Hamás vypálil z pásma Gazy rakety na území Izraele

Z pásma Gazy bylo v pondělí ráno odpáleno směrem na území Izraele několik raket. Podle stanice CNN jde o náznak, že palestinské militantní hnutí Hamás je navzdory více než třítýdennímu intenzivnímu bombardování ze strany izraelské armády stále schopno provádět raketové útoky.

Zpravodajové CNN ve městě Aškelon na jihu Izraele slyšeli krátce před polednem místního času dvě po sobě následující raketové střelby s celkem nejméně šesti střelami.

Podle médií jedna raketa dopadla na průmyslový komplex v Aškelonu. Zbývající zjevně zneškodnil systém protivzdušné obrany.

Od krvavého útoku Hamásu na Izrael radikálové vypálili do oblasti tisíce raket, většinu z nich zachytil Iron Dome, některé ale způsobily škody ve městech po celém Izraeli.

Iron Dome je považován za jeden z nejpokročilejších obranných systémů na světě a využívá radar k identifikaci a zničení příchozích raket dříve, než mohou způsobit vážné škody.

Doporučené články

Technologie, kterou používá, rozlišuje mezi raketami, které pravděpodobně zasáhnou zastavěné oblasti, a těmi, které zasáhnou neobydlená místa. Statické a mobilní jednotky pak odpalují protiraketové střely pouze proti raketám, které mohou dopadnout na obývaná území.

Iron Dome používá pokročilý radarový systém k detekci vystřelených raket a automaticky vypočítá trajektorii rakety a její pravděpodobný dopad. Pokud se ukáže, že raketa směřuje k obydlenému území nebo důležitým cílům, Iron Dome odpaluje raketu s vysoce přesnou naváděcí hlavicí, která je schopna zasáhnout a zničit nepřátelskou raketu ve vzduchu, ještě předtím než dosáhne svého cíle.

Izraelská armáda uvedla, že zničení infrastruktury, která umožňuje Hamásu odpalovat rakety na Izrael, je jednou z priorit operace jejích sil v Gaze. 

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 8000 lidí, dalších 20 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 9400, zraněno je nejméně 23 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

Doporučené články

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy Hamás Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Prezident Trump

Trump odkladem útoku na Írán pořádně zavařil Izraeli

Americký prezident Donald Trump způsobil v Izraeli zmatek, když oznámil, že si bere dva týdny na rozmyšlenou, zda Spojené státy vojensky zasáhnou proti Íránu. Tato časová prodleva zaskočila izraelské vedení, které doufalo v rychlou podporu ze strany USA.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Izrael zvažuje útok na íránského vůdce, podle expertů tím vyvolá katastrofu

Rétorika mezi Izraelem a Íránem dosáhla nového vrcholu poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Katz naznačili možnost fyzické likvidace íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Zatímco bývalý prezident USA Donald Trump odmítl izraelský plán na zabití Chameneího, prohlásil na své síti Truth Social, že "ví, kde se Chameneí skrývá" a označil ho za "snadný cíl" – s dodatkem, že "zatím" neplánuje útok. 

před 4 hodinami

Izrael, ilustrační foto

EU se obrací proti Izraeli: Porušil dohodu, zaplatí za to

Evropská unie zvažuje omezení spolupráce s Izraelem poté, co interní hodnocení diplomatické služby EU (EEAS) dospělo k závěru, že Izrael pravděpodobně porušuje lidskoprávní závazky vyplývající z bilaterální dohody s Unií. Jedná se o Asociační dohodu mezi EU a Izraelem, která upravuje mimo jiné obchod, spolupráci v průmyslu a další strategické oblasti.

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová čelí zásadní politické krizi

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se ocitla pod silným tlakem poté, co Komise oznámila, že stahuje klíčový návrh zákona proti tzv. „greenwashingu“. Tento krok vyvolal silnou nevoli u socialistů a liberálů, kteří varují, že by mohli přestat podporovat její vedení, čímž by mohli zablokovat celý legislativní proces v EU.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí

Nastal čas letního počasí. Víkend v tomto ohledu nezklame

Právě dnes začíná astronomické léto, roční období, které je tím nejteplejším v roce. O víkendu se to v Česku ukáže, maximální teploty totiž budou dosahovat tropických hodnot. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Donald Trump

Ticho před bouří: USA váhá s úderem na Írán, Evropané jednali v Ženevě

V Ženevě se v pátek sešli evropští a íránští diplomaté ve snaze zabránit eskalaci války na Blízkém východě. Zatímco Izrael pokračuje v masivních úderech na íránské cíle a Teherán odpovídá stovkami raket, americký prezident Donald Trump odkládá rozhodnutí, zda se k izraelské vojenské kampani připojí. Uvedl to deník Times of Israel.

před 8 hodinami

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie na příbramské střelnici. Žena obrátila zbraň proti sobě

K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bývalý fotbalový reprezentant Čelůstka ukončil kvůli zdravotním problémům kariéru

Prostřednictvím emotivního videa oznámil v pondělí konec hráčské kariéry fotbalový obránce a bývalý reprezentant Ondřej Čelůstka. Učinil tak v 35 letech a i navzdory tomu, že měl v posledních dnech dostat nabídku od prvoligového nováčka ze Zlína i od druholigového Artisu Brno. Nakonec ho fotbaloví fanoušci už na trávnících neuvidí, jelikož se tak Čelůstka rozhodl po doporučení lékařů.

včera

včera

Stanislav Šárský v seriálu Lajna.

Zemřel uznávaný divadelní herec Stanislav Šárský

Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO chystá revoluční změnu: Pokud Rusko zaútočí, válčit se bude na jeho území

Západní spojenci v rámci NATO připravují přelomovou změnu ve své obranné strategii. Pokud by Rusko v příštích letech zaútočilo na členský stát aliance, NATO podle nové koncepce plánuje nejen okamžitou obranu, ale i protiútoky přímo na ruském území. O plánech hovořili evropští představitelé na bezpečnostní konferenci GLOBSEC a očekává se, že nové cíle budou schváleny na nadcházejícím summitu NATO.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí

Donald Trump stojí před nezáviděníhodným rozhodnutím, které může na Blízkém východě rozpoutat ještě horší konflikt. Úder proti Íránu by možná uspokojil spojence v Izraeli, ale mohl by stát životy tisíce amerických vojáků, destabilizovat celý svět a vyvolat bouři i uvnitř Spojených států. Ať už se Trump rozhodne jakkoli, musí mít na paměti, že Írán není Irák ani Afghánistán, a Američanům může pobyt v okolí Perského zálivu velmi znepříjemnit.

včera

Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka

Ruská ekonomika, která poslední dva roky těžila z mobilizace všech dostupných zdrojů ve jménu války, začíná ztrácet dech. Guvernérka Ruské centrální banky Elvira Nabiullinová na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru varovala, že růst poháněný „volnými kapacitami“ je u konce – zásoby peněz, pracovní síly i průmyslových rezerv se totiž tenčí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy