PŮVODNÍ ZPRÁVA | Zdražování se v Česku zastavuje, tvrdí ČNB. Co to ale znamená a co nás čeká dál?

Česká veřejnost, která je zvláště v poslední době ovlivněna zhusta často populistickými výkřiky o „šílené“ drahotě v tuzemsku, dostala od nejvyšší autority v zemi, která má hlídat cenovou a měnovou stabilitu, totiž centrální banky, jasnou odpověď na podobné pokřiky. Česká národní banka totiž během listopadu 2023 uvedla, že se zdražování zastavuje. Podle nejvyššího finančního regulátora se ceny v Česku v posledních devíti měsících zvedly minimálně. Co ale bude dál? 

Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB v rozhovoru v pořadu 90´ČT24 uvedl, že „proces obnovování cenové stability je nastartován, je pevně zakořeněn. Tento statistický artefakt s tím nemůže nic nadělat. A podle všech známek se inflace velice brzo vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky.“ Lze ale počítat s tím, že se silné zdražování konečně v příštích měsících obrátí?

„Růst cen většinou vyžaduje souhru dvou faktorů: Záminky nebo důvodu na straně prodejce zboží či dodavatele služby a schopnosti a ochoty platit víc na straně spotřebitele. Záminkou může být velký zájem zákazníků, růst nákladů, nebo třeba i všeobecné očekávání, že ceny porostou,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Jiří Schwarz ml., děkan na Anglo-American University v Praze.

Podle něj ani jedno z výše uvedeného teď neplatí a platit nebude ani v dohledné budoucnosti. „Od ledna se sice zvýší některé poplatky související se spotřebou elektřiny, to ale bude pro většinu odběratelů kompenzované poklesem samotné ceny elektřiny, takzvané komoditní složky. A schopnost a ochota spotřebitelů platit více? Ta se vyčerpala již začátkem tohoto roku a ani zdaleka to nevypadá, že by se měla brzy obnovit,“ uvedl Jiří Schwarz.

Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd. průměrná roční míra inflace v České republice byla v roce 2022 na úrovni 15,1 procenta, přičemž v posledních měsících jsme mohli sledovat její pokles a v říjnu 2023 dosáhla 12,1 procenta. „Obecně tedy můžeme říci, že je na ústupu. Samozřejmě stále to představuje vysoké číslo oproti poslední dekádě, kdy se před prudkým nárůstem v loňském roce pohybovala maximálně na úrovni 3,8 procenta,“ konstatovala pro EuroZprávy.cz analytička Wonderinterest Trading Ltd.

Čísla říkají, že co se týká samotných spotřebitelských cen, v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, a zároveň 1,6 procenta oproti předchozímu měsíci. Zatím se tedy stále drží na vyšších hodnotách. Král ale tvrdí, že číslo 8,5 % je takový makroekonomický optický klam, protože když odečteme letošní leden, kdy cenová hladina meziměsíčně oproti prosinci předchozího roku vzrostla o 6 %, tak v dalších devíti měsících se cenová hladina zvyšovala jenom minimálně.

Doporučené články

„To znamená, kdybychom protáhli ten trend posledních devíti měsíců o další tři měsíce a získali nové pravdivé meziroční číslo, tak se budeme nacházet někde mezi dvojkou a trojkou. A to je přesně to, co čekáme, že nastane začátkem příštího roku. Inflace se bude počítat z těch posledních 12 meziměsíčních pohybů, které nebudou ten leden zahrnovat. A inflace se ukáže v plné kráse na velice nízkých hodnotách. Čili platí to, co jsme opakovaně říkali, že dezinflační trend, proces obnovování cenové stability je nastartován, je pevně zakořeněn. Tento statistický artefakt s tím nemůže nic nadělat. A podle všech známek se inflace velice brzo vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky,“ míní.

Další pokles inflace čeká ale i Lacenová. „Lze však očekávat, že inflace v České republice by v lednu mohla nadále klesat a postupně se může v průběhu roku 2024 začít opět pomalu přibližovat k dvouprocentnímu cíli ECB, neboť některé problémy, například energetické šoky již postupně odeznívají. Zatím však nad tímto vývojem visí velká nejistota. Stále existují rizika, která mohou tlačit inflaci nahoru jako je deficit státního rozpočtu, zvyšování daňových sazeb nebo zelená politika. Vyšší inflace znamená vyšší úrokové sazby, těžší dostupnost hypoték, což samozřejmě neprospívá ani ekonomice jako takové. Klíčový bude v tomto směru postoj ČNB. Zapomínat nelze ani na rizika plynoucí z globální ekonomiky,“ tvrdí.

A i když se ve vývoji klíčových ekonomických parametrů, jakým je třeba právě inflace, může stát cokoliv, s velkou dávkou jistoty se dá vyloučit scénář, který straší vysokým nárůstem inflace. Jiří Schwarz ml. na otázku serveru EuroZpravy.cz, zda je možné, že bychom v tuzemsku mohli nyní zažít inflaci třeba v řádu dvou desítek procent, podotkl, že tak vysokou inflaci si neumí představit v žádném případě.

„Extrémně vysokou inflaci loni způsobila souhra mnoha okolností, které se snad už nebudou opakovat,“ doplnil. Přesto i podle něj je důležité, aby stát nezaspal a přiložil pořádně ruku k dílu.

„Stát může udržení cenové stability pomoct tím, že omezí vysoké deficity. Deficit totiž financuje dluhem, čímž vznikají nové peníze. A když hodně peněz honí málo zboží, ceny rostou. Menší tlak na růst cen umožní snížit úrokové sazby, což zlevní úvěry na investice. Zatímco poptávka domácností se obnoví přirozeně, dlouhodobý ekonomický růst se neobejde bez investic do fyzického, ale hlavně lidského kapitálu, tedy do vzdělávání. To je cesta,“ konstatoval pro server EuroZprávy.cz děkan. 

Související

Euro, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 
Friedrich Merz (CDU) Původní zpráva

Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ

Debata o využití zmrazených ruských aktiv v Evropě sílí. Německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost jejich mobilizace, avšak varoval před riziky pro finanční trhy. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz upozornil na právní i morální limity. Podle něj nelze jednat svévolně, a pokud k zabavení majetku dojde, musí se tak stát jednotně a transparentně.

Více souvisejících

Ekonomika ČNB

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA bije na poplach. Bojí se, že Trump zatáhne USA do války

Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem ukončení „věčných válek“, čelí těžké zkoušce. Čtvrteční noční útok Izraele na íránská jaderná zařízení ho staví do pozice, která může zásadně ovlivnit směr jeho prezidentského mandátu i jednotu jeho věrné základny.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

před 8 hodinami

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Fereydoun Abbasi

Náčelník generálního štábu, šéf Revolučních gard i elitní vědci. Kdo jsou Íránci zabití při útoku Izraele?

Bezprecedentní izraelský útok na Írán v noci na pátek má nejen vojenský, ale i zásadní vědecký dopad. Podle íránské státem spojené tiskové agentury Tasním při náletech zahynulo šest předních íránských jaderných vědců. Mezi oběťmi jsou Fereydoun Abbasi, bývalý šéf Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, renomovaný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.

před 10 hodinami

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Írán, zabil vysoké armádní představitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.

před 12 hodinami

Aktualizováno před 17 hodinami

včera

Pohonné hmoty jako na houpačce. Po zlevnění mají opět zdražit

V Česku oproti minulému týdnu zlevnily pohonné hmoty, ale cenový vývoj se podle ekonoma Lukáše Kovandy v následujících dnech obrátí. Řidiči musí počítat se zdražením paliv o menší desítky haléřů na litr. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy