Polsko plánuje přilákat další investory v čipovém průmyslu. Tamní vláda připravila opatření pro podporu strategických investic do polovodičů, v rámci něhož v letech 2024 až 2026 uvolní v přepočtu 1,5 miliardy dolarů, necelých 37 miliard korun. Ambicí je navázat na investici amerického kolosu Intel, který u Vratislavi postaví továrnu za 4,6 miliardy dolarů.
Součástí polské strategie je průmyslový park ve Vratislavi, který má sloužit polovodičovým firmám. Intel v něm má být první vlaštovkou. Podle zdrojů Lupy z čipového prostředí, kteří nechtějí být jmenování, se Polsko snaží jednat s tchajwanskou společností TSMC. Ta by podle představ vedení země mohla v průmyslovém parku postavit továrnu podobnou Intelu – tedy na takzvané pouzdření čipů. TSMC jednání nekomentovala.
Polsku se s investicí Intelu podařil důležitý tah. Americká společnost původně s našimi severními sousedy nepočítala a zvažovala spíše Itálii a některé další západní státy. Poláci ale podle zdrojů Lupy připravili projekt, strategii a Intel postupně získali na svojí stranu. Pomohlo i čerpání evropských fondů skrze Nástroj pro oživení a odolnost (RRF).
Nová opatření a částka 1,5 miliardy dolarů mají přilákat i další hráče. V globálním srovnání nejde o velkou sumu, podle Poláků je to ale jeden z nutných kroků.
Z pohledu Česka je projekt Intelu velkou zprávou. V Polsku se ale ve veřejném prostoru najdou i kritici, podle nichž je továrna pouze montovnou pro technologie vyrobené jinde. Pouzdření je skutečně poslední fází v produkci čipů, kdy se hotové křemíkové desky „zabalí“ do finální podoby.
Pouzdření je ale zároveň klíčovou součástí dodavatelského řetězce. Například česká firma SatoshiLabs během nedávné polovodičové krize málem musela přerušovat výrobu kryptopeněženek Trezor, protože dodavatel čipů STMicroelectronics pouzdření nezvládal. Češi od něj nakonec získali nezapouzdřené čipy a finální procese dokončují u jiného dodavatele.
Jednou z dalších zajímavých aktivit Polska v polovodičích je výroba RAM a SSD (DDR5 a PCI Express 5.0), kterou kousek od Ostravy rozjela firma Wilk Elektronik.
Česko aktuálně čeká na projekt s vyšší přidanou hodnotou než je pouzdření. Americká společnost Onsemi chce v Rožnově pod Radhoštěm rozšířit čipovou výrobu na celý proces produkce na bázi karbidu křemíku. Investovat hodlá dvě miliardy dolarů, po státu ale žádá pobídku dvacet procent. Premiér Petr Fiala nedávno Onsemi navštívil a několikrát projektu vyjádřil podporu. Jasno by mělo být na jaře.
Onsemi ale v Rožnově chce investovat díky historickému zakořenění (tamní produkce sahá do dob socialismu), nejde o projekt na zelené louce. Ministerstvo průmyslu a obchodu stále nemá napsanou národní polovodičovou strategii. Jednotná koncepce, jak by stát měl v polovodičích postupovat, chybí. „Vlak pomalu odjíždí a ostatní země konají,“ upozornil Jan Němec, který během českého předsednictví v Radě EU vyjednal klíčový Chips Act mobilizující 43 miliard eur.
V chodu je ale několik zajímavých projektů. Česko jedná s Tchaj-wanem o vytvoření centra pro návrh čipů. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová tomu říká „megaprojekt“. Jihomoravský radní Jiří Hlavenka chce do Brna získat evropské čipové kompetenční centrum. Tamní firma Codasip se zase uchází o vývoj evropského procesoru za miliardu eur. Máme také vývojová centra firem typu Intel, STMicroelectronics, Renesas, ASICentrum nebo NXP Semiconductors.
Česko by také mělo těžit z aktivit kolem Drážďan, kam se Pekarová Adamová příští týden vydá na pracovní cestu. TSMC, Intel, Bosch, Infineon nebo GlobalFoundries tam za mohutné podpory státu investují vyšší desítky miliard eur. „I kdyby jen padaly drobky ze stolu, objeví se miliardové byznysy kolem,“ popsal Hlavenka s odkazem na dodávky českých elektronových mikroskopů využívaných při výrobě čipů (Thermo Fisher Scientific, Tescan a Delong Instruments).
ČLÁNKY DO MAILU