Ani OSN, ani Biden. Izrael od záměru zlikvidovat Hamás nic neodradí, prohlašuje Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael neustoupí od svého záměru zlikvidovat palestinské hnutí Hamás, i přes mezinárodní tlak. Toto prohlášení učinil během návštěvy věznice na jihu Izraele, kde armáda vyslýchá příslušníky Hamásu zadržené v Pásmu Gazy, den poté, co Organizace spojených národů (OSN) schválila rezoluci o okamžitém humanitárním příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem.

Šéf Hamásu Ismáíl Haníja ve svém televizním projevu uvedl, že jakékoli uspořádání v Pásmu Gazy bez účasti hnutí Hamás je "mylnou představou". Netanjahu dodal, že Izrael bude pokračovat v úsilí o likvidaci Hamásu bez ohledu na mezinárodní tlak.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen také potvrdil, že Izrael bude pokračovat ve válce proti Hamásu s nebo bez mezinárodní podpory. Tato prohlášení přicházejí po vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který konstatoval, že Izrael ztrácí mezinárodní podporu kvůli neustálemu bombardování Pásma Gazy.

Biden uvedl, že bezpečnost Izraele může spoléhat na Spojené státy, ale zároveň varoval, že Izrael ztrácí podporu v důsledku nevybíravých bombardování. Více než tři čtvrtiny 193členného Valného shromáždění navíc v úterý podpořily rezoluci OSN poté, co ji Spojené státy minulý týden na zasedání Rady bezpečnosti (RB) vetovaly. Česká republika spolu s dalšími 7 zeměmi hlasovala proti. 23 zemí se hlasování zdrželo, uvedla agentura Reuters

V polovině listopadu už schválila první a jediné usnesení k válce v Izraeli RB OSN. Ta požadovala "naléhavé a rozsáhlé humanitární přestávky a koridory po dostatečnou dobu" v konfliktu mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás v pásmu Gazy. Cílem těchto opatření je umožnit civilistům přístup k humanitární pomoci.

Šlo o první rezoluci RB OSN týkající se současného konfliktu. Izraelské ministerstvo zahraničí rezoluci odmítlo s argumentem, že není vhodné přijímat tato opatření, dokud Hamás drží rukojmí.

Patnáctičlenná Rada bezpečnosti překonala patovou situaci, kdy předtím čtyřikrát neúspěšně usilovala o přijetí rezoluce. Rezoluci, vypracovanou Maltou RB OSN přijala 12 hlasy přičemž tři stálí členové s právem veta - Spojené státy, Británie a Rusko - se zdrželi hlasování.

Doporučené články

Rada bezpečnosti dále vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích, kteří jsou drženi Hamásem a dalšími skupinami v Gaze, informovala agentura Reuters.

Podle Reuters se patová situace v RB OSN týkala zejména otázky, zda by měla rezoluce vyzvat k "humanitární přestávce" nebo k "příměří". Pauza je obecně považována za méně formální a kratší než příměří. Reuters uvádí, že USA podporují pauzu, zatímco Rusko prosazuje příměří.

Rada bezpečnosti OSN je od začátku konfliktu mezi Hamásem a Izraelem paralyzována vnitřními rozpory, zejména v případě Číny a Ruska, které preferují okamžité příměří, a USA, které volají po humanitárních přestávkách, ale jsou proti zmínkám o příměří, proti němuž se důrazně staví jejich spojenec Izrael.

Doporučené články

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan prohlásil, že rezoluce Rady bezpečnosti je "odtržená od reality" a kritizoval skutečnost, že RB OSN "neodsoudila, dokonce ani nezmínila, masakr spáchaný Hamásem 7. října". Rezoluce nesoudí akce Hamásu, který provedl brutální útok na Izrael 7. října.  

Mezi OSN a Izraelem panuje od začátku konfliktu spor ohledně přístupu k akcím Hamásu. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v Ženevě uvedl, že generální tajemník OSN António Guterres nesplňuje své povinnosti v dané funkci, zejména v souvislosti s nedostatečným odsouzením palestinského hnutí Hamás a jeho přílišnou blízkostí k Íránu. Informovala o tom agentura Reuters

Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Doporučené články

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda. 

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Benjamin Netanjahu Hamás

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.

včera

včera

včera

Turecká armáda (Turkish Army)

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

včera

raketový systém Patriot

Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.

včera

včera

Ilustrační foto

Jak se změní tepoty v příštích letech? To, co dnes máme za extrémní vedra, bude brzy chladné počasí

Evropa se nachází v těsném sevření klimatické krize, která má hluboké dopady na zdraví obyvatel, infrastrukturu a stabilitu celé společnosti. Nová zpráva o klimatu, nazvaná State of the UK Climate 2024, upozorňuje na dramatické změny, které za poslední desetiletí postihly Británii zemi, a varuje před důsledky pro každodenní život. Vědecká analýza, založená na datech z meteorologických stanic, ukazuje, že klimatické podmínky jsou dnes radikálně odlišné od těch, které panovaly před několika desítkami let. 

včera

Afghánistán, Kábul

Čtyři roky po odchod Američanů si Afghánci procházejí tristním obdobím. Reputaci zemi může zachránit důležitá surovina

Čtyři roky po stažení amerických a západních vojsk je Afghánistán pod tvrdou kontrolou Tálibánu. Režim omezuje práva žen, dusí svobodu slova a čelí hluboké humanitární krizi. Zemi ale zůstává jeden zásadní trumf, kterým jsou obrovské zásoby lithia. Právě tato strategická surovina by mohla Afghánistánu otevřít cestu k ekonomické obnově, pokud ji dokáže využít bez dalšího prohlubování závislosti na autoritářských velmocích.

včera

stíhačka A J10 čínské armády

Světový mírový řád je vážně ohrožen. Japonsko označilo tři viníky, kteří destabilizují pořádek

Japonsko se podle své poslední zprávy ministerstva obrany nachází v nejkomplexnějším a nejvážnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Hlavní hrozby pro mír a stabilitu v regionu, ale i na globální úrovni, podle Tokia přicházejí ze tří klíčových aktérů: Číny, Ruska a Severní Koreje, jejichž vojenské aktivity v Asii se stále více zintenzivňují.

včera

včera

Senioři, ilustrační foto

Do důchodu v 70 letech? Lidé se bouří, vláda se pohybuje na hraně

Německo čelí vážné výzvě: stárnoucí a stále nákladnější důchodový systém, který je neudržitelný. Politici v Berlíně o tomto problému vědí, ale kontroverzní návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let vzbudil vlnu protestů a hrozí destabilizací vládní koalice.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Co způsobí nová Trumpova cla? Většině ekonomik světa hrozí propad, USA se prohnou nejvíce

Globální obchodní systém čelí jedné změně za druhou v návaznosti na zmatečná administrativní rozhodnutí Donalda Trumpa o celních tarifech. Po oznámení 2. dubna 2025, že na všechny země budou uvaleny vzájemné celní tarify, následovalo několik zvratů. Po týdnu, kdy finanční trhy zažily značné turbulence, byly celní sazby zmírněny na 10 % pro většinu zboží. K 31. červenci však Trumpova administrativní rozhodnutí znovu zavedla a rozšířila politiku vzájemného zdanění, přičemž nové tarify mají vstoupit v platnost 7. srpna 2025.

včera

včera

včera

včera

4. srpna 2025 22:02

Show slavné kapely poznamenala tragédie. Policie hledá svědky

Velkolepý návrat legendární kapely Oasis má od víkendu i jednu smutnou stránku. Na sobotním koncertě v Londýně zemřel muž po pádu z výšky. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na informace od metropolitní policie. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy