Praha - Na nejkvalitnější zemědělské půdě asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra ani fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, kterou teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor, by také měla přispět k zavedení takzvané agrovoltaiky. Projednáním tohoto návrhu zákona dnešní jednací den Sněmovny podle dohod klubů skončil.
Nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazena do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.
"Každý rok je v průměru vyjímáno a zabíráno 700 hektarů zemědělské půdy, z toho zhruba 40 procent té nejkvalitnější půdy první a druhé kategorie," řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je třeba tento trend zastavit. Výborný zároveň zdůraznil, že zákaz nebude platit pro strategickou, například dopravní infrastrukturu ani pro vědecko-technologické parky. Předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) doplnil, že předloha se netýká rovněž klasického průmyslu.
Pokud by územní plán do budoucna předpokládal využití nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od účinnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu vyjmout ani v případě, že by tyto plochy byly určeny v územním plánu na obchod nebo skladování.
Hladik uvedl, že novela také přináší zjednodušení umísťování některých staveb pro obranu, vnější a vnitřní bezpečnost a pro ochranu obyvatel. Poslanec opozičního hnutí ANO Josef Kott ocenil, že návrh zahrnuje z hlediska zemědělství krajinné prvky.
Agrovoltaika představuje fotovoltaiku, pod kterou se běžně hospodaří. Pro konstrukce se solárními panely by se mohly využít například vinice, chmelnice a ovocné sady. Tam jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou zapotřebí intenzivní zemědělské práce. V současné době se agrovoltaiky instalují například v Itálii a Německu.
Výborný: Česko má třikrát více prodejen na obyvatele než Německo
V České republice připadá jedna prodejna na 1681 obyvatel, v Německu na 5700 lidí. V ČR je tedy hustota obchodů více než trojnásobná. Na tiskové konferenci k novele zákona o ochraně půdního fondu to dnes řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Zákon podle něj neomezí důležité infrastrukturní stavby ani rozvoj například vědeckých center. Má ale zakázat stavbu velkých logistických a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě. Česko podle ministra nepotřebuje další skladovací prostor.
Novelu zákona o ochraně půdního fondu poslal do Sněmovny ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novinářům dnes řekl, že v ochraně půdního fondu odpovídá cíli, který si vláda dala.
Výborný poukázal na to, že proti omezování staveb na nejkvalitnější půdě se staví prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza. "S nedostatkem pozemků pro výstavbu moderních obchodních areálů se potýkáme už nyní. Projevuje se to na ceně pozemků v nabídce. Pokud chce český stát lákat do země projekty s vyšší přidanou hodnotou, nemá při současném nedostatku pozemků tyto projekty kam umístit," napsal Prouza na sociální síti X.
Hladík řekl, že Česko za 100 let přišlo o 900.000 hektarů zemědělské půdy. "Z toho každý rok se ze zemědělského půdního fondu vyjme zhruba 700 hektarů. To je 1000 fotbalových hřišť," uvedl. V ČR je zároveň 110 metrů čtverečních logistických hal na 1000 obyvatel. "Každý Čech, Moravan a Slezan má svůj metr skladové plochy," poznamenal. Připomněl také, že v Česku je 13.000 hektarů takzvaných brownfieldů, kde by se mělo podle něj stavět prioritně.
Novela podle Hladíka ukotvuje do půdního fondu krajinné prvky, jako jsou remízky, stromořadí a další prvky. "Tím chceme podpořit zemědělce, stejně tak obce, aby se krajinné prvky do krajiny dostávaly," doplnil.
Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a také fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jako agrovoltaická.
Sněmovna se bude také zabývat novelou vodního zákona. Podle Hladíka reaguje na situaci, která se stala na Bečvě. Zákon nastavuje proces řešení havárie a zavádí do legislativy povinnost kontinuálního monitoringu největších znečišťovatelů a výpustí do řek.
Vývoj obhospodařované zemědělské půdy k 31. 5. (v hektarech)
2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
Obhospodařovaná zemědělská půda | 3,652.028 | 3,668.380 | 3,631.422 | 3,605.492 | 3,565.981 | 3,596.716 | 3,571.593 | 3,545.840 | 3,523.857 | 3,504.031 | 3,525.889 | 3,521.000 | 3,515.555 | 3,493.717 | 3,488.788 | 3,521.329 | 3,523.215 | 3,523.658 | 3,523.871 | 3,529.796 | 3,530.423 | 3,534.413 |
orná půda | 2,767.052 | 2,746.992 | 2,718.879 | 2,702.568 | 2,628.763 | 2,618.108 | 2,592.151 | 2,573.790 | 2 540 471 | 2,515.980 | 2,513.380 | 2,500.796 | 2,488.740 | 2,492.497 | 2,494.021 | 2,497.791 | 2,486.642 | 2,486.367 | 2,485.824 | 2,476.912 | 2,481.225 | 2,524.276 |
Zdroj:Český statistický úřad