Válka uvnitř Pásma Gazy bude obtížná a dlouhá, varoval Netanjahu

„Tato válka má své fáze a dnes přecházíme k další z nich. Naše síly v současnosti v Pásmu Gazy operují na zemi,“ cituje Haleviho Reuters. Šéf armády řekl, že na straně nepřítele jsou stovky mrtvých a byla také zničena jeho infrastruktura. Zničit nepřítele nelze, aniž bychom vstoupili na jeho vlastní území, zdůraznil Halevi. Řekl také, že pozemní síly provádějí „důležité a komplexní“ operace.  

„Zaútočili jsme nad zemí i pod zemí, zaútočili jsme všude na teroristické operativce všech hodností,“ řekl také v sobotu izraelský ministr obrany Joav Galant podle agentury Reuters v prohlášení natočeném na video. „Povely jsou jasné: Operace bude trvat až do odvolání,“ řekl ministr obrany. Zmínil, že Izrael nemá zájem na rozšiřování války, ale je připraven na všech frontách. Armáda podle něj Hamásu zasazuje těžké rány.

Armádní mluvčí Daniel Hagari také uvedl, že armáda v noci zneškodnila další dva velitele Hamásu, jeden velel vzdušným jednotkám a druhý námořním. Podle Hagariho díky tomu nyní Izraelci bojují se slabším nepřítelem. Podle izraelské armády byl velitel vzdušných sil Hamásu „součástí plánování masakru v komunitách v okolí Pásma Gazy ze 7. října. Naváděl teroristy, kteří pronikli do Izraele ze vzduchu, a byl zodpovědný za dronové útoky na pozice Izraelských obranných sil.“ 

Hamás se podle Izraele skrývá pod nemocnicí

Podle několika svědectví, na něž se odvolává agentura AFP, se nejsilnější izraelské bombové útoky soustředily na okolí nemocnice Šífa v Gaze a takzvané indonéské nemocnice v Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy, která byla postavena díky darům z Indonésie. Nálety také zanechaly obrovské krátery v úplně rozbitých ulicích, uvedla AFP.

Ještě před zahájením rozsáhlé operace informoval Jeruzalém o odhalení jednoho z velitelství palestinských teroristů právě pod nemocnicí Šífa, napojeno má být přímo na její elektrickou síť. Hamás tyto informace popřel.

Cílem je i záchrana rukojmí

Mluvčí armády rovněž řekl, že cílem armády je eliminovat Hamás a také zachránit rukojmí, která teroristé 7. října unesli. Podle něj Hamás v Gaze stále drží 229 lidí odvlečených z Izraele. Netanjahu v sobotu rodinám unesených slíbil, že Izrael „prozkoumá všechny možnosti“, jak dosáhnout jejich propuštění. 

Právě pozemní ofenziva podle Netanjahua může pomoci k jejich návratu. I během pozemní operace podle premiéra pokračují kontakty usilující o propuštění unesených osob. Galant podotkl, že čím větší tlak je vyvíjen na Hamás, tím větší je šance na návrat rukojmí.

Šéf Hamásu Jahjá Sinvár později v sobotu podle agentury AFP uvedl, že je ochoten okamžitě vyměnit židovská rukojmí zadržovaná jeho hnutím za všechny palestinské vězně v Izraeli.

V pátek izraelská armáda informovala, že dosud kontaktovala 224 rodin s tím, že jejich blízcí jsou rukojmími Hamásu v Pásmu Gazy. Tento počet se mírně zvyšuje s tím, jak se upřesňují informace o pohřešovaných. 

Chaos v Gaze

V pátek večer přestal v Pásmu Gazy fungovat internet a mobilní spojení. V sobotu ráno popsal reportér BBC, který je na jihu Pásma Gazy, situaci v místě jako totální chaos. Řidiči sanitek podle něj vyjíždějí jen podle toho, kde slyší exploze. Nemají totiž telefonické spojení.

Mluvčí izraelské armády v sobotu také řekl, že země umožní vstup dalších kamionů s vodou, potravinami a léky do pásma. Dosud se jich tam dostala jen asi stovka poté, co byl před týdnem otevřen přechod na hranici pásma s Egyptem.

Egyptské ministerstvo zahraničí však v sobotu uvedlo, že Izrael dodávky humanitární pomoci zdržuje. „Je nešťastné, že proces převážení pomoci do Pásma Gazy naráží na velké logistické překážky, které klade izraelská strana,“ uvedl v prohlášení mluvčí egyptského ministerstva zahraničí. Podrobnosti však neuvedl. 

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyzval k přerušení vojenských akcí právě kvůli umožnění transportu humanitární pomoci Palestincům. „Gaza je zcela odříznutá od elektřiny a naprosto izolovaná, zatímco pokračuje intenzivní bombardování,“ uvedl Borrell na sociálních sítích. „Příliš mnoho civilistů, zejména dětí, bylo zabito. To je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem,“ napsal. „Naléhavě požadujeme přerušení nepřátelských akcí, aby byl umožněn přístup humanitární pomoci,“ dodal šéf unijní diplomacie.

Počátek velké invaze?

Dva američtí činitelé televizi CBS News řekli, že rozšíření vojenských operací v pásmu je zřejmě postupným začátkem rozsáhlé pozemní invaze. Izrael to ale zatím nepotvrdil.

„Toto je zatím nejsilnější a nejrobustnější vpád na území Gazy od počátku této krize, tedy od 7. října. Zpočátku se jednalo v případě pozemních operací o minimalistické akce, těsně u hranic, které prováděla komanda,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT v Izraeli David Borek s tím, že do akce je zapojena pěchota, dělostřelectvo, letectvo a patrně těmto silám asistuje i izraelské námořnictvo. Podotkl, že oproti minulým akcím také izraelské síly nejspíše stále zůstávají v Pásmu Gazy. 

„Není to tak, jako to bylo včera, kdy izraelské síly pronikly už tehdy robustním způsobem do Gazy, ale po pár hodinách se opět stáhly na své území. Toto je něco jiného,“ podotkl a dodal, že po oznámení zesílení útoků na Pásmo Gazy se začalo spekulovat o tom, jestli už náhodou nezačíná velká pozemní operace izraelské armády. „My nevíme, jestli se Izrael nerozhodl úmyslně rozmlžit kontury začátku pozemní akce proti Hamásu tím, že proběhne série vpádů, které budou časově limitované a které možná nakonec přerostou v dlouhodobější pozemní operaci.“ 

O jednotlivých etapách současné války Izraele s Hamásem hovořil 20. října izraelský ministr obrany Joav Galant, který za první fázi označil operace s cílem zničit vojenskou infrastrukturu Hamásu a hnutí totálně zlikvidovat. Součástí této části války jsou letecké údery.

Galant tehdy řekl, že „později“ lze očekávat i pozemní manévry. Druhá, přechodná fáze má podle Galanta zahrnovat boje, ale „s nižší intenzitou“, protože vojáci se soustředí na „eliminaci ohnisek odporu“. „Třetí fáze bude vyžadovat odstranění odpovědnosti Izraele za život v Pásmu Gazy a nastolení nové bezpečnostní reality pro občany Izraele,“ uvedl Galant, aniž by to upřesnil.

Nemůžeme zaručit bezpečnost novinářů v Gaze, oznámil Izrael

Jeruzalém v noci varoval novináře v úzkém pobřežním pásu, že není schopen zaručit jejich bezpečnost. Na dotaz agentur Reuters a AFP se těmto organizacím dostalo odpovědi, že izraelská armáda útočí v Gaze na Hamás, který podle ní svá vojenská stanoviště naschvál dává do blízkosti novinářů a civilistů. Navíc není vyloučené, že na oblast nedopadne některá z raket Hamásu. „Za těchto podmínek nemůžeme zaručit bezpečnost vašich zaměstnanců,“ poznamenala izraelská armáda.

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) uvedl, že za poslední tři týdny přišlo o život v regionu už 29 žurnalistů, a toto období je tak pro ně nejsmrtelnějším za poslední desítky let. Velká většina z nich – 24 – byli Palestinci.

Izrael na Gazu útočí v odvetě za útok Hamásu na jih Izraele ze 7. října, který si vyžádal na 1400 obětí. V Gaze už je podle tamních úřadů ovládaných teroristy z Hamásu mrtvých přes sedm tisíc, tento údaj ale nelze nezávisle ověřit. Pásmo je odříznuté Izraelem od dodávek potravin i vody a od pátku zde z velké části nefunguje ani internet a telekomunikační spojení.

Znepokojení mezinárodních organizací

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus na síti X napsal, že jeho organizace ztratila kontakt se svými pracovníky v Gaze. „Toto obléhání ve mně vyvolává vážné obavy o jejich bezpečnost a bezprostřední ohrožení zdraví zranitelných pacientů,“ uvedl a vyzval k jejich okamžité ochraně.

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) informoval o tom, že v Gaze přišlo o život už 53 jeho zaměstnanců, jen za posledních 24 hodin čtrnáct.

Deborah Brownová z neziskové organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch podle serveru BBC News varovala před tím, že téměř kompletní výpadek telekomunikací v Gaze by mohl sloužit jako zástěrka pro „masová zvěrstva“.

Podobně se vyjádřil i vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v tiskové zprávě vydané v Ženevě. „Vzhledem k tomu, jakým způsobem byly vojenské operace dosud prováděny a v kontextu okupace trvající 56 let, biji na poplach kvůli potenciálně katastrofálním důsledkům rozsáhlých pozemních operací v Gaze a možnosti, že přinesou smrt dalším tisícovkám civilistů,“ uvedl.