních Evropské rady slibuje různé formy podpory na tak dlouho, "jak bude třeba". Tato deklarace přišla i dnes, přičemž zahrnuje i vojenskou pomoc či příslib zesílených dodávek energetické techniky, které mají pomoci Ukrajincům překonat další zimu v návaznosti na neustálé ruské útoky na infrastrukturu.
Zatímco závěry podpořilo všech 27 lídrů, shoda zatím nepanuje ohledně návrhu Evropské komise uvolnit 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu Kč) na podporu Ukrajiny v následujících čtyřech letech. Výhrady v tomto směru dávají najevo maďarský premiér Viktor Orbán a čerstvě jmenovaný předseda slovenské vlády Robert Fico, jakkoli ani jeden podle agentury Reuters plán vyloženě neodmítl. EU by na takovouto aktualizaci víceletého rozpočtu potřebovala jednomyslné rozhodnutí.
Další nedotaženou otázkou je plán přidat pět miliard eur do takzvaného Evropského mírového nástroje, z něhož se financuje vojenská pomoc Ukrajině. Maďarsko při tom stále blokuje vyplacení posledních 500 milionů eur z již existujícího balíku.
Slovensko podmiňuje podporu Ukrajiny zárukami, že peníze nebudou zpronevěřeny
Slovensko podmiňuje finanční podporu Ukrajiny zárukami, že evropské peníze, včetně těch slovenských, nebudou zpronevěřeny. Na facebooku to dnes oznámil nový slovenský premiér Robert Fico. Ukrajina podle něj patří mezi nejvíce zkorumpované země světa.
Slovenský premiér už dříve prohlásil, že je proti jakékoli vojenské pomoci Kyjevu. V souvislosti s podporou napadené země hovoří o "brutální finanční podpoře Ukrajiny".
Jak Fico na sociální síti informoval, v Bruselu byla ve čtvrtek v noci vážná diskuse o změně rozpočtu EU. Jednou z priorit přitom je, aby do roku 2027 šlo z financí Evropské unie 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu Kč) na pomoc Ukrajině. "Jsem připraven podpořit v následujících čtyřech letech navýšení našeho příspěvku do rozpočtu EU přibližně o 400 milionů eur navzdory tomu, že slovenské veřejné finance jsou devastované," zdůraznil slovenský premiér, když vystoupil před ostatními státníky.
Fico dodal, že nebude respektovat žádné škrty v unijních fondech určených na podporu zemědělství, ale ani v kohezních fondech. Zvýšený rozpočet EU by se podle něj měl použít na zvýšení konkurenceschopnosti EU a na boj proti nelegální migraci.
"Ukrajina patří mezi nejzkorumpovanější země světa a její brutální finanční podporu podmiňujeme zárukami, že evropské peníze (včetně slovenských) nebudou zpronevěřeny a že část z těchto zdrojů bude použita na obnovu slovenské infrastruktury v příhraničních oblastech a na podporu slovenských firem při obnově Ukrajiny," uzavřel Fico své prohlášení.
