Jako malá hledala suzanah v trávě štěstí. Od hledání čtyřlístků a navlékání korálků na silon se dostala až k výrobě originálních broží s kouzelnými názvy jako Kukadluše, Pobleduše nebo Anděluše. Proč může výroba nové brože trvat i několik měsíců a kdy nejraději tvoří? Dozvíte se v dnešním rozhovoru!

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Už jako malá culíkatá cácorka jsem okolo domu, v trávě, hledala štěstí… Mezi trojlístky se vždycky nějaký ten čtyřlístek našel. A asi zde vznikl můj smysl pro detail. A když jsem dostala od spolužačky krabičku droboučkých malinkatých rokajlových korálků, vyškemrala jsem od táty rybáře silon a už se navlíkalo. To už byl jen krůček k jehle, bavlnkám a vyšívání, co jsem viděla u maminky. Což takhle zkusit háčkovat? To byla ale málo adrenalinová záležitost, jenom s tím jedním očkem. Tak pro změnu oček více a už se mi to plete, na jehlicích, a klubíčka příze od babičky jsou prostě nej. S drátky to také není marné. Když já toho chci ještě zkusit tolik, třeba šicí stroj, a už vznikají Pobleduše, Kukadluše a Anděluše… Filc je taky super, ještě peříčka, organza, Fimo hmota, malování a kreslení… Uff, co dříve?

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Pobleduše, Kukadluše a Anděluše, což je má základní tvorba. Tam se vyřádím všemožnými technikami. Na Veritasce šitý základ z rifloviny, háčkovaný okraj brože, malovaný obličej, pletené a háčkované svetříky, někdy taky třeba z kožešinky nebo krajky, přišité vlasy z příze, dozdobit třeba náušnicemi nebo malinkatou brožičkou, někdy vyšitou, jindy zase korálkovou anebo peříčka či kovový přívěsek. Na jakou barvu mám teď zrovna náladu? Klubíčka se hromadí a přibývají, vlastně tvořící skříň už je úplně plná všemožného…

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Na začátku nevím, jak bude která brožička vypadat. Utváří se až v průběhu výroby. Některá je hotová za pár hodin a některá čeká na dokončení i několik dní, týdnů či měsíců… Až přijde ta pravá Múza, políbí mne na čelo a je to! Jinak ráda brouzdám na Pinterestu, občas mne nasměrují i jiní tvůrci na Fleru, třeba keramikou nebo malovaným obrázkem. Takové to, to se mi líbí a najednou cink a přijde myšlenka a vize. Na zakázku? Právě proto mají ty moje Pobleduše, Kukadluše a podobné ono číslo u názvu. Kdyby někoho zaujalo, co již vyrobeno bylo, aby se dalo snadněji identifikovat. Většinu mé tvorby jsem schopna vyrobit na přání opakovaně. Ovšem ne ve 100% podobě, ani svoji tvorbu nedokážu zcela naklonovat. :-)

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
No přeci, když přijde ta Múza. Když mám dobrou náladu. Když se potřebuji odreagovat, vyčistit si hlavu a zbavit ji zbytečných myšlenek. Když jsou moji dva rarášci hodní a dají mi prostor. Když je přirozené světlo. Když se nutně nemusí doma uklízet, prát a vařit. Když se nejde ven, protože je deštivo. Když všichni moji mužští usnou. Když, a když a když…

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Moje tvorba je stále „jen“ koníček. Je to přirozený prostředek, nezbláznit se z dnešního zrychleného, hlučného a stresujícího světa. Nemohu tvořit jako dělnice u běžícího pásu. Potřebuji na to klid, kterého je někdy tak málo. Chci, aby každý kousek byl zase něčím jiný, než ten předchozí…

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Metoda „pokus - úspěch - omyl“! Jsem samouk. Bádám, co a jak udělat, jak by to mohlo jít, jak by to mohlo vypadat, co s čím lze skloubit, co nahradit, co zaměnit, jak sladit…

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Na každý, který někoho zaujme. Jsem ráda, že má někdo podobný vkus a zaujme ho moje tvorba. Jsem ráda, když někoho potěší, vykouzlí úsměv na tváři. Je koupený jako dárek pro někoho speciálního - kamarádku, maminku, babičku, sestru, tetu, dceru, vnučku. A velice si vážím toho, že se třeba někdo s radostí vrátí a nakoupí mé kousky znovu a třeba i do sbírky zbytečností, které prostě musí mít!

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Ano, udělala bych něco jinak. Přestože mne administrativa, kterou jsem vystudovala, baví, zvolila bych jinou cestu. Zvolila bych cestu kreativního či uměleckého směru. Zcela jistě by mne to bavilo více než účetnictví a ekonomika a měla bych několikaletý odborný náskok :-).

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
A můžu jmenovat konkrétní prodejce? Miluji keramiku od keramikas, zejména klauni jsou srdcová záležitost. Vymazlené doplňky od BerenikaM jsou všechny rozkošné a je fajn si připomenout, že ti moji rošťáci byli také takoví malí uzlíčci. České loutky mne zase vrátí do pohádky. Tři buky mají úžasná dřevěná srdíčka. Roztomilé kresby Jar.handmade jsou prostě boží. Tadyhle zase dýchne kousek přírody - Nature in drop. Vždy originální a nevšední kousky ráda sleduji od Liuc, kéž bych tak měla o 30 kilo a dvacet let míň… A tohle, NONNO - VINUTKY, to bych chtěla taky někdy zkusit. A to je jen špetka soli v moři, protože na Fleru je mnoho a mnoho nadaných šikovných umělců/umělkyň, kteří nám dopřávají radost z nákupu, inspiraci či zahřátí u srdíčka, nejen svými výrobky, ale mnohdy i psaným slovem.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Snažím se veškerý svůj čas věnovat rodině, svým dětem, rodičům, manželovi, příbuzným. Ráda chodím na procházky, zejména do přírody, daleko od civilizace. Tam, kde je ticho, kde zpívají ptáci, kde rostou houby, mechy, kapradiny, stromy, keře a rostlinky. Tam, kde je čistý vzduch a mnoho přírodních krás, které nikdy foťákem a mobilem nezachytím v jejich dokonalosti tak, jak bych chtěla, a přesto to zkouším a fotek přibývá.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Pokud zdraví dovolí, vždycky vezmu ráda do ruky jehlu a nit, štětce, jehlice, háčky, korálky a drátky, nůžky… Doufám, že za deset let budu stále tady a teď.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Tatínek mi vždycky říkal, že každé zboží má svého obdivovatele a potencionálního zájemce. Jen je otázkou, kdy si vaši tvorbu najde. Hlavní je dělat to, co vás baví, co vám pomáhá se vyrovnat s dnešním světem, kam uniknout od reality všedních dnů až do říše Fleru. Protože na Fleru je fajn a je tu spousta úžasných človíčků.