Proč v zimě slavíme Štědrý den, když Vánoce připadají na 25. prosinec a Ježíš se narodil v jiném ročním období?
Ve většině zemí západního křesťanského světa, zejména v Evropě a v některých oblastech Severní Ameriky, se Vánoce tradičně slaví večer 24. prosince, tj. na Štědrý den, a pokračují až do 25. prosince. Proč je ale slavíme v zimě, když se Ježíš podle
V křesťanské tradici začíná nový liturgický den zpravidla večerem. Datum 24. prosince symbolizuje příchod Ježíše Krista na svět, a proto se začíná slavit již večer před oficiálním kalendářním dnem narození.
Datum 25. prosince bylo zvoleno církví v pozdním starověku. Neexistují přímé biblické důkazy o přesném datu narození Ježíše Krista. Historici se shodují na tom, že by se narodil pravděpodobně jinde, na jaře nebo v létě. Podle teologů pak možná na podzim.
Volba zimního období pro oslavu Vánoc je spojena s několika faktory, z nichž některé mají historické a symbolické pozadí. V antickém Římě se slavil slunovrat kolem 25. prosince. Církev zvolila toto datum pro Vánoce jako strategii, aby se křesťanské svátky integrovaly do existujících pohanských oslav a získaly tak větší přízeň a účast lidí.
Zimní období je ve většině zemí spojeno se skrápějícími dny a dlouhými nocemi. Volba této doby pro Vánoce byla spojena s touhou přinést světlo a radost do temnější části roku. Symbolika světla je důležitým prvkem vánočních oslav. Z hlediska teologie může být symbolika spojení narození Krista s příchodem světla. Ježíš je v křesťanské víře často vnímán jako světlo, které přichází do světa.
Datum 25. prosince bylo také vybráno tak, aby odpovídalo liturgickému roku církve. V tento den je také slaven svátek Nanebevstoupení Páně, což vytváří liturgickou spojitost mezi narozením a vzkříšením Ježíše Krista.
Témata: Vánoce
