Řešení problémů souvisejících s nadváhou a obezitou stojí podle lékařů české zdravotnictví asi 30 miliard korun ročně, celou ekonomiku pak zhruba 100 miliard korun. Připravují proto Národní program pro prevenci a léčbu obezity, informovali dnes v tiskové zprávě. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) má normální hmotnost v ČR 30 procent dospělých mužů a 43 procent žen. S nadbytečnými kily se potýká i 22 procent dětí.
V roce 2060 by se při zachování stávajícího trendu mohly náklady vyšplhat na zhruba 700 miliard za rok. Celý systém veřejného zdravotního pojištění má pro srovnání příští rok plánované náklady 500 miliard korun.
"Součástí celkové sumy jsou výdaje spojené s přímou zdravotní péčí o tyto pacienty, ale také nepřímé náklady, způsobené předčasným úmrtím, invaliditou a ztrátou pracovní produktivity," popsal Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. Úsporu až čtyři miliardy na zdravotní péči by podle něj přineslo, kdyby desetina obézních snížila o desetinu svou hmotnost.
Normální váha odpovídá podle odborníků hodnotě BMI (body mass indexu) 25. Podle údajů ČSÚ se za posledních pět let zvýšil průměr v ČR z 25,2 na 26,2. Lidé s vyšší tělesnou hmotností se často potýkají s nemocemi srdce a cév, problémy s dýcháním, cukrovkou druhého typu, bolestmi kloubů, za které může větší zatížení pohybového aparátu, nebo neplodností.
Počet dětí a adolescentů, kteří mají nadváhu nebo jsou obézní stoupal dlouhodobě, covidová pandemie trend prohloubila. "Národní program pro prevenci a léčbu obezity proto obsahuje jak preventivní, tak i léčebnou složku. Bude třeba vytipovat a edukovat rizikové osoby a navrhnout jejich terapii na úrovní primární péče. Součástí by měla být také spolupráce se specializovanými multioborovými centry pro léčbu obezity," popsal předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma.
Podle předsedy České obezitologické společnosti Martina Haluzíka právě taková centra, která by se dětským pacientům s vysokým stupněm obezity věnovala, v ČR chybí. Zůstávají proto v péči dětského praktického lékaře. "Tyto děti však potřebují také péči psychologa, nutričního poradce nebo fyzioterapeuta," doplnil. Lékaři také usilují o to, aby z veřejného zdravotního pojištění byly hrazené léky, které pomáhají hubnout, nebo aby byl v ordinaci dětského praktického lékaře dostupný i nutriční terapeut.
"Boj s obezitou v ČR dlouhodobě komplikuje fakt, že mnoho lidí na ni pohlíží jako na něco, za co si pacient může sám a měl by si tedy i sám pomoci. Pacienti ani lékaři ji často nevnímají jako prioritu, kterou je nutné řešit," uvedl Haluzík.
Obezita podle studií znamená zároveň 80procentní pravděpodobnost cukrovky a ještě o dvě procenta vyšší výskyt vysokého krevního tlaku. Více než polovina českých úmrtí je spojena s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty, vysoký tlak nebo cévní mozkové příhody. Pokud se obézní člověk pohybu nevěnuje, klesá jeho střední délka života v průměru o sedm let. I v důsledku nedostatku pohybu jsou Češi ke konci života často nemocní, ženy žijí v nemoci v průměru 20 let a muži 15 let před smrtí.
