Izraelská armáda zabila v Pásmu Gazy přes 30 tisíc lidí, tvrdí Palestina

Počet palestinských obětí války v Pásmu Gazy od 7. října překročil 30.000. Oznámilo to v pátek ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládá palestinské militantní hnutí Hamás. 

Město Gaza a sever palestinské enklávy byly prvními cíli útoků izraelské armády v odvetě za útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém zahynulo téměř 1200 lidí, z toho kolem 700 civilistů. Hamás navíc zavlekl do pásma Gazy více než 240 rukojmích.

Izrael, odhodlaný vojensky porazit Hamás, vyzval civilisty žijící na severu Pásma Gazy, aby se evakuovali na jih. Sever byl následně do značné míry zničen a zůstává téměř izolován od zbytku enklávy, proudí do něj jen málo humanitární pomoci. 

Představitelé agentur Organizace spojených národů tento týden varovali, že tisíce civilistů v Pásmu Gazy mohou zemřít hlady. Jejich varování zaznělo na půdě Rady bezpečnosti OSN.

"Nejméně 576.000 lidí v Gaze, čtvrtina její populace, je jen na krok od hladomoru," prohlásil ředitel Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Ramesh Rajasingham.

Jak dodal, jedno ze šesti dětí ve věku do dvou let trpí na severu Gazy "akutní podvýživou", zatímco přežití téměř celé populace tohoto území je závislé na "žalostně nedostatečné humanitární potravinové pomoci".

OSN opakovaně hlásí velké problémy s dodávkami pomoci do pásma Gazy, kde aktuálně až 1,7 z 2,2 milionu obyvatel, kteří utekli před boji, žijí v nouzových přístřešcích.

"Gaza čelí nejhorší úrovni podvýživy dětí na světě," upozornil náměstek ředitele Světového potravinového programu (WPF) Carl Skau. "Pokud se nic nezmění, hladomor na severu Gazy je neodvratný," dodal.

Světový potravinový program (WFP) minulý týden oznámil, že přerušuje dodávky potravin a další pomoci na sever Pásma Gazy poté, co na jeho kamion stříleli zoufalí obyvatelé této palestinské enklávy.

WFP ve svém prohlášení uvedl, že konvoje s pomocí "čelily absolutnímu chaosu a násilí v důsledku kolapsu občanského řádu". Stalo se tak při pokusu o obnovu dodávek pomoci po třítýdenní přestávce, kterou organizace ohlásila poté, co palba izraelského vojenského námořnictva zasáhla v Pásmu Gazy konvoj s potravinami.

Tiskový úřad palestinského militantního hnutí Hamás označil rozhodnutí WFP za "rozsudek smrti" pro statisíce obyvatel severní části Pásma Gazy. Úřad zároveň vyzval WFP, aby své rozhodnutí stáhl, a také naléhal na ostatní agentury OSN, aby obnovily pomoc na sever této palestinské enklávy a zabránily tam "katastrofálním následkům hladomoru".

I když většina obyvatel Gazy po spuštění izraelské vojenské kampaně utekla na jih, Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že na severu stále žije 300.000 až 400.000 lidí.

Ve více než čtyřměsíční válce mezi Hamásem a Izraelem zemřelo v pásmu Gazy již více než 29.000 lidí, převážně civilistů. Válka vypukla po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října, který si vyžádal zhruba 1140 mrtvých, většinou civilistů.

Obyvatelstvo palestinského Pásma Gazy přitom čelí podmínkám rovnajícím se téměř hladomoru. Prohlásila to Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).

Katastrofální míru potravinové nejistoty tam nyní zažívá přibližně 550.000 lidí, přičemž celé obyvatelstvo je v krizovém režimu, uvedla FAO.

"V Pásmu Gazy je nevídaná míra akutní potravinové nejistoty, hladu a stavu rovnajícímu se téměř hladomoru," uvedla zástupkyně generálního ředitele FAO Beth Bechdolová.

"Vidíme, že každý den je stále více lidí v podstatě na pokraji hladomoru a posouvá se do stavu podobnému hladomoru," dodala.

V Pásmu Gazy žije zhruba 2,2 milionu lidí, kteří čelí třem nejvyšším kategorie hladu – od třetího stupně, což je nouze o potraviny až po pátý stupeň, což je katastrofa, upřesnila Bechdolová. Integrovaná klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC) stanovuje stupně hladu od jeden do pěti.

"V tomto stadiu je pravděpodobně přibližně 25 procent z 2,2 milionu lidí v páté, nejvyšší kategorii stupnice IPC," sdělila Bechdolová.

Doporučené články

To, že jsou obyvatelé v severní části Pásma Gazy na pokraji hladomoru a jejich život závisí na dodávkách humanitární pomoci, uvedla už dříve Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). 

"Polovina našich žádostí o dodání pomoci na sever Pásma Gazy byla od začátku roku zamítnuta. OSN identifikovala na severu místa, kde hrozí podvýživa a hlad, podle všeho jsou tam lidé na pokraji hladomoru... Záchrana nejméně 300.000 lidí, kteří žijí v této oblasti, závisí na naší pomoci," uvedl šéf UNRWA Philippe Lazzarini na sociální síti X s tím, že naposledy jim dovolili dodat do této oblasti zásoby před více než dvěma týdny.

Další humanitární agentury, které poskytují pomoc do Pásma Gazy, také hlásily zamítnutí přístupu. Izrael bombarduje tuto palestinskou enklávu od brutálního teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jih Izraele loni v říjnu.

Současně Izrael nařídil obyvatelům severní a střední části Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih. Více než polovina z přibližně 2,4 milionu obyvatel tohoto palestinského území nyní žije ve městě Rafah na jihu. Mnozí však zůstali i v lokalitě Wádí Gaza na severu enklávy, ale také v její střední části.

Georgios Petropoulos, šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v Gaze, uvedl, že tato oblast se mění na "pustinu hladu a zoufalství". Dodal, že zoufalí obyvatelé si náklad z kamionů berou ihned po příjezdu.

"Někdy se až tisíce lidí shromáždí u kamionů a jiných vozů s nákladem, a během několika minut ho vyloží," dodal.

Nezisková organizace World Central Kitchen, která poskytuje potravinovou pomoc, informovala, že na sever Pásma Gazy může dovézt pomoc jen několikrát za týden. Dodala, že v současnosti dováží potraviny ve dvou kamionech. V jednom jsou potraviny pro nemocnice a ve druhém pro davy lidí čekajících po cestě.

Na problém s potravinami dlouhodobě upozorňují i další organizace. Obyvatelé Pásma Gazy umírají hlady kvůli omezování humanitární pomoci, prohlásil před nedávnem ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro krizové situace Michael Ryan.

"Tito lidé umírají hlady a tlačí je až na pokraj. Nejsou zapojeni do konfliktu… a měli by požívat ochrany, stejně tak i jejich zdravotnická zařízení," prohlásil Ryan během tiskové konference.

Související

Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory) Rozhovor

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)

Aktuálně se děje

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

včera

včera

včera

včera

včera

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy