Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nebude trvale okupovat Pásmo Gazy a nechce ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo. Premiér to uvedl v reakci na výzvy některých krajně pravicových politiků, kteří volají po rozšíření izraelských osad na okupovaných územích a podpoře palestinské emigrace.
Netanjahu v předvečer prvního jednání Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu o útocích v v Pásmu Gazy na síti X uvedl, že "Izrael v Pásmu Gazy bojuje s teroristy hnutí Hamás, ne s palestinskými civilisty."
"Konáme tak v plném souladu s mezinárodním právem. Naším cílem je zbavit Gazu teroristů a osvobodit naše rukojmí. Jakmile toho dosáhneme, Gaza může být demilitarizována a deradikalizována," dodal.
Několik izraelských představitelů včetně Netanjahua odmítá výzvy, podle kterých by v poválečném Pásmu Gazy měla vládnout reformovaná Palestinská autonomie. Ministr obrany Izraele Joav Gallant před nedávnem představil plán organizace moci v Pásmu Gazy po skončení války mezi Izraelem a hnutím Hamás. Podle tohoto plánu by měla být vláda v enklávě předána palestinským orgánům.
Gallant zdůraznil, že obyvatelé Gazy jsou Palestinci, a proto by odpovědnost za enklávu měla být přenesena na palestinské orgány, za předpokladu, že nebude docházet k nepřátelským činům či hrozbám vůči Izraeli.
Podle ministra bude válka pokračovat až do dosažení izraelských cílů, kterými jsou návrat rukojmích zajatých po začátku konfliktu, zničení hnutí Hamás a odstranění jakýchkoli vojenských hrozeb.
Po dosažení těchto cílů by měla začít nová fáze, během níž by Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy a již by nebyl vnímán jako bezpečnostní hrozba pro občany Izraele. Vládu v enklávě by převzaly palestinské instituce.
Izrael by si ponechal právo zasahovat na území Pásma Gazy, avšak nebyli by tam přítomni žádní izraelští civilisté.
Ministr národní bezpečnosti Izraele Itamar Ben Gvir v pondělí navrhoval návrat izraelských osadníků do Pásma Gazy a podpořil i emigraci obyvatel této enklávy. Podobné požadavky vyjádřil i ministr financí Bezalel Smotrič. Tyto požadavky byly odsouzeny jak arabskými státy, USA, tak Evropskou unií.
Palestinský premiér Muhammad Ištajja zdůraznil, že jakékoliv budoucí uspořádání musí zahrnovat politické řešení pro celou Palestinu, nikoliv pouze pro Pásmo Gazy. Vyjádřil též pochybnosti o tom, že by Izrael v blízké budoucnosti opustil tuto enklávu.
USA prosazují návrat kontroly nad Pásmem Gazy palestinské samosprávě, která má moc na západním břehu Jordánu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s tímto názorem však nesouhlasí.
Americký prezident Joe Biden už loni sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.
V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."
Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.
Netanjahu v reakci poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.
Netanjahu už dříve uvedl, že Izrael neplánuje tuto palestinskou enklávu opětovně okupovat. "Nesnažíme se vládnout v Gaze. Nesnažíme se ji okupovat, ale snažíme se poskytnout jí i nám lepší budoucnost," řekl podle médií.
Izraelský premiér také uvedl, že v pásmu Gazy bude muset vzniknout civilní vláda, a Izrael zajistí, aby už nedošlo k takovému útoku, jako byl ten ze 7. října. "Takže musíme mít důvěryhodné síly, které v případě potřeby vstoupí do Gazy a zabijí vrahy. Protože právě to zabrání opětovnému vzniku subjektu podobnému Hamásu," řekl Netanjahu.
Podle něj musí být Gaza být po válce demilitarizována, deradikalizována a nově vybudována. Představitelé USA ale tvrdí, že palestinská samospráva by se měla po válce vrátit k vládě také v Gazy.
Netanjahu naznačil, že Izrael bude zodpovědný za bezpečnost v Gaze, čímž si vysloužil nevoli ze strany Spojených států, které jsou jeho hlavním spojencem. Washington se totiž ve svých tvrzeních staví proti izraelské poválečné okupaci Gazy.
To, že jsou Spojené státy proti dlouhodobé okupaci pásma Gazy ze strany Izraele, uvedl před nedávnem mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Vedant Patel, informovala agentura Reuters.
"Náš názor je, že Palestinci musí být v popředí těchto rozhodnutí. Gaza je palestinským územím a zůstane palestinským územím," řekl mluvčí americké diplomacie. "Obecně řečeno, nepodporujeme novou okupaci Gazy a nepodporuje ji ani Izrael," dodal.
Izrael se stáhl z pásma Gazy v roce 2005 poté, co tam vládl od Šestidenní války v roce 1967. Hnutí Hamás získalo moc v této palestinské enklávě v roce 2007. Spojené státy podle Patela souhlasí s tím, že není cesta k "návratu ke statusu quo".
Dodal, že "Izrael a region musí být bezpečné a Gaza by už neměla a nemůže být základnou, ze které by se mohly podnikat teroristické útoky proti Izraelcům nebo komukoli jinému." Netanjahu ale míní, že po skončení války s Hamásem Izrael na neurčitý čas převezme celkovou odpovědnost za tamní bezpečnost.
"Pokud tuto bezpečnostní odpovědnost mít nebudeme, vypukne teror Hamásu v rozsahu, jaký si nedovedeme představit," dodal. Od roku 2007 Izrael uvalil na Pásmo Gazy blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží mezi územím a zahraničím.
Blokáda byla zdůvodňována jako bezpečnostní opatření, ale měla značný dopad na životní podmínky obyvatel Pásma Gazy. Byla kritizována za porušování lidských práv a humanitární krizi, která postihla civilní obyvatelstvo.
Izrael už dříve odmítl, že by měl zájem na tom obsadit a ovládat enklávu. Zároveň ale nehodlá podporovat tamní obyvatele, jak naznačil Netanjahu, když jim zakázal nadále pracovat v Izraeli. Podle agentury Reuters byly tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy vráceni zpět do palestinské enklávy.
Související

Nové návrhy příměří v Gaze. Hamás je ochoten souhlasit, Netanjahu vyjednává

Děti měly otevřené rány, šlapali jsme po mrtvých. Lékaři popisují horor v Gaze po náletech Izraele
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , Benjamin Netanjahu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Extraliga play off 2025: Pardubice ovládly úvodní zápas semifinále na ledě Hradce Králové
před 1 hodinou

Pomohla vůbec někomu Trumpova cla? První země se z nich opatrně raduje
před 2 hodinami

Rubio uklidňuje spojence: Trump není proti NATO. Jedna věc mu ale vadí
před 3 hodinami

Trump ustoupit odmítá, naopak chystá nová cla. Američany už teď vyjdou na tisíce dolarů
před 4 hodinami

Trump se přepočítal. Firmy navzdory clům nechtějí přesunout výrobu do USA, vadí jim zásadní překážka
před 5 hodinami

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům
před 6 hodinami

První vyjádření Trumpa od zavedení cel: Budeme silnější než kdy dřív. Musk mu bude coby poradce pomáhat
před 6 hodinami

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl
před 6 hodinami

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon
před 7 hodinami

Budapešť vystupuje z ICC. Orbán to ohlásil během návštěvy, při níž měli Maďaři zatknout Netanjahua
před 7 hodinami

Bílý dům žehlí tarifní skandál. Důvěřujte Trumpovi, snaží se uklidnit Wall Street
před 8 hodinami

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře
před 8 hodinami

Šikana, zásadní rána světové ekonomice.... Jak svět reaguje na Trumpova cla?
před 8 hodinami

Šílenství, které s ekonomikou nemá nic společného. Novinář odhalil, jak Trump vypočítal nová cla
před 9 hodinami

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu
před 9 hodinami

Černý den pro svět financí: Ropné trhy v propadu, hrozí globální zpomalení ekonomiky
před 9 hodinami

Obchodní válka eskaluje: Trumpovy tarify otřásají ekonomikami USA, Evropy i Velké Británie
před 10 hodinami

V USA začala platit cla na automobily. Nevyhnou se nikomu, připlatí si úplně všichni
před 10 hodinami

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč
před 11 hodinami
Dopady cel na český průmysl mohou být masivní, varuje Rafaj. Očekává se drastický pokles HDP Ameriky i Unie
Administrativa Donalda Trumpa oznámila zavedení nových cel, která mohou zásadně ovlivnit globální obchodní toky. Opatření vstoupí v platnost během dubna a zamíří na široké spektrum zboží dováženého do Spojených států. Podle odborníků a zástupců českého průmyslu jde o bezprecedentní krok, jehož důsledky mohou být pro českou exportní ekonomiku mimořádně tvrdé.
Zdroj: Jakub Jurek