Bilance obětí spojená s válkou Izraele proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás vyvolává podle odborníků vážné otázky ohledně zabíjení civilistů, které přesahuje úrovně zaznamenané při nedávných konfliktech v Sýrii, Iráku a Afghánistánu.
Analytický článek v deníku New York Times poukazuje na intenzivní používání silných bomb izraelskými silami v hustě obydlených oblastech, což je podle některých expertů mimořádně neobvyklé.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zahynulo během dvou měsíců konfliktu téměř 15 000 lidí, z nichž asi 10 000 byly ženy a děti. Tato čísla vzbuzují údiv, a to nejen kvůli jejich rozsahu, ale také kvůli používání bomb v obydlených oblastech.
Analýza vychází z porovnání s předchozími konflikty, jako byla válka v Iráku v roce 2003 a dlouhodobý konflikt v Afghánistánu. Přestože některá čísla nelze nezávisle ověřit a jsou zpochybňována izraelskými úřady, mnozí odborníci považují bilanci ministerstva zdravotnictví za důvěryhodnou.
Izraelská armáda tvrdí, že se snaží minimalizovat ztráty mezi civilisty a že bojuje pouze proti Hamásu. Nicméně tažení probíhá v oblasti s vysokou hustotou obyvatelstva, kde jsou civilisté těžko odlišitelní od radikálů.
Dalším faktorem je používání silných zbraní, včetně velmi těžkých bomb, což podle některých odborníků zdůrazňuje neobvyklost situace .
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Související
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
Izraelský tank střílel po vlastních vojácích. Pět jich zemřelo
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
před 2 hodinami
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
před 2 hodinami
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
před 2 hodinami
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
před 3 hodinami
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
před 3 hodinami
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno před 4 hodinami
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
před 5 hodinami
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
před 6 hodinami
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
před 7 hodinami
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
před 7 hodinami
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
před 8 hodinami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 8 hodinami
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
před 9 hodinami
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 9 hodinami
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 10 hodinami
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 11 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.
Zdroj: Jan Hrabě