Odvody za nezaměstnávání zdravotně znevýhodněných se změní podle přístupu firmy

V rámci novely zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrhy změn v oblasti příspěvku pro zaměstnavatele na chráněném pracovním trhu, ale i u odvodu do státního rozpočtu jakožto jedné z forem plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (osob se zdravotním postižením, OZP) na volném trhu práce.

• Kolik je v ČR osob se zdravotním znevýhodněním?
• Kdo je osoba se zdravotním znevýhodněním?
• Současné začleňování zaměstnanců na volný trh práce
• Návrh na odstupňování odvodu do státního rozpočtu

Kolik je v ČR osob se zdravotním znevýhodněním?

V České republice je přibližně 40 tisíc lidí se zdravotním znevýhodněním (postižením) v produktivním věku, z nichž zhruba 6 tisíc pracuje na chráněném trhu práce a dalších 6 tisíc je evidováno Úřadem práce ČR jako uchazeči o zaměstnání. Zbývajících zhruba 70 % z nich je zaměstnáno na volném trhu práce.

Chráněný trh práce se pak na rozdíl od volného vyznačuje tím, že zaměstnavatelé na něm zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením a zároveň také mají dohodu s Úřadem práce. Nicméně i zaměstnavatelé na volném pracovním trhu musí plnit určité povinnosti týkající se začleňování OZP.

Čtěte také: Pracovní možnosti u invalidních důchodců

Kdo je osoba se zdravotním znevýhodněním?

U osob se zdravotním znevýhodněním (postižením) je důležité vycházet ze zákonem stanovené definice, která říká, že tyto osoby mají na rozdíl od osob invalidních zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Jejich zdravotní stav může být v individuálních případech přezkoumán lékařem posudkové služby.

TIP: Přehled dávek pro osoby se zdravotním postižením

Zdroj: Shutterstock

Současné začleňování zaměstnanců na volný trh práce

Pokud má zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců, vzniká mu zákonná povinnost začlenit mezi své zaměstnance 4 % osob se zdravotním postižením. Tuto povinnost lze ale splnit kromě přímého zaměstnání OZP ještě dalšími dvěma způsoby.

Tím prvním je náhradní plnění, které spočívá např. v odebírání výrobků, služeb nebo zadávání zakázek zaměstnavatelům na chráněném pracovním trhu.

Druhá možnost, jak splnit svou povinnost, je odvod do státního rozpočtu. Tento odvod činí 2,5násobek průměrné měsíční mzdy za každou osobu se zdravotním postižením, kterou firma měla zaměstnat.

Čtěte také: Příspěvek na zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením

Návrh na odstupňování odvodu do státního rozpočtu

Všechny tři zmíněné způsoby splnění povinnosti jsou považovány za rovnocenné a mohou být kombinovány. Ale vzhledem k tomu, že MPSV usiluje o větší začlenění osob se zdravotním znevýhodněním na volný trh práce, v návrhu změny zákona připravilo zpřísnění odvodu do státního rozpočtu na základě odstupňování. Nově by se plnění povinnosti odvodem mělo odvíjet od toho, do jaké míry zaměstnavatel splní svou povinnost. Pokud

• zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň ze 3 % přímým zaměstnáváním, bude odvádět 1násobek průměrné mzdy,
• zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň z 1 % přímým zaměstnáváním, bude odvádět 2násobek průměrné mzdy,
• zaměstnavatel splní povinný podíl méně než z 1 % přímým zaměstnáváním, bude odvádět 3,5násobek průměrné mzdy.

Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka zpřísnění odvodu obhajuje snahou motivovat zaměstnavatele k přímému zaměstnávání lidí s handicapem. Dále také dodává, že pro většinu zaměstnavatelů, kteří mají povinnost podílet se na povinném začleňování OZP, půjde o pozitivní změnu, protože pro ně dojde ke snížení odvodu do státního rozpočtu.

Přibližně 29 % zaměstnavatelů bude odvádět státu více finančních prostředků, nebo v ideálním případě začne více přímo zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Čtěte také: Jak mohou na dani z příjmů ušetřit držitelé průkazu ZTP/P?