Berlín/Brusel - Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Na základně cenově a kalendářně očištěných dat to oznámil Spolkový statistický úřad. Propad výkonu ekonomiky je v souladu s očekáváním analytiků, které oslovila agentura Reuters. Statistici rovněž uvedli, že meziroční pokles HDP v loňském posledním kvartálu činil podle cenově a kalendářně přepočtených údajů 0,2 procenta.

"Německé hospodářství v prvních třech čtvrtletích spíše stagnovalo, ve čtvrtém kvartálu 2023 hospodářský výkon klesl," konstatoval statistický úřad. Podle zpřesněných dat se HDP v prvním čtvrtletí mezikvartálně zvýšil o 0,1 procenta, ve druhém a třetím čtvrtletí vývoj stagnoval. Statistici k závěrečnému čtvrtletí loňského roku uvedli, že proti předchozím třem měsícům výrazně klesly investice do staveb a vybavení.

Už v polovině ledna šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová v rychlém odhadu oznámila, že HDP Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí snížil o 0,3 procenta.

Na základě revize dat za třetí čtvrtletí se Německo, které je největší ekonomikou v Evropě a klíčovým partnerem českých firem, prozatím vyhnulo takzvané technické recesi. Ta se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.

Německo ale podle analytiků nyní k technické recesi míří. Ekonomický institut Ifo dnes oznámil, že v prvním letošním čtvrtletí očekává pokles HDP o 0,2 procenta. Hlavní prognostik institutu Ifo Timo Wollmershäuser k tomu uvedl, že firmy ve všech sektorech trápí pokles objednávek.

"Ekonomiku navíc zatěžuje řada mimořádných faktorů. K nim se počítají vysoká nemocnost, stávky v železniční společnosti Deutsche Bahn a mimořádně chladný leden s přívaly sněhu. V soukromé spotřebě jsou ale znatelné první záblesky zlepšení," řekl Wollmershäuser.

Kvůli nepříznivé hospodářské situaci Ifo opakovaně snižuje výhled na letošní rok. Nyní institut očekává růst hrubého domácího produktu o 0,7 procenta, zatímco ještě v prosinci předpokládal růst o 0,9 procenta a v září o 1,4 procenta.

Ekonomika EU ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala, o čtvrtletí dříve klesla

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovala, zaznamenala tak mírné zlepšení proti předchozímu čtvrtletí, kdy o 0,1 procenta klesla. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Meziročně pak HDP vykázal růst o 0,2 procenta po stagnaci ve třetím čtvrtletí.

V zemích eurozóny hospodářství za čtvrté čtvrtletí rovněž stagnovalo, zatímco ve třetím čtvrtletí se HDP snížil o 0,1 procenta. Meziročně pak ekonomika zemí platících eurem vzrostla o 0,1 procenta po stagnaci v předchozím tříměsíčním období.

Hospodářství sedmadvaceti zemí EU loni dusily vysoké úrokové sazby, jimiž Evropská centrální banka (ECB) i centrální banky zemí stojících mimo eurozónu přistoupily ve snaze bojovat s vysokou inflací. Ta byla zejména kvůli drahým energiím v některých zemích rekordní v novodobé historii. Omezení úvěrové aktivity ochromilo investice a mělo nepříznivé dopady i na výdaje firem a domácností.

Analytici podle agentury Bloomberg očekávali, že eurozóna vykáže za čtvrté čtvrtletí proti předchozím třem měsícům pokles o 0,1 procenta.

Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, ve třetím čtvrtletí naopak o 0,6 procenta klesla. Meziročně pak ve čtvrtém čtvrtletí vykázala pokles o 0,2 procenta proti meziročnímu poklesu o 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí.

Za celý loňský rok ekonomika eurozóny i celé EU vykázala podle sezonně a kalendářně upravených dat růst o 0,5 procenta, odhaduje Eurostat. Jeho rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat. Evropská komise (EK) ve své podzimní prognóze předpokládala, že eurozóna za celý loňský rok vykáže růst o 0,6 procenta.

Z jednotlivých členských zemí, za které už jsou údaje k dispozici, si nejlépe vedlo Portugalsko. Jeho ekonomika zaznamenala růst proti třetímu čtvrtletí o 0,8 procenta. Za ním je Španělsko s růstem o 0,6 procenta a pak Belgie s Lotyšskem, jejichž ekonomiky vzrostly shodně o 0,4 procenta. Portugalsku a Španělsku významně pomáhá cestovní ruch.

Naopak nejhůře si ve čtvrtém čtvrtletí vedlo Irsko, kde ekonomika zaznamenala pokles o 0,7 procenta, a pak Německo s Litvou, kde se HDP snížil shodně o 0,3 procenta. V případě Německa, které má největší ekonomiku v Evropě, podle analytiků zapůsobily problémy v průmyslu a související vysoké ceny energií.

Evropská komise má na polovinu února naplánované zveřejnění makroekonomické prognózy na letošní rok. Dosud čekala, že ekonomika eurozóny vzroste o 1,2 procenta, eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni ale tento měsíc varoval, že kvůli vyššímu geopolitickému napětí, k němuž nyní přispívá i válka na Blízkém východě, se vyhlídky zhoršují.

Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici:

(mezičtvrtletně podle sezonně přepočtených údajů)

Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici:

(meziročně podle sezonně přepočtených údajů)

Zdroj: Eurostat

Německo EU HDP 4.čtvrtletí FLEŠ