Burzovní kalendář (4. 12. - 8. 12. 2023)

Ohlédnutí

Poslední listopadový týden byl z pohledu akciových indexů relativně poklidný. Ve čtvrtek ke konci měsíce proběhlo pravidelné převážení indexů MSCI, které přineslo zvýšené objemy obchodů a vyšší volatilitu některých titulů, dopad na celý trh byl ale omezený.

Z prohlášení některých členů Fedu zaznívá, že se inflace již dostává pod kontrolu, a nebude tedy potřeba dále zpřísňovat měnovou politiku. Naopak někteří jestřábi si nejsou poklesem inflace zcela jistí a ponechávají možnému dalšímu zvýšení sazeb pootevřené dveře. Na konci týdne o tom hovořil i šéf Fedu Jerome Powell, nicméně dluhopisový trh dává najevo, že vrchol sazeb je s největší pravděpodobností za námi, když například výnosy 10letých amerických vládních dluhopisů jsou nejníže za více než dva měsíce.

Americké dluhopisy jako celek předvedly v listopadu nejlepší výkon za téměř 40 let. Výhled na možnost brzkého snižování úrokových sazeb v USA tlačí výnosy níže a s jejich poklesem rostou ceny. Index Bloomberg U.S. Aggregate Bond v listopadu přidal bezmála pět procent.

To společně s historicky výjimečným zhodnocením akcií (index S&P 500 v listopadu vzrostl o 8,9 %) vrací do hry i klasické portfolio 60/40 (60 % akcií, 40 % dluhopisů). Listopad byl pro toto portfolio nejlepším měsícem za posledních 30 let, podle Bank of America v listopadu zpevnilo o 9,6 %.

Míra inflace v eurozóně v listopadu meziročně klesla na 2,4 %, odhady počítaly s poklesem jen na 2,7 %. Inflace v zemích eurozóny je tak na nejnižší úrovni od července 2021. Hospodářský růst eurozóny je navíc o něco slabší, než se předpokládalo, což ilustruje dopady přísné měnové politiky na hospodářství. Evropská centrální banka tak podle části trhu začne snižovat sazby již na jaře.

OECD zhoršila výhled růstu globální ekonomiky v letošním roce o 0,1 procentního bodu na 2,9 %. Příští rok má tempo růstu dále zpomalit na 2,7 %. Důležité ale je, že globální ekonomika se má vyhnout takzvanému tvrdému přistání. OECD očekává, že růst v rozvíjejících se ekonomikách bude rychlejší než v průmyslových zemích, pro USA pak prognózu letošního růstu zvýšila na 2,4 % z původních 2,2 %.

Anualizovaný růst reálného HDP USA ve třetím čtvrtletí 2023 přitom zrychlil na 5,2 %, což je nejvyšší tempo od čtvrtého čtvrtletí 2021. Před sedmi měsíci přitom zveřejněné odhady růstu HDP vyvolaly obavy z takzvané stagflace (vysoká inflace při nízkém růstu či poklesu ekonomiky). Ty jsou pro tuto chvíli zažehnány. "Možná ještě důležitější je, že zprávu o silném růstu HDP doprovázel další nízký růst cenového indexu výdajů na osobní spotřebu (PCE), což je pro Fed hlavní ukazatel inflace," uvedl Martin Luňáček z investiční robo-advisory platformy Portu.

Za celý týden americký akciový index Dow vzrostl o 2,42 %, širší S&P 500 posílil o 0,77 % a Nasdaq Composite zakončil se ziskem 0,38 %. Celoevropský index STOXX Europe 600 přidal 1,35 %, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,55 %, německý DAX zpevnil o 2,30 % a francouzský CAC 40 posílil o 0,73 %.

Týden do 1. prosince na amerických trzích

Týden do 1. prosince na evropských trzích

Týden do 1. prosince na pražské burze

Pražská burza za růstem v Evropě zaostávala, index PX si připsal jen 0,2 % na 1 390 bodů. Nejlepší výkonnost předvedly akcie Erste Group Bank (+2,4 %), které se vezly na vlně pozitivní nálady v sektoru v Evropě a připsaly si třetí týdenní růst v řadě. Nedařilo se naopak akciím Photon Energy (-4,6 %), a to navzdory oznámenému novému kontraktu na provozování a údržbu fotovoltaických elektráren v Polsku. "Na akcie stále doléhají špatné výsledky hospodaření za třetí kvartál a snížení celoročního výhledu z poloviny listopadu," poznamenal analytik Pavel Ryska z J&T Banky.

Provozní data za prvních devět měsíců roku zveřejnila pojišťovna VIG. Hrubé předepsané pojistné vzrostlo o 11,4 % na 10,6 miliardy eur. Za růstem stál pozitivní vývoj ve všech segmentech i regionech. Management zároveň upřesnil, že očekává celoroční zisk před zdaněním na horním okraji výhledu (700-750 milionů eur). Společnost v týdnu také upravila dividendovou politiku, když stanovila, že dividenda bude vždy minimálně na úrovni té z předchozího roku. Akcie VIG za celý týden mírně ztrácely (-0,6 %).

Představenstvo americké společnosti Vista Outdoor odmítlo návrh Colt CZ Group na spojení obou firem s tím, že návrh podhodnocuje společnost, není dostatečně konkrétní v podmínkách spojení a také podceňuje potenciál rozdělení firmy na segmenty Sporting Products a Outdoor Products, s nímž počítá dohoda s českým zbrojařem CSG. Podporou pro akcie Coltu ovšem byla zpráva, že majoritní akcionář Colt CZ Group René Holeček koupil na pražské burze 89 tisíc akcií společnosti v celkovém objemu téměř 48 milionů Kč. Akcie společnosti přešly tyto zprávy bez výraznější reakce (za týden -0,2 %).

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,7 %, mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt nižší o 0,5 %. "Německý deník Bild nedávno označil naši zemi za nemocného muže Evropy, samotné Německo na tom ale není o mnoho lépe. V zemi roste počet krachujících podniků a HDP Německa se v celém letošním roce podle odhadů sníží o 0,4 %. Problémy Česka navíc ve velkém pramení z navázanosti na německou ekonomiku. Čechy naštěstí může těšit alespoň nejnižší nezaměstnanost v EU," poznamenal Luňáček.

Česká národní banka zmírnila pravidla pro poskytování hypoték. Od ledna již banky nebudou muset uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI). Od ČNB je to ale smíšený signál. Na jednu stranu to umožní více žadatelům dosáhnout na hypotéku, na stranu druhou ale mizí ochranný mechanismus, který zabraňoval nadměrnému zadlužení žadatelů. Častěji tak hrozí, že lidé nebudou schopni hypotéku splácet.

Výhled

V příštím týdnu se nekonají zasedání hlavních centrálních bank a také výsledková sezóna na obou stranách Atlantiku již prakticky skončila, a tak se pozornost investorů bude upírat zejména na makrodata v čele se změnou počtu pracovních míst v USA. Trh očekává za listopad přírůstek 200 tisíc pracovních míst poté, co říjnových 150 tisíc bylo pod odhady analytiků a naznačilo možné zpomalování americké ekonomiky.

"Zejména riziková aktiva (akcie) mohou na zprávu reagovat velice citlivě, neboť jejich dobrá výkonnost v posledních týdnech byla zčásti založena na očekávání poklesu úrokových sazeb v USA v příštím roce. Silný výsledek zaměstnanosti a zároveň rychlý růst mezd by mohly vyvolat jestřábí reakci Fedu a znamenat možné narušení optimistického scénáře s negativním dopadem na ceny akcií. Naopak mírně slabší číslo by podpořilo scénář snižování sazeb a mohlo prodloužit růstovou sérii," uvedl Pavel Ryska z J&T Banky.

"Uplynulých pět obchodních dní vydržel index S&P 500 v rozpětí jednoho procenta. Týdenní svíčka je popáté v řadě zelená, růst nicméně citelně zpomalil (+0,77 %). Úzké obchodní rozpětí posledního týdne znamená, že se supporty ani rezistence na grafu indexu S&P 500 nemění. K nejbližší rezistenci na 4 610 (intradenní letošní vrchol) indexu chybí jen 0,35 %. Následuje rezistence na historickém maximu okolo 4 800 z přelomu let 2021 a 2022. Pokud ještě letos dojde ke korekci, index S&P 500 by mohl zaplnit cenový odskok na 4 400. Ze současné úrovně by se jednalo o pokles o zhruba 3,5 %. Taková korekce by nicméně nezměnila býčí nastavení grafu," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

"Listopad byl pro americké akcie mimořádně úspěšný měsíc, index S&P 500 si připsal bezmála 9% zisk. Tím se vrátil těsně pod letošní intradenní maxima z přelomu července a srpna. Páteční růst přiblížil zisk v roce 2023 k 20 %. Wall Street začala chrlit odhady růstu indexu S&P 500 pro příští rok na úrovně začínající pětkou, výhledy na tak dlouhé období je ale potřeba brát s rezervou," doplnil Košťál.

Hospodářské výsledky v týdnu zveřejňují některé významné společnosti, které mají svá fiskální čtvrtletí posunutá oproti těm kalendářním. V USA to budou například J.M. Smucker, Campbell Soup, Brown-Forman, GameStop, Dollar General nebo Broadcom, v Evropě se přidá například TUI a v Asii automobilka NIO.

Z makroekonomických dat budou vedle americké zaměstnanosti sledované v pondělí průmyslové zakázky v USA a v Česku údaje o vývoji mezd ve třetím čtvrtletí, v úterý index nákupních manažerů ISM ve službách v USA a obdobné indexy v Číně i dalších zemích. Ve středu zaujmou průmyslové zakázky v Německu nebo české maloobchodní tržby, ve čtvrtek německá průmyslová výroba, čínská obchodní bilance a v Česku průmyslová a stavební výroba a také obchodní bilance. V pátek pak vedle dat z trhu práce v USA zaujme také předběžný index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity a v Česku vyjdou údaje o nezaměstnanosti.

"Týden zahájí bankéři z ČNB často zmiňovaný vývoj mezd v Česku. Ten podle nás ukáže na mezičtvrtletní pokles reálné mzdy, když nominální mzda vzrostla o 6,7 % meziročně po 7,7 % ve 2Q2023. Kupní síla českých domácností se tak podle našeho odhadu zatím neobnovuje. Další v Česku zveřejněná data by ale měla ukázat na posílení domácí ekonomiky při vstupu do závěrečného letošního čtvrtletí. Meziměsíčně v říjnu vzrostly jak maloobchodní tržby bez aut, tak průmyslová produkce. Klíčový údaj z amerického trhu práce v závěru týdne v podobě listopadové tvorby pracovních míst mimo zemědělství podle nás ukáže na silný přírůstek, který bude zčásti pozitivně ovlivněn ukončením stávek," uvedl Kevin Tran Nguyen, ekonom z Komerční banky.

Makroekonomický kalendář

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Vývoj mezd v Česku za 3Q2023 podle nás ukáže na mezičtvrtletní pokles reálné mzdy, což by mělo korespondovat se snížením spotřeby domácností ve třetím čtvrtletí. Odhadujeme, že průměrná nominální mzda meziročně vzrostla o 6,7 % po 7,7 % ve 2Q2023. Zpomalí podle nás i mezičtvrtletní mzdová dynamika, a to na +0,6 % po 1,1 %. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny v 3Q2023 mezičtvrtletně vzrostly o 0,9 %, kupní síla průměrné mzdy by se tak podle našeho odhadu snížila o 0,3 %. Úrovňově tak byla průměrná reálná mzda stále poblíž hladiny z druhé poloviny roku 2017. To jde ruku v ruce s pokračujícím útlumem domácí poptávky. Mezičtvrtletní růst reálných mezd by se však s pokračujícím odezníváním inflace měl podle našeho odhadu obnovit (stejně jako růst HDP) již ve čtvrtém čtvrtletí a pokračovat i v příštím roce. Ziskovost firem zůstává solidní a nezaměstnanost nízká. Zaměstnanci v tomto prostředí pravděpodobně budou požadovat kompenzaci hlubokého propadu kupní síly svých výdělků. Riziko naší poslední prognózy letošního růstu nominálních mezd v průměru o 7,7 % je však vychýleno dolů. I celoroční pokles reálných mezd by proto mohl být výraznější než o 2,5 %. Z pohledu ČNB, která v poslední predikci předpokládá růst průměrné nominální mzdy ve 3Q2023 o 7 % meziročně, tedy očekáváme negativní překvapení. Mzdová čísla tak zřejmě naváží na revidovaný údaj HDP za 3Q2023, který rovněž zaostal za prognózou ČNB, což by mohlo přiživit tržní spekulace na snížení úrokových sazeb již na prosincovém zasedání centrální banky.
• Ostatní česká data by měla ukázat, že ekonomická aktivita po výrazném poklesu ve třetím čtvrtletí zesílila. Maloobchodní tržby bez aut po poklesech v předcházejících dvou měsících podle nás v říjnu vzrostly o 1,0 % meziměsíčně. I tak však zůstávají výrazně utlumené, což odráží nízkou spotřebu domácností a slabý mzdový růst, který nestačí obnovovat spotřebitelskou kupní sílu. Průmyslová produkce podle nás v říjnu výrazně vzrostla (+3,5 % meziměsíčně) díky obnovení výroby aut vzhledem k odeznění problémů v subdodávkách, které ve 3Q2023 postihly tuzemské automobilky.
• V souladu s mírným zlepšením v předstihových indikátorech se podle nás i průmyslová produkce v eurozóně v říjnu zvýšila. V Německu meziměsíčně vzrostla o 0,4 % a ve Francii o 0,6 %, to však následuje výrazně negativní výkon ve 3Q2023. Průmysl podle nás ovšem k růstu HDP eurozóny v závěru roku přispěje jen minimálně. Obecně by růst HDP v posledním čtvrtletí měl být celkem slabý. Hlavním zdrojem růstu by měla být spotřeba domácností.
• Listopadový počet nových pracovních pozic v nezemědělském sektoru v USA bude zřejmě ovlivněn ukončením stávek. Očekáváme, že americká ekonomika v listopadu přidala 210 tisíc míst a bez zmíněného efektu 180 tisíc. Hodinové výdělky by měly meziměsíčně vzrůst o 0,4 % po +0,2 % v předchozích dvou měsících. I tento údaj by měl být ovlivněn vyššími platy v dotčených "stávkových" sektorech. Americký trh práce zůstává napjatý a jeho zatím pouze mírné ochlazení není příliš konzistentní s představami centrálních bankéřů a návratem inflace k 2% cíli. Výraznější ochlazení by mělo přijít až se začátkem roku 2024. Pokračující síla amerického trhu práce by však mohla zahýbat s tržními sázkami na snižování úrokových sazeb v příštím roce. Finanční trhy očekávají jeho začátek v květnu 2024 a následně do konce roku pokles sazeb o více než 100 bazických bodů.
• Polská centrální banka podle nás opět ponechá úrokové sazby beze změny. Očekáváme, že se tamní klíčová úroková sazba nezmění kvůli setrvačným inflačním tlakům. Z toho by měl těžit i polský zlotý, který se podle nás v příštím roce podívá pod 4,30 EUR/PLN.