Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy, žene ho před mezinárodní soud

Podle informací serveru Haaretz mají někteří izraelští činitelé obavy, že by Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) mohl obvinit Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. Jihoafrická republika se na ICJ obrátila v souvislosti s izraelským vojenským postupem v Gaze, kde zemřelo kolem 22 000 Palestinců. Izrael by tak mohl být vyzván k zastavení palby. Sám se přitom připravuje na jeden z nejvýznamnějších procesů v historii, v souvislosti s útokem militantů z Hamásu.

Server informuje o obavách bezpečnostních činitelů a státního zastupitelství a zmiňuje, že vysoce postavený izraelský právní expert varoval vedení izraelské armády před reálným nebezpečím vydání příkazu k zastavení palby. 

Pokud by ICJ rozhodl takto, existuje obava, že by to vedlo k izolaci Izraele a možným sankcím či bojkotu izraelských firem. Jihoafrická republika tvrdí, že Izrael v Gaze páchá genocidu a nezabývá se trestem těch, kteří k genocidě pobízejí. Zároveň je přesvědčena, že Izrael se dopouští válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Izrael ale tvrdí, že dodržuje mezinárodní právo. Kvůli vysokému počtu civilních obětí a blokádě dodávek vody, potravin a léků v Gaze je ale už několik týdnů terčem kritiky od mezinárodních organizací i spojenců.

Doporučené články

Expertka na mezinárodní právo Shelly Aviv Jeiniová z Haifské univerzity zdůrazňuje, že stížnost Jihoafrické republiky nelze brát na lehkou váhu. Prokázání genocidy vyžaduje dokázat záměr vyhladit určitou skupinu lidí a konkrétní činy, které tento záměr naplňují.

Jihoafrická republika tvrdí, že vyjádření vysoce postavených izraelských činitelů a veřejná atmosféra v Izraeli ukazují na záměr vymazat Gazu z mapy. Zároveň poukazuje na škody způsobené civilistům v Gaze a hlad, který trpí.

Další právnický expert Eliav Lieblich z Telavivské univerzity uznává, že extremistická vyjádření vysoce postavených izraelských činitelů mohou být považována za důkaz záměru ublížit civilním obyvatelům Gazy. Nicméně zdůrazňuje, že pro Jihoafrickou republiku bude složité prokázat přímou souvislost mezi vyjádřeními politiků a vojenskými akcemi izraelské armády.

Na soud se chystá i Izrael

Izrael kromě odvetných útoků v enklávě také vyšetřuje masakr, který loni 7. října na jeho území spáchali palestinští militanti z hnutí Hamás a dalších skupin. Podle médií to může vést k jednomu z nejvýznamnějších soudních případů v poválečném období.

Izraelští vyšetřovatelé v současnosti provádějí rekonstrukci zmíněných událostí na základě zhruba 200.000 fotografií a videí, jakož i 2000 svědeckých výpovědí. Cílem je iniciovat předvedení zodpovědných před spravedlnost, jak uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ).

Izrael dosud identifikoval přibližně 800 civilistů zavražděných během útoků ze 7. října - včetně 37 nezletilých ve věku do 17 let, přičemž šest těchto obětí bylo méně než pět let, píše deník. Podle vedení forenzního centra prokázaly tomografické snímky obětí znaky mučení a poprav.

Forenzní důkazy, které novinám poskytli izraelští představitelé, mimo jiné prokázaly, že některé oběti byly upáleny zaživa.

Doporučené články

Bývalý náměstek izraelského generálního prokurátora Roi Sheindorf deníku uvedl, že Izrael ještě nikdy nečelil zločinům ani vyšetřování takového rozsahu. Palestinské militantní hnutí Hamás popřelo, že by jeho bojovníci zabíjeli děti a znásilňovaly ženy.

Podle novin to pravděpodobně bude nejvýznamnější proces v Izraeli od dob soudu s nacistickým zločinem Adolfem Eichmanem v roce 1961, který byl za svůj podíl na holocaustu oběsen. Byla to jediná soudní poprava, kterou Izrael dosud uskutečnil.

Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy, zaměřená na zničení palestinského hnutí Hamás, které zde má kontrolu nad přibližně 2,4 miliony obyvatel, si od 7. října vyžádala životy nejméně 21 822 Palestinců. Kromě toho bylo více než 56 451 lidí zraněno.

Konflikt zuří už téměř tři měsíce. Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Doporučené články

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda. 

Související

izraelská vlajka, ilustrační fotografie Komentář

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.
Letoun společnosti El Al přistál na letišti Ben Guriona poblíž Tel Avivu 18. června 2025.

Izrael uzavřel po útoku USA na Írán svůj vzdušný prostor

Po amerických útocích na tři íránská jaderná zařízení uzavřel Izrael v neděli ráno svůj vzdušný prostor. Letadla se Blízkému východu vyhýbají, desítky tisíc cestujících uvízly v zahraničí a roste obava z další eskalace konfliktu, který začal izraelskými údery 13. června.

Více souvisejících

Izrael Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) ICC (Mezinárodní trestní soud)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

včera

Jaká bude odveta Íránu? Hizballáh, Irák či Sýrie, Teherán může proti USA povolat spojence

Dnešní ráno v Jeruzalémě nezačalo obvyklým proslovem v hebrejštině. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu místo toho usedl za pultík a v angličtině se obrátil přímo na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému vysekl bezprecedentní poklonu. Důvodem bylo rozhodnutí Spojených států provést letecký útok na několik klíčových jaderných zařízení Íránu – vývoj, který může dramaticky změnit průběh probíhající války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy