Začátek roku 1929 byl velmi mrazivý. To nejhorší přišlo v únoru toho roku, tedy přesně před 95 lety. Teploty tehdy klesly až pod 40 stupňů pod nulou, hluboko pod bodem mrazu se držely až do konce března. Krutá zima způsobila kalamitu, zastavila se doprava, nebylo čím topit, lidé umrzali na ulicích, zvířata umírala v lesích i v chlévech.
Extrémní počasí
Tak krutou zimu nikdo nečekal. Dvacátá léta minulého století se nesla ve znamení teplých zim. Počátkem roku 1929 ovšem napadlo velké množství sněhu a teploty klesly hluboko pod bod mrazu. Dlouho se neoteplovalo, sněžení neustávalo. Nejhůře zima projevila svou sílu v únoru – to padalo nejvíce sněhu i teplotních rekordů. Nejchladněji bylo, a to vůbec za celou dobu měření teplot v dějinách, dne 11. února 1929 ve Stecherově mlýně u Litvínovic na Českobudějovicku (tehdejší měřící meteorologické stanici), kde se naměřilo přesně 42,2 stupně pod nulou! Během února také neustále přibývalo sněhu. I v Praze ho napadlo přes 30 centimetrů, v jednu chvíli zde dokonce ležela sněhová pokrývka o mocnosti 45 centimetrů. Na horách bylo sněhu pochopitelně ještě mnohem víc, někteří doboví kronikáři se zmiňovali až o 4 metrech sněhu. Toho neubývalo po dlouhé týdny, stejně jako mráz vydržel až do konce března.
Kalamitní stav
Extrémně chladné počasí s sebou přineslo mnohé komplikace. Každodenní život všech občanů se změnil. Uhlí zamrzlo, nebylo čím topit. Zamrzaly i vodovody a plynovody, praskaly okapy a střechy na domech, koleje na železnici. Dne 10. února 1929 kvůli tomu vykolejil rychlík mezi Brnem a Přerovem. Další vlaky nabíraly mnohahodinová zpoždění, některé nevyjely vůbec. Železničáři odpadávali jeden po druhém. Buď onemocněli chřipkou, nebo si léčili omrzliny. Přerušeno bylo dopravní i telefonické spojení, některá místa v republice zůstala zcela odříznuta od okolního světa. Zejména horské oblasti zapadly sněhem tak, že se zde lidé z domů i vesnic museli prakticky vyhrabat. Ministerstvo školství nařídilo na několik týdnů uzavřít školy. Nejenom, že ve školních budovách chybělo topivo, ale děti se do nich většinou ani nemohly dostat, protože přístupové cesty pokryly hluboké závěje.
Umírali lidé i zvířata
Krutá zima si v prvních třech měsících roku 1929 vyžádala mnohé lidské i zvířecí životy. Dobové noviny i kroniky se zmiňují o konkrétních lidských i zvířecích obětech mrazu. Zemřelo několik železničářů, kteří se snažili obnovit provoz na tratích. Někteří z nich byli nalezeni zmrzlí a zapadlí pod hromadou sněhu až po několika dnech. Na Českobudějovicku přinesl denní tisk zprávu o jednom muži, který umrzl ve svém domě, a to sedící u stolu. Tak ho našli sousedé jako kus ledu a nemohli ho ani odlepit od nábytku. Z Choceňska pochází zpráva o umrzlém obuvníkovi, který šel v noci z hasičského plesu, ovšem domů už nedorazil. Druhý den byl nalezen umrzlý ve sněhové závěji. V Olomouci byl zaznamenán případ umrzlého vojáka stojícího přes noc na stráži, z Opavy se dochovalo hlášení o zmrzlém miminku v kočárku.
V novinách se objevovaly i články o zmrzlých dětech, které většinou zabila zima, když šly do školy nebo z ní. Ti školáci, kteří měli štěstí, utrpěli jenom omrzliny. Za jediný den v únoru 1929 bylo kupříkladu v brněnské nemocnici ošetřeno hned 65 žáků, kteří omrzli ráno cestou do školy. Omrzliny trápily také již zmíněné železničáře, ale i dělníky a další pracovníky trávící čas venku. Jako ochrana proti mrazu se tak zavedla zvláštní chránítka na uši, o nichž informuje několik dobových novin, a to často s dovětkem, že tato chránítka velice rychle mizí z pultů obchodů. Z Prahy ze dne 6. února 1929 pochází zpráva o velkém počtu pacientů ošetřovaných na místní klinice kvůli omrzlým uším – za den jich bylo pětadvacet.
Mráz trápil kromě lidí také zvířata. V lesích a na polích myslivci každým dnem počítali zmrzlé kusy divoké zvěře. Zvířata umírala chladem, ale také hladem, protože jim zamrzl zdroj potravy i vody. Mráz zabíjel především drobné ptactvo, dle dobových kronikářů „ptáci padali mrtví z nebe“. V novinách se zase psalo, že za jediný den se v Praze nasbírala plná nůše zmrzlých ptáků. Zmrzal také dobytek v chlévech, i domácímu zvířectvu neměli lidé co dát k snědku, zamrzlo jim totiž uskladněné krmivo.
Mrazy polevily až na konci března 1929. Ovšem lidé se záhy museli vypořádat s dalším problémem, a to neúrodou způsobenou právě dlouhou a krutou zimou.
Související
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
Předpověď počasí na státní svátek: Středa bude nejchladnějším dnem týdne
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
před 2 hodinami
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno před 2 hodinami
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
před 3 hodinami
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
před 3 hodinami
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
před 4 hodinami
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
před 4 hodinami
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
před 4 hodinami
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
před 5 hodinami
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
před 6 hodinami
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
před 7 hodinami
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
před 8 hodinami
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
před 8 hodinami
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
před 9 hodinami
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
před 9 hodinami
Australská policie zastřelila 16letého chlapce. Pobodal muže v Perthu
před 9 hodinami
V Gaze vládne plnohodnotný hladomor, tvrdí šéfka Světového potravinového programu
před 9 hodinami
Ukrajinské jednotky sestřelily bitevník Su-25, prohlásil Zelenskyj
před 10 hodinami
USA pomohou Ukrajině v roce 2025 znovu zaútočit a vytlačit Rusy z okupovaných území, oznámil Sullivan
před 10 hodinami
Záhada imploze ponorky Titan. Nová studie naznačuje, proč došlo k tragédii
před 10 hodinami
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.
Zdroj: Petr Nutil