Spojené státy ohlásily přes pět set nových sankcí proti Rusku, zahrnují i platební systém Mir

Bílý dům před druhým výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu oznámil přes pět set nových sankcí proti Moskvě. Jsou zaměřené na jednotlivce zapojené do věznění zemřelého opozičníka Alexeje Navalného, proti ruskému finančnímu a obrannému sektoru nebo proti sítím, které „na několika kontinentech“ pomáhají obcházet již platné sankce. Spojené státy podle prohlášení prezidenta Joea Bidena rovněž uvalují vývozní omezení na téměř stovku subjektů, které zvnějšku podporují ruské válečné snažení. Také členské státy EU v pátek definitivně schválily svůj třináctý balík sankcí proti Rusku.

Vývozní cla de facto znamenají, že americké firmy podle pravidel ministerstva obchodu sankcionovaným společnostem nebudou moci nic prodávat, vysvětluje agentura Reuters, podle níž se nové sankce týkají 93 subjektů, z toho 63 z Ruska, 16 z Turecka, osmi z Číny, čtyř ze Spojených arabských emirátů a dalších z Kyrgyzstánu, Indie a Jižní Koreje.

Mezi pěti stovkami sankcionovanými subjekty je podle prohlášení amerického ministerstva financí rovněž platební systém Mir, ruský ekvivalent služeb Visa nebo MasterCard. Mir podle Washingtonu Rusku „pomáhá budovat finanční infrastrukturu, pomocí níž se vyhýbá sankcím a obnovuje zpřetrhané vazby s mezinárodním finančním systémem“.

Putin se přepočítal, řekl Biden

„Před dvěma lety se (ruský prezident Vladimir) Putin pokusil smazat Ukrajinu z mapy světa. Pokud nezaplatí za smrt a zkázu, které šíří, bude pokračovat,“ prohlásil Biden. „Putin věřil, že může snadno zlomit vůli a odhodlání svobodného národa. (...) O dva roky později ještě jasněji vidíme to, co jsme viděli už v první den (invaze): Putin se přepočítal,“ uvedl americký prezident.

Biden se ve čtvrtek v Kalifornii setkal s vdovou po Navalném Julijí a jejich dcerou Darjou. Při setkání podle agentury Reuters ocenil „mimořádnou odvahu“ opozičního předáka v boji proti korupci a za svobodné a demokratické Rusko. V pátečním prohlášení o uvalení nových sankcích Biden označil Navalného za „nejzarytějšího“ vůdce opozice vůči Putinovi.

Konkrétní jména společností nebo osob, kterých se sankce týkají, Bílý dům bezprostředně nezveřejnil.

„Už dva roky Ukrajinci pokračují v boji s nesmírnou odvahou. Ale dochází jim munice. Ukrajina potřebuje více dodávek ze Spojených států, aby nemusela ustupovat před neutichajícími ruskými útoky, které podporují zbraně a munice z Íránu a Severní Koreje,“ uvedl Biden. Přitom stejně jako mnohokrát v posledních několika měsících vyzval republikánskou většinu ve Sněmovně reprezentantů, aby urychleně podpořila zákon, který uvolní další peníze na vojenskou pomoc Ukrajině.

Kanadská opatření

Další sankce oznámila i Kanada, terčem je 153 subjektů a deset jednotlivců. Opatření, jež přichází před sobotním druhým výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, Ottawa koordinovala se Spojenými státy a Británií.

„Dnes vysíláme jasný vzkaz ruským představitelům a organizacím, které řídí: Stojíme na straně ukrajinského lidu, který statečně brání svá práva tváří v tvář Putinovým neoprávněným a agresivním krokům,“ uvedla kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Kanadské ministerstvo zahraničí v prohlášení oznámilo, že sankční opatření cílí na subjekty a jednotlivce, kteří podporují válku na Ukrajině finančně, logisticky a pomáhají dosavadní sankce obcházet. Na sankčním seznamu podle kanadské diplomacie přibyli vysocí představitelé soukromých a státních společností registrovaných v Rusku a na Kypru.

„Tyto sankce se zaměřují na oblasti, které ovlivňují schopnost ruské vlády pokračovat v nezákonné a neoprávněné invazi na Ukrajinu,“ uvedla kanadská diplomacie.

Země EU potvrdily další balík sankcí

Už třináctý balík sankcí potvrdily v pátek také členské země EU, obsahuje 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho „nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi“, uvedla Rada EU ve svém prohlášení.

„Dospěli jsme ke smutnému dvouletému výročí od chvíle, kdy Vladimir Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu, a Evropská unie neustává v tlaku na Rusko. Dnes dále zpřísňujeme opatření vůči ruskému vojenskému a obrannému sektoru, zaměřujeme se i na subjekty ve třetích zemích, které (Rusku) dodávají vybavení, a rovněž na osoby odpovědné za nezákonné deportace a vojenskou převýchovu ukrajinských dětí,“ uvedl v pátek šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Na sankčním balíku se zástupci zemí EU shodli již ve středu, od té doby ho členské státy schvalovaly takzvanou písemnou procedurou. Moskva uvedla, že nové sankce považuje za nelegální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz „všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech“, a podepsal v tomto směru příslušný exekutivní výnos. Cla vstoupí v platnost 2. dubna, dodal Trump v Bílém domě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina by učinila NATO silnější, řekl Zelenskyj

Největší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je členství v NATO, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve společném rozhovoru z Paříže, který vedli čtyři členové Evropské vysílací unie (EBU) v předvečer čtvrtečního mezinárodního summitu o Ukrajině, který pořádá francouzská vláda. Zelenskyj mluvil také o tom, že se ruský vůdce Vladimir Putin snaží narušit evropskou a americkou jednotu a v některých oblastech se mu to již podařilo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Při výcviku zemřeli v Litvě čtyři američtí vojáci

Čtyři američtí vojáci zemřeli v Litvě během vojenského výcviku, oznámil ve středu šéf NATO Mark Rutte. Agentury předtím informovaly, že se vojáci pohřešují.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Požáry v Jižní Koreji mají oběti a ničí staleté památky

Téměř tři desítky lidí zemřely při přírodních požárech, které sužují část Jižní Koreje, dalších devatenáct osob bylo zraněno. Agentury AP a Reuters požáry popisují jako jedny z nejhorších v historii země. Stanice BBC je označila za dosud nejsmrtelnější v Jižní Koreji. Jednou z obětí je pilot helikoptéry nasazené do boje s ohněm. Požáry se kvůli silnému větru a suchu od soboty šíří na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Istanbulské zastupitelstvo po zadržení Imamoglua zvolilo nového starostu

Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu, který ve funkci nahradí zadrženého Ekrema Imamoglua. Stal se jím jeho blízký spolupracovník Nuri Aslan. Podle tureckých médií ho vybrali zastupitelé za opoziční stranu CHP, která má ve sboru většinu. Zadržení Imamoglua opozice považuje za politicky motivované. Místo každodenních protestů plánuje demonstraci na sobotu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Předsedou slovenského parlamentu se stal Raši, opozice volbu zpochybnila

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po ohlášeném obnovení své většiny ve sněmovně ve středu prosadila do funkce předsedy parlamentu svého kandidáta – exministra investic, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho (Hlas). Opozice průběh tajné volby zpochybnila a příslušnou zápisnici nepodepsala. Vládní politici výtky v této záležitosti odmítli.
před 8 hhodinami
Načítání...