Praha - Českou ekonomiku čeká v příštím roce oživení, hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,3 procenta. Hospodářství by měla nastartovat spotřeba domácností, kterým začne znovu růst disponibilní příjem po opadnutí inflační vlny. Růst spotřebitelských cen by měl příští rok zpomalit na 2,9 procenta z letošních 10,8 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

Letošní pokles HDP jde podle průzkumu na vrub razantnímu nárůstu životních nákladů, který snížil spotřebu domácností o 3,3 procenta. V příštím roce by se ale trend měl změnit. "Reálný disponibilní důchod domácností bude podpořen poklesem inflace, jejich reálná spotřeba by tak mohla vzrůst o 2,7 procenta. Dynamika vládní spotřeby by měla klesnout na 0,9 procenta, růst investic by však měl zrychlit na 2,6 procenta," tvrdí materiál. Meziročně by se měl snížit příspěvek čistého exportu k HDP, zejména kvůli větším dovozům v důsledku oživené spotřebitelské poptávky.

V dalších dvou letech by měl hospodářský růst dál zrychlit. V roce 2025 by měl dosáhnout 2,7 procenta, o rok později 2,5 procenta. Instituce očekávají další růst spotřeby domácností i vládních institucí, zvýší se také tvorba investic.

Příští rok by podle účastníků průzkumu mělo Česko překonat inflační šok posledních dvou let. "Vlivem odeznění nákladového šoku, normalizace dodavatelských řetězců a působení měnové politiky by inflace v roce 2024 měla dále klesnout na 2,9 procenta," uvádí dokument. Zároveň ale upozorňuje, že ve směru vyšší inflace bude příští rok působit očekávané oslabení koruny vůči euru i dolaru. V letech 2025 a 2026 by se inflace měla stabilizovat na úrovni dvou procent.

Díky opadnutí inflace by se příští rok měly reálné mzdy vrátit k růstu po dvou letech snižování. Instituce zapojené do průzkumu očekávají, že objem prostředků na mzdy a platy příští rok poroste o 6,4 procenta, tedy vyšším tempem než inflace. Rychleji než inflace by mzdy měly růst i v dalších dvou letech.

Míra nezaměstnanosti by se výrazně měnit neměla bez ohledu na letošní oslabení ekonomiky a očekávané oživení v nadcházejících letech. Bude se pohybovat mezi 2,7 a 2,8 procenta, tedy na současné úrovni.

Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky (ČNB), společnosti Akcenta CZ, Citibank, Banky Creditas, České bankovní asociace, České spořitelny, Deloitte ČR, Generali Investments CEE, Hospodářské komory ČR, Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Komerční banky, Raiffeisenbank a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Samotné ministerstvo financí v listopadové prognóze očekává, že HDP příští rok poroste o 1,9 procenta po letošním poklesu o 0,5 procenta. Inflace by se podle něj měla snížit na 3,3 procenta z letošních 10,8 procenta. Prognóza ČNB očekává příští rok růst HDP o 1,2 procenta po letošním poklesu 0,4 procenta, inflace by měla klesnout na 2,6 procenta z letošních 10,8 procenta.

Výsledky vybraných ukazatelů z průzkumu ministerstva financí (v procentech):

Zdroj: 56. Kolokvium - průzkum prognóz makroekonomického vývoje (ministerstvo financí, prosinec 2023)

ČR mzdy HDP inflace hospodářství výhled MF TABULKA