50 rukojmích za 150 vězňů a klid zbraní. Dohoda mezi Izraelem a Hamásem je na spadnutí

Radikální hnutí Hamás bude v rámci rýsující se dohody propouštět rukojmí po částech. Výměnou za klid zbraní by mělo propustit zhruba 12 či 13 zajatců denně, řekl dnes pro Times of Israel izraelský vládní zdroj. Izrael zřejmě propustí některé palestinské vězně, jak původně Hamás požadoval, a zavede dočasné příměří.

Podle Reuters se izraelská vláda chystá schválit dohodu, která počítá s propuštěním 50 lidí unesených Hamásem výměnou za osvobození 150 palestinských vězňů až pětidenním příměřím. V úspěch dohody věří i americký prezident Joe Biden. "Jsme velmi blízko," řekl novinářům. 

Osud zbylých rukojmích je zatím nejasný. Hamás během krvavého útoku 7. října zadržel zhruba 240 lidí, z toho aktuálně vězní asi 210 z nich. Zbytek má zadržovat skupina Palestinský Islámský džihád.

Podle serveru Times of Israel by Izrael mohl v rámci dohody propustit až 300 palestinských vězňů, nebudou mezi nimi ale lidé odsouzení za vraždu. Mělo by jít především o ženy a mladistvé. Dohoda také počítá s obnovením dodávky paliva a zboží do Pásma Gazy. Palivo bude do Pásma Gazy dodáváno pouze v době dočasného příměří. 

O dohodě dnes už informovalo i hnutí Hamás. Na sociální síti Telegram politický vůdce hnutí Ismáíl Haníja napsal: "Jsme blízko dosažení dohody o příměří." Vysoce postavení představitelé Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás přitom ještě v pondělí popřeli tvrzení, že by dosáhli dohody o příměří a výměně rukojmí.  

Doporučené články

Katarský premiér Muhammad bin Abdarrahmán Ál Sání už v neděli prohlásil, že dosažení dohody o osvobození rukojmí v současnosti závisí už jen na "méně důležitých" praktických otázek. Víru v brzké dosažení této dohody vyjádřil v pondělí i americký prezident Joe Biden.

Základy dohody vznikly během několikatýdenních jednání v katarském Dauhá mezi Izraelem, USA a Hamásem, kde katarští zástupci zastupovali radikální hnutí. Do poslední chvíle však nebylo jasné, zda Izrael souhlasí s pozastavením své ofenzívy v Gaze, kterou inicioval krvavý útok ze 7. října ze strany Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naznačil, že se vedou jednání o propuštění alespoň části rukojmích, ale zatím nechtěl sdělit podrobnosti. O osudu rukojmích panují obavy, což spolu s rostoucím počtem palestinských civilních obětí v Gaze zvyšuje tlak na izraelskou vládu. Více než 100 zemí, včetně Spojených států jako hlavního spojence Izraele, vyzvalo k okamžitému přerušení bojů.

Rozhodnutí o přijetí dohody je pro Izrael komplikované, přičemž premiér Netanjahu čelí tlaku jak k návratu rukojmích, tak k tomu, aby jejich propuštění nebylo považováno za směnný obchod. 

Doporučené články

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Doporučené články

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda. 

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Hamás Pásmo Gazy Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností.

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností

Do široké distribuce se po bohaté festivalové štaci dostává celovečerní debut dokumentaristiky Marie-Magdaleny Kochové. Ta druhá zaostřuje na osmnáctiletou protagonistku, která je takzvaným „skleněným dítětem“. Film však ústřední problematiku přesahuje a nabízí mnohem víc. Jde o jeden z emočně nejsilnějších zážitků roku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Změna času na letní

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?

Každé jaro a podzim se musíme přizpůsobit změně času – jednou posouváme hodiny vpřed, podruhé zpět. Letní čas, který začíná právě dnes v noci, nám sice přináší delší světlé večery, ale zároveň ubírá hodinu spánku. Jaké důvody stojí za touto změnou? Jak ovlivňuje naše zdraví a který čas by nám prospíval nejvíce?

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aleš Michal

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentuje aktuální dění na české politické scéně v době, kdy naplno startují kampaně před podzimními parlamentními volbami. Věnuje se proměně rétoriky hnutí ANO, stabilní pozici SPD, rostoucí roli sociálních sítí v mobilizaci mladých voličů i proměnám tradičního pravolevého dělení. Vysvětluje také, proč čelit populismu neznamená kopírovat jeho jazyk.

před 5 hodinami

Deník shopaholičky, natáčení v oblacích Prohlédněte si galerii

Toulová dostala Langmajera na vrchol

Natáčení nového filmu Deník shopaholičky režisérky Evy Toulové se vyšplhalo doslova do nebeských výšin. Štáb se usadil v restauraci Oblaca na Žižkovské věži, 66 metrů nad zemí. Když si Bára Seidlová užívala filmové rande s Lukášem Langmajerem, režisérka čelila nečekanému problému – Langmajerovo tříchodové menu mizelo tak rychle, že filmaři sotva stihli spustit kameru.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Jakub Menšík

Skvělý Menšík si v Miami poradil s Fritzem a zahraje si první finále turnaje Masters

Na prestižním turnaji Masters v Miami si finále zahraje český tenista Jakub Menšík, pro kterého to bude první finálová účast v kariéře v rámci tohoto turnaje. To proto, že se teprve devatenáctiletému reprezentantovi podařilo v semifinále porazit nasazenou trojku domácího tenistu Taylora Fritze ve třech setech 7:6, 4:6 a 7:6. Ve finále Menšíka čeká asi největší tenisová hvězda současnosti Srb Novak Djokovič.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Donald Trump

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího

V ukrajinsko-ruském konfliktu probíhá nelítostná bitva o to, kdo přesvědčí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vina za problémy v mírových jednáních leží na druhé straně. Obě země se vzájemně obviňují z porušování částečného příměří, které zahrnuje klíčovou energetickou infrastrukturu a oblast Černého moře. Cílem je nasměrovat Trumpův hněv proti nepříteli a získat jeho podporu, uvádí server Politico.

Aktualizováno včera

Následky zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva Myanmar a Thajsko zasáhla mohutná zemětřesení, vyhlášen nouzový stav. Počet uvězněných a mrtvých roste

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.

včera

včera

Zemětřesení zasáhlo 1,5 milionu lidí. Myanmaru pomůžeme, prohlásil Trump

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Myanmaru stále zjišťuje rozsah škod po pátečním ničivém zemětřesení, které zasáhlo centrální část země. Podle mluvčího organizace Dioga Alcantary je UNHCR připraveno poskytnout přístřeší a základní potřeby, jakmile bude možné bezpečně dorazit do Mandalaje, druhého největšího města Myanmaru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy