Nio: ET5, EL6 a ET7 – Ucelená nabídka

Předloni jen jedno SUV, ovšem loni na COTY testování v Dánsku Nio přivezlo hned šest vozů čtyř modelů. 

Akciová společnost Nio byla založena (jako NextEV) před necelými deseti lety v Šanghaji a od té doby představila kromě několika studií i desítku sério­vých modelů. Specializuje se výhradně na vývoj a výrobu elektromobilů různých kategorií s lehce prémiovým nádechem, od poměrně kompaktního ET5 po supersport EP9 s největší rychlostí 313 km/h a dojezdem 427 km. Prvním evropským trhem, kam značka Nio zamířila, se stalo v září roku 2021 Norsko. O rok později oznámila expanzi do Německa, Nizozemí, Dánska a Švédska. Za první pololetí 2023 oficiálně v Evropě dodali 832 nových vozidel, ale mohlo by jich být ve skutečnosti až trojnásobně více, protože zde Nio preferuje pronájem před prodejem. Letos v srpnu přitom sám spoluzakladatel a prezident Nia Qin Lihong konstatoval, že rozšiřování po Evropě jde poněkud pomaleji, než mysleli. Všechno souvisí s největším trumfem, který elektromobily Nio mají: nejen že je lze nabíjet z běžných stanic, ale všechny nabízejí možnost akumulátory měnit na specializovaných, plně automatizovaných stanicích. Kolik výrobců to slibovalo, ale teprve u Nia se do toho opravdu pustili! Stačí do aplikace zadat, kdy a k jaké stanici přijedete, a – jak jsme si v Dánsku ověřili – odjíždíte z ní do tří minut s plným nabitím. V měsíčním paušálu pronájmu si můžete zvolit počet takových výměn za měsíc, jež přijdou vhod zejména při potřebě rychlého přesunu na dlouhé vzdálenosti. Výstavba těchto stanic je v plném proudu, a třeba v Dánsku jich již teď mají šest, často však jejich kolaudace naráží na náročné schvalovací procesy.

Foto: Jiří Duchoň

Předloni jsme v Tannisu zkoušeli velké SUV Nio ES8 (viz AR 11/’22) a loni jsme tam testovali již čtyři nové modely. Všechny nabídly dvoumotorový pohon všech kol a velké, standardizované 100kWh akumulátory zajišťující suverénní dojezd. Jen pro ET5 je k mání i menší 75kWh, a v průběhu příštího roku přibude alternativa v podobě akumulátoru s kapacitou 150 kWh (v Číně jej vyrábějí již několik let).

Základní ET5 je úhledný a nízký sedan, prodávaný v přepočtu za celkem odvážných téměř 1,5 mil. Kč. Materiály a jejich zpracování jsou velmi dobré, ale na evropské prémiové vozy zatím nestačí. Pracoviště řidiče je střízlivé, nicméně na rozdíl třeba od Tesel si po usednutí za volant nepřipadáte jako po návštěvě nočního zloděje. ET5 navíc vyniká velmi přehledným a nápaditým dojmem. Jízda je znamenitým zážitkem, vůz je komfortní, ovladatelný, skvěle odhlučněný a příliš se nenaklání. Řízení je však velice nepřesné a odtažité. Páčky před volantem mají nepříjemnou hranu (všechny ostatní vozy měly páčky jiné…). Asistentka Nomi sekýruje za každou nepozornost, ale v Číně prý mají rádi, když na ně někdo ve voze mluví. Výdechy v palubní desce jsou decentně ukryté v průběžné štěrbině, na druhou stranu jen těžko je nastavíte tak, aby vám nefoukaly přímo na ruce. A to fyzicky neuděláte: jen přes rozhovor s Nomi nebo tablet na středu palubní desky. Obkladové materiály evropskému nosu trochu páchnou. Vzadu se sedí s koleny pod bradami a ve středovém zpětném zrcátku nic nevidíte kvůli úzkému zadnímu oknu (u kombi ET5 Touring je to nepatrně lepší). Více než pět metrů dlouhý velký sedan ET7 je na tom v tomto ohledu stejně mizerně, jinak však nabízí ohromný a luxusní interiér. Stejně jako všechna ostatní Nia postrádá obvyklou schránku před spolujezdcem, trůní tam prý část výkonové elektroniky a její úlohu přebírá schránka ve středové konzole. ET7 je poněkud houpavější a naklání se. Bezrámová dveřní skla jsou efektní. Stejně jako ET7, i SUV EL6 (mimo Evropu známé jako ES6) nabízí elektrické dovírání dveří, k tomu však i vzdušný interiér a elektricky nastavitelný sklon opěradel zadních sedadel.

Foto: Jiří Duchoň

Zkoušky Tannistesten 2023

Losí test
V Dánsku jsme zkouškám na letišti v Sindalu podrobili všechny tři vozy, a všechny dopadly dobře. Nejmenší ET5 obouval pneumatiky Pirelli P Zero o rozměru 245/40 R20 a v extrémních situacích se projevila „přeposilovanost“ řízení, kdy řidič postrádal jakoukoli vazbu s předními koly. To se projevilo již při nájezdu z 68 km/h, ale vůz jako celek se choval velmi dobře ještě z nájezdu 78 km/h. Osudnou mu byla teprve rychlost 84 km/h, kdy se v nedotáčivém smyku nedokázal vrátit do pruhu. Velmi slušně si vedlo i SUV EL6 na pneumatikách Goodyear Eagle F1 s rozměry 255/50 R20. Náklony dané vyšší stavbou koriguje precizně nastavený ESP, jenž umožnil vozu projet trasu vyhýbacího manévru i ze 75 km/h. 79 km/h však již bylo na automobil příliš a ani ESP nepotlačil nedotáčivost ve třetí zatáčce. Neztratil se ani sedan ET7, největší a nejtěžší z trojice, obouvající pneumatiky Pirelli P Zero o rozměrech 255/40 R21. Měkčí podvozek vedl k větším náklonům karoserie, na druhou stranu ani při nájezdu ze 72 km/h nebylo třeba zásahu ESP. Ze 75 km/h už stabilizace zasahovala a vůz díky jejím střídmým vstupům zůstával ovladatelným. Nedotáčivost jej z trati poslala až při rychlosti 79 km/h.

Převzato z časopisu

Fotogalerie